O tom, jak se stát strůjcem svého štěstí, vypráví jeden z nejlepších a nejoriginálnějších sci-fi filmů v historii. Profesor Emmett Brown sestrojil stroj na cestování časem a student Marty McFly s jeho pomocí odcestuje do minulosti. Ale není to jen tak ledajaký stroj času, je to supersportovní auto, které při dosažení rychlosti 140 kilometrů v hodině, díky menšímu plutoniovému zlepšováku, zmizí v nenávratnu a objeví se, v jakém čase chcete. Právě špatnou volbou času se ale Marty ocitne v jiné době, než chtěl, a bude mít hodně práce dát vše do pořádku…
V pokračování sci-fi klasiky se znovu setkáváme s excentrickým doktorem Brownem, který tentokrát posílá teenagera Martyho do budoucnosti. Konkrétně na den přesně do 21. řijna 2015, kdy má Marty zachránit svoje vlastní dítě před zatčením. Zase se ale něco zvrtne. Zákeřný stárnoucí Biff Tannen ukradne DeLorean a přenese se v něm do svého mládí, čímž vytvoří alternativní realitu, a je co napravovat.
Jedna noc a jeden dokonale připravený zločin. Julien Tavernier, bývalý důstojník cizinecké legie, využívá své zkušenosti v práci pro firmu, jejíž činnost je úzce spjata s politickými zájmy a surovinami. Je milencem manželky šéfa společnosti, se kterou se dohodnou, že jejího muže zavraždí. Zločin je dokonale připraven a vše vychází podle plánu, ale stačí jediná maličkost aby... Film Výtah na popraviště režiséra Louise Malla přináší divákům jedinečný filmový zážitek. Vypráví obrazem, atmosférou, hudbou a hereckou tváří tak, jak to dokáže jen málokterý film. V černobílém obraze klasika filmové kamery Henriho Decae prochází noční Paříží chladná Jeanne Moreauová za zvuků tesknivé hudby Milese Davise a připomíná nám, jakým čarovným způsobem dokáže film vyprávět.
Snímek, ve kterém James Dean ztvárnil svou typickou roli mladého rozervaného hrdiny, se po více než čtyřiceti letech stal filmem téměř kultovním. Jako jeden z prvních se zaměřil na svět problematické dospívající mládeže, která nemůže najít kvůli chybějícímu zázemí své místo ve světě kolem. Citová otupělost a zločinnost těchto stále ještě dětí je tu ukazována jako důsledek naprostého nepochopení rodičů, kteří nedokáží překročit hranice svého světa a naslouchat svým ratolestem. Jak otřesně zní komentář jednoho z mladých hrdinů: "Děti ovšem nejsou nijak zvlášť žádoucí. Jsou hlučné a obtížné, nemyslíte? Proto je dětský pokoj umístěn stranou. Až budete mít děti, oceníte toto zařízení. Mohou vyvádět a vy to ani nezaznamenáte. Zavřete je tu a do smrti je už neuvidíte..." Vedle životní role Jamese Deana si tu připomeneme i neméně slavnou a půvabnou Natalii Woodovou v postavě Judy. Ti pozornější poznají v jednom z chlapců z party mladistvých i Dennise Hoppera.
Hlavní cenou pro vítěze automobilových závodů je zbrusu nový závodní speciál. Potíž je v tom, že po dramatickém závodu projedou cílem, zaklesnuti do sebe, dva závodníci současně. Kid a Ben. Vůz je však jen jeden, a tak Kid navrhne, aby si dali závod v tom, kdo sní víc párků a vypije víc piva a vítězi pak připadne výhra. Těsně před rozhodujícím párkem se však v lunaparku objeví banda gangsterů, kteří mimo jiné zničí také nový vůz Bena a Kida…
Mladá Albánka Lorna (Arta Dobroshiová) získala belgické občanství díky fingované svatbě s feťákem Claudym (Jérémie Rénier). Se svým přítelem Sokolem (Alban Ukaj), který většinu času jezdí po Evropě s tirákem, si chce v belgickém městě Liège zavést malé bistro. Místní zloděj a podvodník Fabio (Fabrizio Rongione), který svatbu zorganizoval, se potřebuje Claudyho rychle zbavit, aby se Lorna mohla znovu provdat za ruského mafiána. Ten je ochoten za rychlé získání belgického občanství dobře zaplatit...
Absolutní outsider Sean Boswell (Lucas Black) vidí v nelegálních automobilových závodech jediný způsob jako utéct před tíživou realitou světa sešněrovaného konvencemi a nesmyslnými zákazy. Tím si ovšem proti sobě poštve řadu oficiálních autorit, které ho po jednom velmi nepříjemném karambolu chtějí poslat do vězení. Aby se Sean této nepříjemnosti vyhnul, odjíždí do Tokia žít ke svému příbuznému. Jenže tady se cítí ještě hůř, protože mu tu cbybí jeho největší koníček. Pak ale pronikne do světa drifterů, vyznavačů speciální automobilové disciplíny, kterou charakterizuje kouř z pálících se pneumatik, a nálada a problémy jsou zpátky. Bohužel několikanásobně větší, než jaké měl doma. Cena za prohru v souboji s tokijským šampiónem v driftu, který má navíc vazby na japonskou mafii Jakuzu, je příliš vysoká. A podtrhuje ji fakt, že se Sean zakoukal do jeho přítelkyně. V tokijských ulicích bude brzy pořádně horko
V polovině prosince roku 1944 se Hitlerova armáda chystá na bleskovou válku u Ardenského lesa a hrozivou zimní ofenzívu známou dnes jako bitva o výběžek. Desátník Nathan Greer a jeho přítel Gordon Gunderson se octnou v pasti spolu s více než stovkou amerických vojáků na zasněženém poli. Střelba Němců vnese paniku a zmatek do jejich řad. Greerovi, Gundersonovi a hrstce dalších mužů se podaří uniknout před masakrem do blízkého lesa. Bez jídla a zbraní se vydávají do nemilosrdné zimy a pokouší se dostat zpátky na spojenecké území.
Nápad adaptovat pro film legendární japonský animovaný seriál Speed Racer zrál v hlavách bratrů Wachowských, autorů nezapomenutelného Matrixu, řadu let. K jeho realizaci nakonec došlo v roce 2008 v podobě vysokovoltážní, špičkovými triky nabyté a stylové futuristické akce s Emilem Hirschem v hlavní roli. Ten zde hraje mimořádně talentovaného mladého jezdce Speeda, který se i díky schopnostem svého otce (John Goodman), geniálního konstruktéra, může zúčastnit životu nebezpečného automobilového závodu po celé zemi. Speed ale nechce jet pouze kvůli adrenalinu a touze po vítězství. Před lety totiž právě během tohoto závodu přišel o bratra Rexe a Speed odmítá uvěřit, že to všechno byla jen obyčejná náhoda či nehoda. A navíc je zde ještě tajemný Racer X (Matthew Fox), Speedův dlouholetý rival a nepřítel. Je čas zapnout si pásy a připravit se na digitální superjízdu z 22. století, v níž se nehraje na strhávání bodů a jež se stala jedním z nejstylovějších trháků roku.
Film pro příznivce značky Opel. V hlavní roli jsou zde totiž sportovní vozy Opel Manta. Film plný závodění, končící legendární scénou, to jest závodem mezi rudým Volkswagenem Golf II v úpravě Xtreme a černou třínápravovou Mantou. Mezi diváky se tento film moc nedostal. Známějším se stal až druhý díl (taktéž z roku 91) s názvem MANTA, MANTA.
Nelegální závody se konají po celých Spojených státech a nic tuto bandu závodníků nezastaví - snad jen s vyjímkou náhodného policisty nebo dívky v nouzi. Cannonball Run je závod z Washingtonu do Santa Barbary, kterého se účastní skupina převážně excentrických, chamtivých lidí. Honit Cannonballers (účastníky závodu) je posedlostí zkorumpovaného policejního šéfa Spira T. Edsele a jeho nechápavého pobočníka Whitmana. Doufají, že zastaví závod jakýmikoliv nezbytnými prostředky. Kdo vyhraje? Kdo nabourá? Pro koho to bude závod úplně poslední?