Scenárista, režisér a herec Woody Allen tentokrát situoval děj svého komediálně laděného příběhu do carského Ruska 19. století, do doby napoleonských válek. Hlavní postavou filmu je obyčejný, tak trochu neduživý bojarský synek Boris (v Allenové podání) s celoživotní láskou ke krásné sestřence Soně (Diane Keatonová). Jeho obrovskou smůlou je, že se náhodou narodil právě do společnosti vyžadující příliš velké sliby, velké válečné činy a nepřiměřeně rozmáchlá romantická gesta. Ironií osudu právě Boris má zaplatit vlastním životem za zločin, který nikdy nespáchal. A právě tento okamžik slouží k tomu, aby retrospektivně vyprávěl tragikomickou historii svého života.
Film se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře). Vedle nich pracují na šrotišti i ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". Celý film je jediným pásmem paradoxních, někdy groteskních, jindy lyrických situací.
Nahořklé zamyšlení nad těžkým osudem slušného člověka, jenž nenalezne sílu jednoznačně odmítnout dotěrnost sebejistého grafomana. Ten totiž plachému kunsthistoriku tak vehementně vnucuje své bezcenné spisky, až mu rozvrátí veškeré pracovní i rodinné jistoty...
Calamity Jane je mladá žena, která se v ničem nenechá zahanbit od příslušníků opačného pohlaví v městečku Deadwood v Jižní Dakotě. Nechybí jí odvaha, jezdí na koni, s koltem a lasem zachází lépe než mnohý muž. Rozhodujícím okamžikem v jejím životě se náhodně stává nevydařené vystoupení zpěvačky v místním baru. Místo ní do městečka přijel omylem pozvaný herec Francis Fryer, jemuž na jevišti příliš nepomohl ani na poslední chvíli použitý dámský převlek. Zatímco majitel baru hledá způsob, jak by mohl nenápadně zmizet, Calamity Jane emocemi doslova nabitou situaci v přeplněném sále zachrání. Všem mužům, kteří neskrývají zklamání a rozhořčení, pohotově přislíbí, že přiveze známou pěveckou hvězdu až z Chicaga...
Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování. Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. Režisérem snímku byl tentokráte George Stevens, se kterým o rok později natočil Astaire ještě snímek Nevěsta v rozpacích (1937).
Sedm rozpustilých Brownovic dětí, které s důmyslnou rafinovaností vyhnaly z domu sedmnáct chův, zdaleka není jedinou starostí ovdovělého pana Browna (Colin Firth). Krachujícího majitele pohřebního ústavu drží nad vodou jenom štědré příspěvky jeho panovačné tety Adelaide (Angela Lansbury), která je ovšem rozhodnutá svůj finanční kohoutek zavřít, pokud se pan Brown do měsíce znovu neožení. Zoufalí muži dělají zoufalé věci, a tak když jeho zlatíčka zvlášť brutálním způsobem zlikvidují sedmnáctou chůvu, najme si pečovatelku nejtěžšího kalibru – Nanny McPhee. Dáma, která vzhledem připomíná mladší sestru Erbenovy Polednice si začne okamžitě sjednávat pořádek, když špinavé triky dětí, které doposud skvěle fungovaly, s pomocí čar a kouzel obrací proti nim. Ještě kdyby tak dokázala pomoci panu Brownovi zvládnout nápro vdavekchtivých semetrik a vybrat si tu pravou, která by ho milovala a přitom zvládla náročnou prověrku jeho dětí.
Ve skutečnosti své případy nevyřešil Sherlock Holmes, ale dr. Watson. Alespoň v této komedii tomu tak je. Avšak při vyšetřování jedné záhady je dr. Watson zabit a vyřešení zůstává na Sherlocku Holmesovi, najatém herci a alkoholikovi. Neobvyklá filmová variace známé knihy A.C. Doyla.
Herbie je auto. Ale ne obyčejné auto. Je to auto s vlastní hlavou, pravou duší závodníka, která je zrozená vítězit vždy a všude. Tento Wolksvagen „Brouk“ se jednoduše nedá jen tak lehce odbýt. Nepodceňujte ho, protože se vám to nemusí vyplatit.
Jack Flagg (Bryan Russell) se rozhodne obnovit čest své rodiny v Bostonu a vyráží tajně na lodi do Kalifornie. Přidává se tak k hledačům zlata v éře Zlaté horečky. Jeho sestra Arabella (Suzanne Pleshette) a sluha Griffin (Roddy McDowall) se vydávají ho hledat. Zažívají velká dobrodružství, napětí i lásku, která vede k záchraně cti rodiny.
Povídkový film ze života anglické mládeže. V povídce „Masařka“ má Boab má fakt těžký den. Opustila ho holka, vyhodili ho z práce, vyloučili z fotbalového týmu a navíc je vyhozený z bytu. Ještěže Bůh chodí do stejného baru jako on... V povídce „Měkkejš“ se Johnny stará se o nevlastní dítě své manželky, která klidně spí se sousedem. Když s ním přijde do jiného stavu, je to zase Johnny, který neumí říct ne... V povídce „Acid House“ se narkoman Coco při jednom drogovém tripu převtělí do těla nově narozeného dítěte. Duše dítěte se zase dostane do Cocova těla. Coco si tak dudlá palec a novorozenec mluví na svou matku sprostě...
Bývalý knihovník pan Čaboun spokojeně žije životem zasloužilého penzisty až do okamžiku, když z okna svého pokoje nechtěně poleje konvičkou místo pelargonií kolemjdoucího pana radu. Jeho omluvy, které dokonce uveřejní v novinách, považuje okolí za nepřístojné uličnictví. Až dosud zcela bezúhonný pan Čaboun se stává obětí všeobecné šikany, až to ohrožuje jeho zdraví…
Desetiletá Angelika tráví prázdniny se svým otcem v Karlových Varech. Otec Bachman je německý průmyslník, který ve Varech absolvuje lázeňskou léčbu. Angelika volný čas, kdy je otec na procedurách, tráví v hotelu pod dohledem laskavé recepční Vlasty. Jednoho dne se dívka seznámí se čtrnáctiletým Kájou. Konečně má nějakou zábavu. Bachman si je vědom, že dceru zanedbává, a když se jí zeptá, co by chtěla, dozví se, že poníka. Navštíví starého cirkusáka Vondráčka, který měl kdysi drezúru poníků, ale ten se nechce posledního koně vzdát. Zajedou i do pražské ZOO, ale ani tam nepochodí.Děti dají do novin inzerát a nakonec uspějí. Děda Hlavatý přivede poníka Bořivoje, který se Angelice na první podled zalíbí. Rodinka odjíždí zpět na neřátelský kapitalistický Západ, ale v přívěsném vozíku s nimi cestuje i Bořivoj.