Nejosobněji laděné dílo Andreje Tarkovského, v němž vzpomíná na své dětství a především na matku jako určující osobu svého života. Fascinující obrazy interiérů venkovské chalupy a moskevského bytu, podbarvené hypnotickými tóny Eduarda Artěmjeva, jsou zdrojem mimořádného duchovního zážitku.
Španělsko koncem 30. let, poslední dny občanské války. Desetiletý Carlos, jehož otec, republikán, byl zabit v boji, je svým poručníkem zanechán v sirotčinci Santa Lucía, depresivní stavbě uprostřed vylidněné krajiny, kam jsou sváženi sirotci po obětech války. Ponuré chodby budovy v sobě skrývají nejen neřestné vztahy dospělých protagonistů - jednonohé ředitelky Carmen, profesora Casarese, mladé učitelky Conchity a agresivního školníka Jacinta -, ale v den svého příjezdu se v nich Carlos setkává i s přízrakem chlapce, který se nepřetržitě snaží navázat s ním kontakt. Z živých pak musí čelit především nejstaršímu ze sirotků, potměšilému a nepřátelskému Jaimemu. Záhy začne mít Carlos podezření, že dětský duch s nejasnými úmysly je duchem bývalého žáka Santiho, který před časem zmizel za záhadných okolností. Santiho duch použije nového obyvatele sirotčince k tomu, aby krutě a nečekaně splatil krvavý dluh svému vrahovi.
Děj se odehrává ve třicátých letech minulého století v Anglii, Paříži a ve Španělsku. Gilda Bessé (Charlize Theron) žije ve svém pařížském bytě společně s irským učitelem Guyem Malyonem (Stuart Townsend) a španělskou uprchlicí Miou (Penelope Cruz). Přestože se schyluje k válce, Gilda si novou situaci nepřipouští a ze všech sil se snaží užívat si radostí života. Dokonce i její kariéra fotografky nabírá slibně na obrátkách. Ale Guy a Mia cítí, že je potřeba proti fašismu bojovat. Životní cesty tří přátel se rozdělují. Zdá se, že navždy
V průběhu španělské občanské války přišlo o život přes milion lidí. Dva miliony pak skončily ve vězení a půl milionu Španělů odešlo z vlasti pryč. I v takovém prostředí ale mohla existovat láska. Justo Calderón byl idealistický republikánský právník, který bojoval proti Francovu režimu skrze vlny nezávislého rádia. Byl hlasem revoluce a říkal vše, na co se jiní ani neodvážili pomyslet. A byť s jeho aktivitami nesouhlasila, z domova jej podporovala jeho milující manželka Manuela. Stavět se do cesty diktátorům se ale jen málokdy vyplácí a vendeta generála Franca na sebe nenechala dlouho čekat. Přicházejí vojáci, zatýkají Justa, odvádějí ho kdovíkam a Manuela tomu může jen přihlížet. Zůstává sama s dětmi, bez jakýchkoli prostředků, s cejchem ženy anarchisty. Přesto se ale nevzdává. A zatímco roky plynou, věnuje veškerou energii výchově potomků a hledání milovaného muže.