Francouzský širokoúhlý film průbojného režiséra Francoise Truffauta Nikdo mne nemá rád (původní název Čtyřista ran), je jedním z charakteristických děl tzv. nové vlny francouzské kinematografie. Ukazuje bludný životní kruh třináctiletého pařížského chlapce. Truffaut používá na mnoha místech autobiografické metody a snad právě jí nabylo jeho dílo tak pronikavé sály a působivosti.
Někdo by si mohl myslet, že Donnie Darko je typický puberťák. Jenže Donnie je zklamaný kluk, trpící vizemi o obrovském králíkovi, který se ho snaží dostat pod svůj zničující vliv. Aby tomu zabránil, dopustí se činů, které ho přivedou až na psychoterapii. Přežije nesnáze středoškolského života i lásky a unikne bizarní smrti, která mu hrozí při pádu motoru z letadla. Donnie bojuje se svými démony, v přeneseném i skutečném slova smyslu, a prožívá příběhy, související s putováním v čase, s fundamentalistickými guru, osudem i machinacemi s vesmírem.
Nebe nad Berlínem je německý dramatický film režiséra Wima Wenderse z roku 1987. Děj filmu se odehrává v Berlíně a vypráví příběh dvou andělů Damiela a Cassiela a cirkusové artistky Marion.
Film vypráví milostný příběh dvou mladých mužů – rančera a kovboje, kteří se poznali v létě roku 1963 a stali se přáteli na celý život. Prožili mnoho radostí i tragédií, díky kterým poznali slabost a sílu lásky. Ennis Del Mar a Jack Twist se seznámí ve Wyomingu, kde pracují jako kovbojové na hoře Brokeback. Brzy se stávají nejlepšími přáteli. Na konci léta jejich práce končí a každý jde svou cestou. Ennis zůstává ve Wyomingu, kde se ožení s Almou Beers, která mu porodí dvě dcery. Rodina se protlouká životem s velkými těžkostmi. Jack odjíždí do Texasu, kde se zamiluje do královny rodea Laureen Newsome. Vezmou se a brzy se jim narodí syn. Uběhnou čtyři roky, když Ennis dostane od Jacka zprávu, že se chystá navštívit Wyoming. Po Jackově příjezdu oba zjišťují, že uplynulá doba na síle jejich citu nic nezměnila...
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.
Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.
Na farmě Johnsonových vyřizují s právníkem sourozenci Carolyn a Michael pozůstalost po matce Francesce. Nemile je překvapí matčino přání, být zpopelněna a rozprášena z nedalekého Rosemanova mostu. Potom však mezi jejími věcmi objeví závěť Roberta Kincaida, který chtěl přesně to samé. Když se z jejího dopisu dozvědí, že s Kincaidem měla kdysi krátký milostný poměr, začnou blíže zkoumat její osobní deníky a ponenáhlu se do nich začtou...
Příběh o síle a moci lásky se odehrává v zapadlé vesničce v severním Skotsku v 70. letech, a pojednává o víře, sebeobětování a zázracích. Hluboce věřící protestantská dívka, mladičká a naivní Bess, se provdá za světem protřelého těžaře Jana, který pracuje na naftařské plošině v Severním moři. Jan je silně přitahován nevinností a čistotou dívky, která pravidelně rozmlouvá s Bohem. Brzy po sňatku ale Jan utrpí při explozi úraz a ochrne na celém těle. Bess se obviňuje, protože se předtím vroucně modlila k Bohu, aby jí ho vrátil domů. Jan nesnese pomyšlení, že se již nikdy nebudou moci milovat a přesvědčí Bess, aby spala s jinými muži. Její mimomanželské sexuální aktivity, doma podrobně líčené, mu snad přinesou úlevu a vysvobození. Když se její chování rozkřikne po vesnici, kde žije, lidé se jí začnou vyhýbat a nakonec je svým okolím vyobcována. Sympatizuje s ní pouze její švagrová Dodo. Téměř všemi opuštěná Bess se přesto rozhodne naplnit to, co vidí jako svůj osud…
TYGR A DRAK je epický milostný příběh zasazený do staré Číny. Krásný a silný Li Mu Bai je jedním z nejlepších mistrů nejvyššího bojového umění své doby. V tajném výcvikovém táboře potkává dávnou přítelkyní Shu Lien. Kdysi v boji zabil jejího snoubence, ale náklonnost mezi nimi je vzájemná. Li požádá Shu Lien, která pokračuje v cestě do Pekingu, aby předala jeho meč, legendární Green Destiny (Zelený osud), do rukou pana Tche, respektovaného vůdce a přítele Shu Lienina otce. Li chce tímto gestem začít po letech bojů novou životní etapu. Odchází do hor poklonit se památce dávného mistra, kterého před lety otrávila kriminálnice Jade Fox. Mezi tím se Shu Lien setkává v Pekingu s dcerou guvernéra krásnou Jen, která je obdivovatelkou způsobu života, jakým žije Shu Lien. Krátce na to je posvátný meč z domu pana Tche ukraden a způsob ukazuje na styl Jade Fox.
Madrid 1980. Úspěšný režisér Enrique Serrano už dlouho marně hledá námět, který by ho zaujal, když k němu náhle vpadne neohlášená návštěva. Enrique hned nepozná svého někdejšího spolužáka Ignacia, jenž ho přišel požádat o roli, a snaží se ho zbavit, přestože mu připomene minulost. Po jeho odchodu se ale začte do rukopisu novely, který mu Ignacio nechal, a začnou v něm ožívat vzpomínky. V 60. letech se jako chlapci setkali v jezuitské koleji, kde spolu objevovali film, ale také lásku, sex a strach. Svědkem i hlavním aktérem jejich probuzení byl tehdy otec Manolo, ředitel ústavu a profesor literatury, zosobňující dvojtvářnost náboženských institucí této doby. Příběh, jehož autorem je Ignacio, zaujme Enriqua natolik, že po někdejším intimním příteli, s nímž se pak setkal znovu jen jednou v 70. letech, začne pátrat. Je mu jasné, že objevil námět, na který čekal, a je odhodlán natočit podle něj film. Netuší ale, k jakým odhalením ho pátrání po bývalém příteli dovede.
Ellie Arrowayová zasvětila celý svůj život hledání života na jiných planetách. Stala se z ní vědecká kapacita na kosmické ticho, kterému naslouchá prostřednictvím soustavy gigantických teleskopů. A pak jednoho dne zachytí signál z vesmíru... Musí tvrdě bojovat, aby byla vybrána k prvnímu kontaktu se vzdálenou galaxií. Navíc ji stále pronásleduje minulost v podobě Palmera Josse, jednoho z prezidentových poradců a zároveň jejího přítele, který by ji ve vzdálené galaxii nerad ztratil.
Jeptiška Susan Sarandon se ujímá Seana Penna, který je odsouzen k smrti za dvojnásobnou vraždu. Řádová sestra Helen (Susan Sarandon) si myslela, že už ji nemůže nic zaskočit. Avšak příběh vězně odsouzeného na smrt za brutální vraždu je něco celkem jiného, než s čím se doposud střetla. Datum popravy se přes zoufalou snahu odsouzeného získat milost nezadržitelně blíži a s postupem času se na povrch dostávají i silné emoce empatie s odsouzeným, ale zároveň i s oběťmi jeho brutálních zločinů. Matthew Poncelet (Sean Penn) to má jak se zdá definitivně spočítané, ale s Helen do jeho života přichází naděje, že se konečný výkon rozsudku odloží. Má společnost právo zabíjet ve jménu zákona? Oscarový snímok s výnimočnými hereckými výkonmi je nakrútený podľa skutočného príbehu...
V jednom z nejobdivovanějších, nejpodmanivějších a nejvlivnějších filmů Roberta Bressona se Michel zdokonaluje ve vybírání kapes nic netušících obyvatel Paříže padesátých let minulého století. Po nevyhnutelném zatčení (a téměř okamžitém propuštění) přemítá o morálce zločinu a vyslovuje nejasné teorie o výjimečných jedincích, kteří stojí nad zákonem. Ztracen v jiném světě odmítá podporu svých přátel, dává přednost kapesním krádežím a připravuje se na krutý střet se společností, do které nedokáže zapadnout.
Světová kinematografie nemá mnoho tak důmyslně vybudovaných děl, jež by velkolepým panoramatickým záběrem, obsahujícím průniky do různých vrstev společnosti, postihla způsob života, hodnotový systém a pocity člověka konce 20. století. Oslní tu známé hvězdy, hvězdný je však především zážitek z myšlenkového bohatství tohoto filmu.
Vrtná stanice, místo izolované od civilizace, vzdoruje vlnám daleko na otevřeném moři. Na tomhle odlehlém místě obývaném pouze muži se jednoho dne objeví žena (S.Polley). Má se starat o pracovníka (T.Robbins), který při nehodě přišel o zrak. Časem mezi oběma vzniká pouto. Jako na pustém ostrově se stávají citově závislí jeden na druhém. Za pomocí slov vyplouvají na povrch jejich tajemství, bolest, naděje, láska, smutek..... Bezesporu největší filmová událost ve Španělsku za rok 2005. Na vzniku snímku režisérky Isabel Coixet se výrazně podílel Pedro Almodóvar a jeho produkční společnost ElDeseo, kterou řídí se svým bratrem Augustínem. Film Tajemství slov získal 4 španělské Oscary (ceny Goya) v hlavních kategoriích a deklasoval konkurenci jak u diváků, tak u kritiků.
Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...
Slavný thriller s prvky komedie o drsném poldovi a ukecaném vězni, kteří společně pátrají po uprchlém vrahovi. Z vězení utekl nebezpečný trestanec. Odzbrojil detektiva Jacka Catese a jeho pistolí zastřelil dalšího policistu. Jack Cates je však tvrdý polda, který je odhodlán pomstít smrt kolegy za každou cenu. Aby se dostal vrahovi na stopu, rozhodne se "vypůjčit" si z vězení na osmačtyřicet hodin vězně Reggio Hammonda, který by mu mohl pomoci. Vrah se totiž chystá vybrat skrýš s lupem, o který ho Hammond připravil. Přestože jsou zájmy obou mužů zcela odlišné, cíl mají oba stejný, dopadnout uprchlíka. Není to však snadné. Už jen proto, že každý z dvojice pronásledovatelů je zcela odlišný. Jack je málomluvný drsný polda, Reggie lehkomyslný mluvka a hazardní hráč. A tak není divu, že musí přes vzájemné osobní antipatie během pronásledování plného honiček, přestřelek a dalších dramatických situací, nejprve naučit respektovat jeden druhého.