Výpravný filmový epos, představující život britského důstojníka Lawrence, který během dvou let 1. světové války, které strávil v Arábii, dokázal sjednotit arabské kmeny proti Turkům a ještě za svého života se stal legendou.
Rok 1939, dusot vojenských bot rezonuje celou Evropou. Nacistické Německo splétá svou pavučinu, dochází k anexi Rakouska a napadení Polska. Velká Británie a Francie mu vyhlašují válku. Fyzik Albert Einstein, žijící v azylu ve Spojených státech, se obává o osud vědeckého pokroku v Evropě. Po upozornění jedním z bývalých studentů se rozhodl varovat prezidenta Franklina Roosevelta, Francouzi a Němci zanedlouho odhalí tajemství atomového jádra a budou tak moci vyrobit novou zbraň nepředstavitelné síly. Němečtí, stejně jako francouzští vědci potřebovali pro svou práci těžkou vodu, velmi vzácnou látku vyráběnou v Norsku, v jediné továrně na světě. Šlo o nejneuvěřitelnější a nejutajenější bitvu druhé světové války, o které se mluví jako o „Bitvě o těžkou vodu“. Kdo bude mít těžkou vodu, získá kontrolu nad atomem.
Během první světové války se dva francouzští důstojníci dostanou do zajateckého tábora. Od první chvíle pomýlejí na útěk a jejich touha najde odezvu i u ostatních vězňů. Začnou budovat tajný odzemní východ. Osud je k nim ale nemilosrdný a zdá se, že jejich naděje budou zmařeny...
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...
Filmová adaptace spisů Anny Frankové, mladé židovské holčičky, která se během II. Světové války schovávala se svou rodinou a kamarády před nacisty na půdě domu v okupovaném Amsterdamu. Přestože film byl natočen až 15 let po II. světové válce, stal se jedním z prvních poválečných filmů, který konfrontoval zkušenost Holocaustu z velmi lidského pohledu. Na rodině malé Anny se tak ztvárňuje svědectví všech obětí nacistické genocidy. Film byl natočen v panoramatickém formátu Cinemascope velmi věrně ztvárňujícím pocit klaustrofobie z půdy domu. Režisér Georg Stevens natočil svíravé komorní drama, ve kterém vynikají dva herecké výkony – mladičká Millie Perkinsová jako Anna Franková a Oscarem ověnčená Shelley Wintersová jako paní Van Daanová. Kino AERO
Je září 1944, těsně před ukončením válečného stavu mezi Finskem a Sovětským svazem. Finský „nacista“, odstřelovač Veiko, je připoután ke skále, zatímco Ivan, kapitán sovětské armády, je zatčen tajnou policií. Oba, odsouzeni k smrti svou vlastní armádou, na poslední chvíli unikají neblahému osudu a náhodně nalézají útočiště u mladé Laponky Anni. Ta v nich však nevidí vojáky znepřátelených armád, ale především muže. Každý z nich rozumí pouze svému rodnému jazyku: finštině, ruštině a laponštině. V pustině severní tajgy však musí všichni žít pohromadě po několik dní.
V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.
Mimozemšťané, jejichž létající talíře mají obrovské rozměry, přiletí na Zemi a začnou ji ničit. Vláda USA nasazuje bezvýsledně všechny zbraně, včetně nukleárních. Na polozničené planetě vládne chaos a panika. Prezident USA vyhlašuje stav ohrožení a mobilizuje všechny síly, které ještě zbyly. S vetřelci se nakonec vypořádá stíhací pilot a mladý elektrotechnik, kteří se spolu vydají narušit obranný systém mateřské kosmické lodi mimozemšťanů. Ve strhující bitvě lidstvo vítězí nad kolonizátory právě na Den nezávislosti.
Píše se rok 1920 a Irsko prožívá dramatické okamžiky přerodu ostrova na svobodnou a nezávislou zemi. Irové jsou hrdým národem, který si nade vše váží klasických mravních hodnot a víry v Boha. Stejně tak ale dokáží téměř vše obětovat pocitu svobody a národní svrchovanosti. Průsečíkem národního charakteru se stává Michael Collins, jemuž se podařilo sjednotit široké masy v celonárodní spontánní hnutí. Zároveň je však i zakladatelem Irské republikánské armády (IRA), který zároveň stál u zrodu jejích teroristických praktik...
Ovdovělá učitelka Anna (Jodie Foster) podnikla něco, co bylo pro ženu z viktoriánské Anglie naprosto nezvyklé. Rozhodla se odjet se svým synem na dobrodružnou cestu do neznámé země, do Siamu. Chce ji poznat a pokusit se tak navázat spojení dvou odlišných světů. Nechává se zaměstnat jako učitelka početných dětí samotného siamského krále Mongkuta (Chow-Yun Fat). Kultivovaná Anna zprostředkovává svým žákům konfrontaci obou kultur se všemi rozličnostmi náboženství i nesmyslnými předsudky a poznává, že siamský král je muž, který přesně ví, kam chce vést svou zemi a jak vypadá moderní svět. Tak si krásná a emancipovaná anglická učitelka zamiluje nejen exotickou zemi, ale i krále samotného.
Film, jenž produkovala Raffaella De Laurentiis (dcera Dino De Laurentiise a herečky Silvany Manganové), je založen na sci-fi literární předloze, románu Franka Herberta o válce vládců různých planet v roce 10191. V roce 10191 se vládce vesmíru snaží získat kontrolu nad substancí umožňující cestování kosmickým prostorem. Tato látka se vyskytuje pouze na Pouštní planetě. Tamní obyvatelé pod vedením svého spasitele Paula Atreida se snaží od vládce osvobodit.