Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.
Válečný film o mladých mužích, často ještě chlapcích hladových po dobrodružství, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000.
Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.
Charlie Babbit potřebuje peníze. Když zemře jeho bohatý otec, dočká se však místo dědictví šoku. Závěť totiž není na jeho jméno. Miliony dolarů mají připadnout psychiatrické léčebně, kde žije Raymond Babbit. Charlie slyší toto jméno poprvé. Netušil, že má bratra. Přijíždí za ním. Nechce se vzdát dědictví. Unese Raymonda. Vydávají se spolu na cestu napříč Spojenými státy. Příběh o zrození lásky s nezapomenutelným Dustinem Hoffmanem a Tomem Cruisem patří mezi výjimečné snímky, které se dočkaly diváckého zájmu i ocenění kritiky.
V závratném světě newyorské módy, kde nepovedený účes může zabít celou vaši kariéru, je časopis Runway vysněným Olympem všech, kdo se jen trochu zajímají o svůj vzhled. Pod vedením nejmocnější ženy módního průmyslu Mirandy Priestly, která mu vládne tvrdou rukou s dokonale pěstěnými nehty, je Runway obávaným testem, kterým musí projít každý, kdo chce v tomto světě něco znamenat. Při plnění svého poslání – učinit z Runway módní bibli New Yorku, a tedy zároveň celého světa – nepřipustí, aby jí cokoliv stálo v cestě… včetně dlouhé řady asistentek, které nesplnily její očekávání. Je to práce, ve které nemůže vydržet nikdo, kdo má alespoň špetku sebeúcty – ale zároveň místo, pro něž by milióny mladých Newyorčanek dokázaly zabít.
Newyorský detektiv Keith Miller je typický drsný polda otřískaný životními zkušenostmi posbíranými na ulicích, jemuž plánovaný kariérní vzestup komplikují obvinění z nezákonného jednání, která se s ním táhnou od jeho posledního případu. Na pořadu dne je ale nová akce – v přepadené bance drží lupiči desítky rukojmí. Tahle krizová situace bude ovšem velmi nestandardní. Detektiv Miller se totiž musí utkat s asi nejchytřejším zločincem, kterého za svou bohatou kariéru potkal, a pokusit se překazit zločin, který se zdá být dokonalý.
Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird.
Čokoláda je komedie o tom, jak jediné sladké sousto dokáže změnit člověka, lidské vztahy i celé město. Je příběhem pokušení, odříkání a otevření citům – komedií o vznikající maloměstské válce plné jiskrných vášní a strachu způsobených otevřením tajemného obchodu s čokoládou.
Spisovatelka Lee Israel (Melissa McCarthy) se snaží napsat dobrou knihu, o její rukopisy ale není zájem. A tak se rozhodne vytvářet plagiáty klasických děl světové literatury a vydávat je za svá. To vše za přihlížení svého nejlepšího přítele Jacka (Richard E. Grant), umírajícího na AIDS.
Čtyři epizodické příběhy, odehrávající se o silvestrovské noci v pokojích jednoho losangeleského hotelu. Do každého příběhu (i pokoje) je zatažen novopečený hotelový sluha Ted. S osudovou nekompromisností se tento mladík stane důležitým aktérem různých podivných až bizarních událostí.
Oslnivý thriller z přetechnizované civilizace moderního světa zachycuje stejnojmenný klasický román Raye Bradburyho s citlivostí typickou pro 21. století. Snímek „451 stupňů Fahrenheita“ z produkce HBO Films vykresluje svět budoucnosti ve Spojených státech, v němž média vymývají lidem mozky, internetoví roboti kontrolují každodenní běžné činnosti, historie je zkrácena či přepsána a sbory proslulých „hasičů“ se zapojují do televizí přenášených misí zvaných „najdi a znič“ s cílem spálit knihy a postavit jejich zostuzené majitele před soud.