Po celosvětovém úspěchu filmu S láskou Vincent se tentokrát dvojice režisérů DK Welchman a Hugh Welchman zaměřila na jedno z nejvýznamnějších děl polské literatury „Sedláci“. Román, za nějž jeho autor W. S. Reymont získal Nobelovu cenu. Ústřední postavou příběhu je krásná Jagna, nemajetná dívka, do které se zamiluje starý a bohatý sedlák Boryna. Přes protesty své rodiny se s ní ožení. Jagna však čelí rozhodnutí, zda je pro ni důležitější spokojený život v blahobytu nebo láska k Antkovi, synovi sedláka Boryny. Bohužel v zemi tradic se lásce nepřeje. Režiséři se ve filmu vrací k polským kořenům a román Władysława Reymonta prezentují široké veřejnosti za pomoci techniky animované malby, která si již díky filmu nominovaném na Oscara S láskou Vincent získala srdce sta tisíců fanoušků po celém světě.
V rodině se čtyřmi malými dětmi onemocní matka tuberkulózou. Její manžel poté, co je hospitalizována, začne svou umírající ženu podvádět s jinou ženou. Když ovdoví, zůstane s dotyčnou ženou žít i on a čtyři děti z prvního manželství dostanou macechu. Nevlastní matka si vypěstuje obzvlášť silnou antipatii k devítileté a desetileté Auroře. Holčička ji svou pravdomluvností přivádí k zuřivosti. Během necelého roku macecha přešla od výčitek k pohlavkům a od pohlavků k sadistickému mučení. K často „výchovnému boji“ proti vlastní dceři přispíval i otec, mimochodem kovář, který tvrdě pracoval, aby rodinu uživil. Až na zásah místních lidí - lékaře, který zpočátku nedokázal přesvědčit místního kněze, že to, co se v dotyčné rodině děje, je nemocné. Nakonec lékaře upozornily úřady v Quebecu. Holčička umírá na následky mučení a podvýživy a otec s nevlastní matkou jsou po jejím pohřbu zatčeni.
Druhá filmová verze hry W. Shakespeara (poprvé ji zfilmoval v roce 1944 L. Olivier) je režijním debutem irského shakespearovského herce a dnes již známého režiséra K. Branagha, který se pokusil příběh mladého anglického krále aktualizovat a oprostit ho od tradičního pojetí: jeho králem zmítají pochybnosti a trpí pocitem osamělosti i když se stává vítězem a přebírá francouzský trůn. Vedle dynamických a realistických bitevních scén upoutá ve filmu především K. Branagh ve "zpsychologizovaní" roli Jindřicha V.
Příběh zvoníka Quasimoda se znetvořeným zevnějškem, ale srdcem z ryzího zlata začal jedné zimní noci, kdy se do Paříže pokusili tajně proniknout mladí manželé s nemluvnětem. Obávaný soudce Frolo a jeho biřici však byli ve střehu a žena s dítětem v náručí marně hledá útočiště v slavné pařížské katedrále Notre Dame. Frolo pak pozdě pochopil, že v uzlíčku na její hrudi nebyl lup, ale znetvořené nemluvně. Dříve než soudce stačil čerstvého sirotka utopit, zasáhla prozřetelnost v podobě chrámového kněze. Soudce se z obavy před božím trestem zavázal, že dítě vychová, ale vymínil si, že chlapec nikdy neopustí katedrálu....
Další z četných verzí života Johanky z Arku pojednal Luc Besson jako moderní akční podívanou s důrazem na bojové scény a dobové obřady. Tvůrci do značné míry rezignovali na duchovní rozměr legendární světice a o to více se soustředili na výpravné zachycení doby včetně velkolepých bojových scén.
Velkolepá historická sága mapuje život i legendu jedné z nejvýraznějších postav světové historie, odvážného a neúprosného dobyvatele, Alexandra Velikého, který ve věku 32 let vytvořil největší impérium všech dob. Minulost a přítomnost se střetává v mozaice triumfů i porážek, ve kterých se promítají vzpomínky z dětství i Alexandrův vzestup k moci. Historický velkofilm ukazuje celý Alexandrův život. Od dospívání, které bylo naplněno sny o slávě a dobrodružství, až po jeho osamělou a mystickou smrt. Od bouřlivého vztahu s rodiči – mocný král a královny předurčili svého syna jako následníka trůnu za každou cenu, až po chvíle, kdy vyburcoval své společníky i vedl obrovskou armádu přes vyprahlá válečná pole v Persii i přes zasněžené vrcholky indických hor. Film je kronikou Alexandra Velikého a jeho cesty stát se žijící legendou, muže, který byl hnán myšlenkou, že moc je sílou osudu.
Argentinský režisér a scenárista Beda Docampo Feijóo situoval svůj příběh inspirovaný dílem F.M. Dostojevského do Prahy na přelomu století. Ožívá v něm dobová atmosféra starobylého města. Do těchto atraktivních míst je zasazen příběh manželského trojúhelníku, věčné téma věrnosti a nevěry, rubu a líce lásky.
Mistr Jeroným Pražský se vydal z Kostnice, aby v Čechách získal pomoc pro mistra Jana Husa. Na hranicích byl zadržen, vrácen a nařčen z kacířství. Kardinálové Zabarella a d`Ailly zvažovali, jakou zvolit taktiku, aby byl Husův vliv co nejvíc potlačen. Rozhodli, že Jeroným by se měl Husa veřejně zříci a odvolat. Kdyby odvolal, mohl si zachránit život. Ale mistr Jeroným překonal nástrahy, vnitřní krizi, obětoval lásku a stejně jako Jan Hus neodvolal. V roce 1416 byl odsouzen k smrti upálením.