Derek Vinyard je charismatický vůdce skupiny mladých rasistů, který končí ve vězení za brutální nenávistnou vraždu. Když je propuštěn, chce se svou minulostí skoncovat a napravit se. Zároveň si uvědomuje, že musí za každou cenu zabránit, aby jeho mladšího bratra Dannyho potkal podobný osud.
Život osamělého a nesmělého Joela se od základu změní, když potká excentrickou a temperamentní Clementine. Ta je výstřední ve všech směrech a k bláznivým kouskům stále úspěšněji vyzývá i Joela, jenže je rovněž nevyrovnaná a výbušná a jednoho dne se rozhodne Joela zbavit a začít znovu. Na experimentální klinice se podrobí vymazání paměti, a jelikož pokus dopadne úspěšně, rozhodne se zdrcený Joel pro stejné řešení. Nemá ale štěstí, tentokrát se zákrok vymkne lékaři z rukou a dílo zkázy dokoná jeho asistent, který se místo pečlivého monitorování mozkové činnosti klienta nechá svést k divokým erotickým hrátkám. Režisér umí mistrovsky rozrušovat časoprostorovou kontinuitu a nahrazovat ji asociativním spojováním útržků, jež pocházejí z různých vrstev paměti, a zde se tento princip uplatní při rekonstrukci celého vztahu ústřední dvojice. Odvíjí se pozpátku, k některým zážitkům se film opakovaně vrací, mnohé deformuje v závislosti na Joelových rozjitřených emocích.
Film líčí případ pomstěného znásilnění. Jeho hrdinou je venkovský advokát Paul Biegler, který převezme obhajobu poručíka Maniona, obviněného z vraždy muže, který znásilnil jeho vyzývavou ženu Lauru.
Hlavní postavou příběhu je prominentní chicagský právník Martin Vail, sebevědomý a samolibý muž, který si nedělá žádné iluze o své práci a bez výčitek v soudní síni manipuluje fakty i lidmi. Na dobročinném večírku u biskupa Rushmana se setká se svým bývalým nadřízeným, státním návladním Shaughenessym a jeho asistentkou, svou bývalou milenkou Janet Venableovou. Krátce poté je biskup ve své rezidenci brutálně ubodán a policie zatkne zkrvaveného mladíka, který se jim pokoušel uprchnout. Je to devatenáctiletý ministrant Aaron Stampler, u něhož policie navíc našla biskupův prsten. Vail, který cítí, že podobný případ by mohl přispět k jeho prestiži, se rozhodne mladíka ve zdánlivě jednoznačném jednání bezplatně hájit.
Jsme diváky taneční kreace souboru Piny Bauschové. V hledišti sedí dva muži: jeden pláče, druhý se dívá. Touto symetrií, zprvu absurdní, posléze logickou, začíná film. Od prvního obrazu víme, že budeme sledovat dva příběhy, které se protnou v tomtéž stavu čekání. Mladý ošetřovatel Benigno už několik měsíců pečuje o mladou tanečnici Alicii, která po nehodě upadla do kómatu. Zamiloval se do nehybné a němé mladé ženy, vypráví jí o všem, co dělá. Na téže klinice potká svého souseda z divadla. Marco je spisovatel, přítel toreadorky Lydie, která je rovněž v kómatu poté, co ji nabral na rohy býk. Oba muži čekají, zda se ženy probudí: jeden tajně miluje dívku, jež by za normálních okolností byla pro něj nedosažitelná, druhý nemusí svou lásku skrývat, ale tuší, že je ztracená. Jeden věří a doufá, druhý pochybuje. Almodóvar přechází od jednoho ke druhému zaznamenávaje banální rituály nemocniční péče, než dospěje k překvapivému rozuzlení.
V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.
Madrid 1980. Úspěšný režisér Enrique Serrano už dlouho marně hledá námět, který by ho zaujal, když k němu náhle vpadne neohlášená návštěva. Enrique hned nepozná svého někdejšího spolužáka Ignacia, jenž ho přišel požádat o roli, a snaží se ho zbavit, přestože mu připomene minulost. Po jeho odchodu se ale začte do rukopisu novely, který mu Ignacio nechal, a začnou v něm ožívat vzpomínky. V 60. letech se jako chlapci setkali v jezuitské koleji, kde spolu objevovali film, ale také lásku, sex a strach. Svědkem i hlavním aktérem jejich probuzení byl tehdy otec Manolo, ředitel ústavu a profesor literatury, zosobňující dvojtvářnost náboženských institucí této doby. Příběh, jehož autorem je Ignacio, zaujme Enriqua natolik, že po někdejším intimním příteli, s nímž se pak setkal znovu jen jednou v 70. letech, začne pátrat. Je mu jasné, že objevil námět, na který čekal, a je odhodlán natočit podle něj film. Netuší ale, k jakým odhalením ho pátrání po bývalém příteli dovede.
Po dlouhých čtrnácti letech se Max Cady opět podíval na svět, aniž by mu ve výhledu bránily bytelné mříže. Víc než na užívání svobody však myslí na pomstu. Obhájce Sam Bowden, zhnusený nevypočítatelností a nezkrotnou násilností svého klienta, totiž před soudem zatajil důležitou okolnost, která by mohla Maxovi výši trestu podstatně snížit. Cady svou pomstu promyslel opravdu důkladně a ctihodný pan Bowden, jeho žena i jejich dcera by se měli připravit na nejhorší. Mys hrůzy je remakem stejnojmenného filmu z roku 1961, ve kterém zazářili Gregory Peck a Robert Mitchum. V nové verzi na sebe upozorňují především výborný Robert De Niro jako Cady a skvělá Juliette Lewisová v roli Bowdenovy dcery.
Film 8 Mile je o týdnu života skupiny mladých lidí, kteří se snaží najít svoji cestu v Detroitu roku 1995. Pro lidi jako Jimmy "Rabbit" Smith (Eminem) a jeho přátele, je hip hop jediným způsobem vyjádření se mezi sebou. Rabbit ví, že jediná jízdenka ven je přes jeho rýmy, ale aby zvítězil, musí převést svůj vztek do veršů a postavit se svému životu tváří v tvář.
Po uvedení na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1972 způsobilo "Poslední tango v Paříži" Bernarda Bertolucciho velký mezinárodní rozruch. Navzdory krajně kontroverznímu pojetí sexuality byl tento film přivítán jak kritiky, tak publikem na celém světě. Je to jedno z mála uměleckých děl, které oslovily i řadového diváka. Tvůrci se zaměřili na zvrácené zneužívání jednoho člověka druhým a zabývají se též tématem smrti, sexu a kultury. "Poslední tango v Paříži" odhaluje lidskou přirozenost, jako žádný film předtím.
Příběh agenta Mossadu, který krátce po sebevraždě své ženy dostane od izraelské bezpečnostní služby úkol, aby nalezl stárnoucího nacistického zločince a zabil ho. A aby se k němu snáze dostal, „spřátelí" se s jeho vnoučaty ...
Snímkem Otevřená srdce, který v roce 2002 posbíral řadu skandinávských filmových cen, se nám představí nadějná dánská scenáristka a režisérka Susanne Bierová. Cecilie a Joachim jsou mladí a zamilovaní. Těší se na svatbu a spokojený společný život. Marie a Niels jsou manželé třicátníci, kteří vychovávají tři děti. Náhoda či osud změní životy obou párů. Jednoho dne potká Niels Cecilii. Stane se tak za zvláštních okolností, které příliš nepřejí lásce. Oba jsou jak zasaženi bleskem. Láska může někdy způsobit, že lidé ztratí kontrolu nad vším, čím doposud žili. Cecilie a Niles stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Mají právo všechno zbořit a mají k tomu i dost odvahy? Film režisérky Susanne Bierové vypráví i o tom, co se stane, když do obyčejných všedních dní zasáhne tragická událost.
Luther Whitney býval kdysi zlodějem velkého formátu. Teď si však užívá penze, chodí do místního muzea a ve svých kresbách se nechává inspirovat starými holandskými mistry. Idyla o napraveném starém muži však dokonale klame. Na spodních stránkách skicáře se totiž ukrývá precizní malůvka, která ho vzrušuje zdaleka nejvíc - dům starého miliardáře Waltera Sullivana a jeho mladičké ženy Christy. Jenže s jedním Luther nepočítal – že mladá paní Sullivanová s manželem neodjela na dovolenou, že se domů vrátí v tu nejnevhodnější chvíli a ještě k tomu s milencem! Jenže milostná předehra se změní v násilí, Christy se začne bránit ostrým nožem a je zastřelena dvěma ozbrojenými muži. Šokující divadlo, ke kterému je Luther odsouzen, tím ale zdaleka nekončí – ti dva jsou totiž z tajné služby a ten opilý sadista je samotný prezident Spojených států amerických!