Americký západ, Jižní Dakota, 1823. Místo a čas s hodně relativní hodnotou lidského života. Zkušený lovec a trapper Hugh Glass je se svým synem na výpravě s lovci kožešin. Glassovi se stává osudným střet s rozzuřenou samicí medvěda grizzlyho. Medvědí útok sice přežije, ale je těžce zraněný a lovecká výprava se musí rozdělit. Zatímco většina lovců pokračuje v cestě, s Glassem a jeho synem zůstanou jen dva muži. Ti více méně jen čekají, až zemře, aby jej pak pohřbili a mohli pokračovat v cestě. Ale zraněný lovec stále neumírá…
Uprostřed rozpálené australské pouště zastaví auto. To, co by mohlo vypadat jako pokus o malý rodinný piknik, nečekaně nabere docela jiný směr a náctiletá dívka a její malý bráška se ve snaze dostat se zpět do civilizace vydávají na cestu podmanivou vyprahlou krajinou. Jejich putování se stane jakýmsi zasvěcovacím rituálem, iniciační cestou k dospělosti, na níž je provází mladý Aboridžinec, kterého jednoho dne potkají.
Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků. Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962). Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.
Drama, ve kterém zazářila Eva Green, se odehrává na internátní škole kdesi v Británii. Stejně jako britské klima, i tato škola je chladná, ponurá a přísně vyhlížející. Povyražením pro místní schovanky, které trpí ztrátou svých domovů, je jejich skokanský tým, který vede slečna G. (Eva Green). Volnost a povzbuzení se děvčatům dostává pokaždé, když jsou vytrženy ze všedních dnů a mohou spolu se slečnou G. hovořit o čem je napadne či poslouchat historky z dalekých dobrodružných cest své ochránkyně. Bohužel, tuto zdánlivě klidnou atmosféru naruší příjezd španělského děvčete, které vidí dál než za hranice pozemku školy.
Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci.
Příběh zkušeného lovce kožešin, jehož indiáni z kmene Kiowů připraví o úlovky výměnou za zajatce, o něhož vůbec nestál. Pro svůj třetí celovečerní film si režisér Sydney Pollack zvolil westernový žánr a do hlavní role trapera Joa Basse obsadil Burta Lancastera. Joe má po úspěšné lovecké sezoně namířeno do obchodní stanice, aby zde vše prodal, na cestě územím Kiowů jej však přepadnou indiáni a přinutí jej vyměnit všechny kožešiny za otroka Josepha (Ossie Davis). Joe i Joseph se okamžitě vydávají za indiány, aby kožešiny získali zpět, s indiány se ale setkává také Jim Howie (Telly Savalas), a ten si nejen veškeré kožešiny přivlastní, ale navíc Joeovi ukradne také otroka Josepha. Howie pak se svou milenkou Kate (Shelley Winters) směřuje do Mexika, což se Josephovi zamlouvá, protože otroctví je tam zakázáno. V patách však mají indiány, kteří chtějí zpět ukradené kožešiny.
Kovboj Dan Somers (John Wayne) usiluje nejen o práva na těžbu ropy, ale i o hezkou učitelku. Jeho protivník, prohnaný ropný magnát Gardner (Albert Dekker), se snaží nemilého rivala zbavit.
V osmdesátých letech devatenáctého století už žili většinou všichni indiáni v rezervacích. Jednou z posledních skupin, která ještě bojovala za svou svobodu a svá práva, byli Apači pod vedením náčelníka Geronima. Roku 1886 však i Geronimovi věrní složili zbraně a byli odesláni na Floridu, aby nemohli podněcovat další nepokoje v apačské rezervaci v San Carlosu. Cestou se ale jednomu z nich - Massaiovi (Burt Lancaster) podařilo z vlaku utéct. Vrátil se do Arizony a po cestě se něčemu přiučil. Setkal se s indiány kmene Čerokí, kteří žili s bílými v míru a jako rovní s rovnými. Pěstovali obilí. Massai pochopil, že tohle by mohla být cesta, jak zůstat svobodný. Po návratu do San Carlosu byl ale opět zadržen vojáky. Pochopil, že se s nimi nedomluví a znovu uprchl. Tentokrát s ním utekla i dcera náčelníka Santose. Jejich touze žít volně se ale do cesty postavila jedna velká překážka - oddíl pronásledovatelů, kteří chtějí dopadnout posledního svobodného Apače...
Indiánský náčelník Šedý orel unese krásnou dceru lovce kožešin. Dívka se během cesty plné nebezpečí do svého únosce zamiluje, ale jejich láska je vystavena mnoha zkouškám.
Ve 30. letech 20. století byl mladý Indián jménem Archie Sivá sova lovcem. Po setkání s krásnou Indiánkou zjistil, že bezohlední bílí lovci kožešin se svými moderními zbraněmi ničí jeho domov a rozhodl se je zastavit. Ze Sivé sovy se stal nejslavnější Indián své doby, bojovník za záchranu přírody před civilizací, kterého jeho cesta nakonec zavedla až před anglického krále do Buckinghamského paláce.