Michael, Steven a Nick jsou mladí tovární dělníci z Pensylvánie, kteří musí narukovat do Vietnamu. Před tím, než odejdou, Steven se žení s těhotnou Angelou a jejich svatba je zároveň slavností na rozloučenou. Po mnoha hrůzách, které tři přátelé prožijí, všichni upadnou do rukou Vietkongu a dostanou se do tábora rukojmích, kde jsou nuceni hrát sami se sebou ruskou ruletu. Slavné válečné drama režiséra Michaela Cimina patří k uměleckým vrcholům vlny filmů o vitnamském traumatu.

Vojín Witt je dezertér, žijící v poklidu a míru na ostrově v Pacifiku. Jenomže všechno hezké jednou končí – i Wittův mírumilovný život. Je chycen námořnictvem, vyslechnut a poslán do aktivní služby k jednotce připravující se na bitvu o Guadalcanal.

Byla to největší válka, která se odehrála před televizními kamerami. Na jedné straně stál bývalý americký prezident Richard Nixon, který jako jediný obyvatel Bílého domu rezignoval na svůj úřad, aby se vyhnul hrozícímu odvolání. Na straně druhé se ocitl populární televizní moderátor David Frost. Jejich rozhovor byl napínavý jako ten nejprestižnější boxerský zápas a měl i stejný cíl – udělit tomu druhému smrtící K. O. Režie se ujal zkušený tvůrce životopisných snímků Ron Howard (Čistá duše, Apollo 13, Těžká váha), který má spolu s oběma představiteli titulních rolí, Frankem Langellou a Michaelem Sheenem, největší zásluhu na tom, že se ze zdánlivě odtažitého tématu, vyklubal jeden z nejlepších filmů roku 2008.

Skupina lidí, jejichž životy jsou propleteny díky jejich příteli, manažerovi newyorského obchodu s doutníky Auggiemu. Patří sem: spisovatel, který neumí psát, zdráhavý otec, který utíká před svou minulostí, ulice znalý puberťák snažící se najít sám sebe, Auggieho bývalá přítelkyně, kterou velmi dlouho neviděl a jež se vrací s překvapivými zprávami!

Příběh je založený na skutečné události. Bojová četa v něm propadla v pralesech Vietnamu šílenství. Vize a intenzita tohoto příběhu pevného postoje jediného muže, který se ve světě, kde neplatí žádná pravidla postavil na stranu zdravého rozumu, je zcela bez konkurence a zůstává nepochybně tím nejvíce strhujícím obrazem Vietnamu, jaký byl doposud na stříbrném plátně vykreslen.

Film začíná tím, že se dva dávní přátelé vydají na cestu ochutnávky vín ... aby se střemhlav pustili do ironického zkoumání proměnlivosti lásky a přátelství, přetrvávající osamělosti a snů a nekonečné války mezi Pinotem a Cabernetem. Příhody začínají když se Miles zatvrzelý rozvedený muž a rádoby spisovatel s fixací na víno rozhodne darovat svému dávnému spolužákovi a bývalému herci Jackovi oslavnou cestu do vinic v Santa Ynez Valley - týden před Jackovou svatbou. Ti dva jsou velmi nesourodá dvojice a zdá se, že mají společný pouze pocit zmařených ambicí a prchajícího mládí. A přece, když se vydají na pobřeží, brzy se Miles a Jack utápějí ve vínu a pohybují se ve společnosti žen. Jack propadne kouzlu servírky a vyhrožuje, že odvolá svatbu.Miles začne své romantické setkání se servírkou - znalkyní. Oba muži se blíží krizi středního věku. Svatba se blíží a s tím zároveň jistota, že Miles a Jack se nevrátí do Los Angeles takoví jací byli.. pokud se tam vůbec vrátí.

Historii australsko-novozélendského armádního sboru (ANZAC), zdecimovaného v roce 1915 na poloostrově Gallipoli, chtěl režisér Weir natočit už dříve, ale kvůli značným finančním nákladům byla realizace filmu neustále odkládána. Dlouhá příprava a ražisérova neústupnost se vyplatily, neboť GALLIPOLI patří k nejpůsobivějším protiválečným snímkům, vůbec. Příběh australských mladíků, jejichž naivní představy o válčení jsou krutým způsobem uvedeny na pravou míru, je přes svůj historický rámec právě dnes velmi aktuální. Velkoryse pojatý film vyniká kupodivu především drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverenní a přitom nápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. Film GALLIPOLI získal celkem 9 australských filmových cen (nejlepší režie, mužský herecký výkon - Mel Gibson, mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Bill Hunter, kamera, scénář, zvuk, střih a výprava).

Ingrid a Martha jsou blízké přítelkyně z mládí, kdy spolu pracovaly ve stejném časopise. Po letech odloučení se znovu setkávají, v poněkud extrémní, ale podivně milé situaci.

Jeden z nejproslulejších válečných filmů se téměř po čtvrtstoletí od své premiéry dočkal zásluhou filmového kritika a dokumentaristy Richarda Schickela nejlepšího možného zkompletování. Navzdory faktu, že na 113 minut zkrácený původní materiál čítal více než dvojnásobnou metráž, je velmi pravděpodobné, že verze, kterou Schickel zrestauroval za pomoci poznámek režiséra Samuela Fullera a kompletního scénáře, svými 160 minutami v podstatě odpovídá režisérově představě. Seržant První pěchotní divize (odtud název - označení na rukávu uniformy), ztělesněný Lee Marvinem, a čtyři jemu svěření mladíci procházejí v epizodicky vystavěném příběhu přes severní Afriku, Sicílii, pláž Omaha, Německo až do Československa. Navzdory geografickému rozmáchnutí, odkazujícímu až k epickému velkofilmu, redukuje Fuller druhou světovou válku pouze na pět jedinců.

Lizzie Wurtzelovou vychovala její matka bez otce už od malička, ale Lizzie se přesto cítí velmi prázdná. Podléhá snadno náladám a depresím. Když se dostane na žurnalistické stipendium na Harvard a její článek v místních novinách je kladně hodnocen, Lizzie začne žít značně nezodpovědně. Svými drogovými a sexuálními eskapádami ubližuje svým kamarádům i matce a dokonce se pokusí i o sebevraždu. Matka jí proto zařídí psychologickou léčbu a mladá žena si musí zvyknout na fakt, že kolem ní je skutečný svět a to co žije, je její vlastní život. Příběh vychází z biografické knihy skutečné úspěšné americké spisovatelky Elizabeth Wurtzelové.

Film začíná iniciačním setkáním dvou mladíků: Alana, člena Mladých republikánů, který pracuje jako novinář, a Tommyho, bojovníka za práva gayů. Hrdinové mají odlišné politické názory a Alan vlastně poznal Tommyho při psaní knihy o zlech homosexuality, jejich postupně se tvořící přátelství však přeroste v lásku. Film začíná na počátku sedmdesátých let a pokračuje až do poloviny let osmdesátých. Na pozadí lásky dvou mužů se snaží obecněji mapovat zárodky gay aktivizmu. Ve filmu se objevují ohlasy na tažení Anity Grayové "Zachraňte naše děti", které v roce 1977 spustilo v USA vlnu antigay hysterie, i počátek epidemie AIDS. Celý film je podkreslen dobovými hity, např. od Bruce Springsteena.

Toto drama natočené na motivy skutečných dopisů a deníků Jane Austenové odhaluje tajemství této nepolapitelné ženy. Jane brzy oslaví čtyřicítku a nikdy se neprovdala. Pro svoji neteř Fanny Knightovou - mladou pohlednou dívku s touhou zamilovat se - je Jane oblíbenou tetou, která ji zahrnuje moudry a znalostmi, jež jí pomohou ve vlastním hledání šťastného manželství. Žena, která tak věrně píše o lásce, musí ale přece lásku sama zažívat, nebo ne? Jane své neteři něco málo prozradí, ale jak už to tak s tajemstvími bývá, Jane musí znovu přehodnotit důvody, proč zůstává sama.

Pláže v Orange County v Kalifornii doposud Shaunu Brumderovi zcela stačily. Milovník surfování, jehož jedinou inspirací je dobrá vlna, se obklopuje urostlými kamarády a hezkými přítelkyněmi, a žije ze dne na den. Jenže tuto idylickou existenci naruší kamarádova nehoda a osud Shaunovi přihraje knihu Marcuse Skinnera, která v něm probudí novou vášeň být spisovatelem. Napíše vlastní příběh a pošle jej svému literárnímu idolu, který přednáší na Stanfordské univerzitě. Chtěl by tam jít studovat, ale není přijat. Život v Orange County se mu náhle zdá nesnesitelný, stejně jako rodina, s níž si nerozumí. Přesto se mu všichni snaží pomoci a Shaun právě v této době zjistí o životě víc, než by se naučil na jakékoliv škole.