Film vychází ze života současného amerického zpěváka a skladatele křesťanské hudby Jeremy Campa a jeho první manželky Melissy, které diagnostikovali rakovinu krátce předtím než uzavřeli manželství... V září 1999 odjíždí Jeremy Camp z Indiany na Calvary Chapel College v Murrietě v Kalifornii. V noci po příjezdu jde na koncert kanadské křesťanské skupiny Kry a seznámí se se zpěvákem Jean-Lucem LaJoie. Oba se rychle spřátelí. Po koncertě se Jeremy setkává s Melissou Henningovou, spolužačkou z jeho školy a přítelkyní Jean-Luca. Jeremy s Melissou si padnou do oka a svým citům nedokážou zabránit. To způsobí mezi mladými muži roztržku. Melissa ale nechce zklamat Jeana-Luca. Jeremy se vrací na vánoční prázdniny za rodinou do Indiany. Několik dní po Vánocích mu zatelefonuje Jean-Luc, že Melissa je nemocná, a žádá Jeremyho, aby se vrátil do Kalifornie. Bude to pro všechny těžká zkouška…

Film Professor Marston & the Wonder Women popisuje nekonvenční život doktora Williama Marstona, harvardského psychologa a vynálezce, který pomáhal vymyslet moderní detektor lži a v roce 1941 vytvořil postavu Wonder Woman. Marston byl v polyamorním vztahu se svou ženou Elizabeth, psycholožkou a vynálezkyní, a Olive Byrne, bývalou studentkou, ze které se stala akademická pracovnice. Tento vztah byl klíčem k vytvoření Wonder Woman, protože feministické ideály Elizabeth a Olive byly v této postavě zakořeněné už od jejího počátku. Marston zemřel v roce 1947 na rakovinu kůže. Elizabeth a Olive stále tvořily pár a společně vychovávaly děti, které měly s Marstonem. Film se zabývá tím, jak se Marston vypořádával s kontroverzí kolem Wonder Woman.

Portrét norských metalových projektů Mayhem a Burzum je podaný jako okázale destruktivní souboj dvou hodně radikálních osobností o to, kdo se stane nejdrsnějším metlošem v galaxii. Zároveň je to příběh o tom, že když si postavíte image na tom, že jste totální extrémista, může se vám stát, že budete přitahovat opravdové, regulérní magory. Mayhem a Burzum jsou známí jednak jako průkopníci žánru black metal, ale také coby asi nejšílenější hudební skupina všech dob. Vládce chaosu je jako temný hororový příběh, který své hrdiny patřičně démonizuje, ale zároveň se na jejich okázalé pozérství dokáže dívat se shazujícím nadhledem

Clara se díky svému otci Philippu Immerwahrovi během dospívání nadchla pro chemické pokusy a chtěla se stát chemičkou. Navzdory dobovým překážkám se jí podaří udělat si maturitu a následně je jí dovoleno stát se první posluchačkou chemie na univerzitě v Breslau. Náhodou se seznámí s mladým idealistickým chemikem Fritzem Haberem, za kterého se o několik let později provdá. Clara sice může s Fritzem pracovat jako jeho asistentka, ale stejně dostává neustále od autorit akademického prostředí najevo, že coby žena není na vědecké půdě vítána. Její situace se ještě více zvrátí v její neprospěch po porodu, kdy i manžel ji více situuje do tradiční role ženy v domácnosti. Cesty Clary a Fritze se definitivně rozejdou, když on vědecký výzkum nasadí ve prospěch válečného úsilí, které vyústí v historicky první nasazení jedovatého plynu ve válce během bitvy u Ypres.

New York dvacátých let minulého století. Lektor Maxwell Perkins (Colin Firth) uzavírá pro nakladatelství Scribner's Sons smlouvy s Ernestem Hemingwayem (Dominic West), F. Scottem Fitzgeraldem (Guy Pearce) a dalšími budoucími velikány světové literatury. Když mu padne do rukou divoký a neučesaný rukopis o 1000 stranách od neznámého autora Thomase Wolfa (Jude Law), je přesvědčený, že objevil literárního génia. Společně se oba muži pouštějí do příprav na vydání díla. Nastává nekončící boj o slova, věty a formulace. Během této doby se oba muži, rodině založený Perkins a excentrický literát Wolfe sbližují. Když se však kniha „K domovu pohleď, anděli" ukáže jako jednoznačný úspěch, stává se spisovatel stále více paranoidním...(mac000)

Film zobrazuje poslední roky života Oscara Wildea, literární a společenské ikony 19. století, prožité v důsledku podlomeného zdraví a zavrhnutí ze strany společnosti a příbuzných v bídě a utrpení v Neapoli a Paříži, během kterých se opět trápí se svou životní láskou a svou největší zkázou zároveň, lordem Alfredem Douglasem. Protiklad k nim tvoří flashbacky do jeho šťastných dní, jejichž optimismus se však nenaplnil.

Může skandální umění ještě sloužit Bohu? Předchází utrpení každou velikost? Může být nemoc požehnáním? V roce 1950 navštěvuje spisovatelka Flannery O'Connorová svou matku Reginu v Georgii, když jí ve čtyřiadvaceti letech diagnostikují lupus. Bojuje se stejnou nemocí, která v dětství připravila o život jejího otce, a zoufale touží prosadit se jako velká spisovatelka, a tato krize vrhá její představivost do horečného zkoumání víry.