Do provinčního městečka, odříznutého od okolí, přijíždí cirkus s atrakcí - největší velrybou na světě a tajemnou postavou Prince, jenž kolem sebe shromažďuje davy lidí, pro něž není teror neznámým pojmem. Protagonistu filmu Jánose Valusku, dobráka, který pečuje o starého muže jménem Eszter, velryba fascinuje, ostatní si hledí spíše Prince. Pozornost se po dlouhé době zaměřuje výhradně na jednu hlavní postavu, s níž se může divák emociálně ztotožnit. Tento prostoduchý hrdina se střetává se zmanipulovaným anonymním davem, který se neštítí násilí. Eszter se snaží dokázat trhliny v teorii harmonie německého skladatele Andrease Werckmeistera, jimž ve filmu odpovídají šrámy lidské společnosti. Werckmeisterovy harmonie se zabývají problémem, odkud se v lidské mase bere násilí, jež bez váhání směřuje až k apokalypse. Dále pak zobrazují výsledek setkání těchto mas s čistým člověkem.

Rozsáhlý román Theodora Dreisera „Americká tragédie“, inspirovaný kriminálním případem z počátku století, byl poprvé adaptován Josefem von Sternbergem v roce 1931. Autor předlohy byl přepisem natolik pobouřen, že se dokonce pokusil soudní cestou docílit stažení filmu z oběhu. Teprve po Dreiserově smrti se tvůrci pokusili o novou verzi. Zpracování režírované uznávaným Georgem Stevensem se však v řadě ohledů od předlohy odklonilo, což nakonec divákům signalizoval i pozměněný název. Ve skandálním příběhu milostného trojúhelníku a touhy po společenském vzestupu si zahráli představitelé nejmladší generace Montgomery Clift, Shelley Winters a Elizabeth Taylor, která zde dokonala proměnu z dětské (respektive adolescentní) herečky ve smyslný sex symbol. Film získal šest Oscarů, ale v hlavní kategorii prohrál s Američanem v Paříži (1951). (Noir Film Festival)

Dvě krásné dívky, bývalé spolužačky z univerzity, unikají před nudnou prací v nakladatelství a odporným bytem do jednoho z nejpopulárnějších disco klubů ranných 80-tých let. Sláva disco už pomalu upadá a do hudby a módy začíná vanout svěží vánek stylu New Wave.