Anthony Perkins jako duševně nemocný Norman Bates. Jeho starý ponurý dům slouží jako příležitostný motel a rozhodně není místem klidného odpočinku. O tom se přesvědčí i Marion Craneová (Janet Leigh). Soukromý detektiv (Martin Balsam) a Marionina sestra (Vera Miles) se vydávají po stopách zmizelé mladé Marion. Smrtelné napětí stoupá, až nakonec vyústí ve strašný a nevyhnutelný závěr.

Fotograf J. B. Jeff Jeffries je kvůli zlomené noze odkázán na kolečkové křeslo. Jeho společníkem se v dlouhých chvílích stane okno vedoucí přímo do dvora, odkud má Jeff výhled do bytů svých sousedů. Sledování osudů nájemníků z protějšího domu ho pohltí natolik, že začne podezřívat jednoho z nich z vraždy své manželky. Jeffries se spolu se svou elegantní přítelkyní pustí do odhalování zapeklitě složitého řetězce událostí... Událostí vedoucích k senzačnímu a strhujícímu konci.

Clarice Starlingová, nadaná studentka akademie FBI, je přidělena agentu Crawfordovi vyšetřujícímu případ masového vraha Buffalo Billa, který své oběti stahuje z kůže. Clarice navštíví v baltimorské vězeňské nemocnici bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, odsouzeného na doživotí za sérii brutálních vražd a kanibalismus, který by o vrahovi mohl něco vědět. Odsouzený psychiatr Clarice zároveň děsí a fascinuje. Když je masovým vrahem unesena dcera senátorky Martinové, nabídne Clarice Lecterovi přijatelnější vězeňské podmínky výměnou za informaci, vedoucí k dopadení Buffalo Billa.

Začne to fotografií a vzkazem na ní: "Zab ho!" A od té chvíle se odvíjí tajemný a drsný příběh Leonarda. Jeho žena byla napadena, zavražděna a on si skoro nic nepamatuje. Jeho krátkodobá paměť je pryč. Leonard se ale musí pomstít. Okamžitě jde po vrahovi. Aby nějak kompenzoval výpadky paměti, všechno si fotí, cvaká spouští na svém Polaroidu jako blázen a podstatná fakta si nechává tetovat na tělo. Story je vyprávěna zvláštním způsobem. Každá důležitá filmová scéna končí tam, kde předchozí začala, a tak musíme být pozorní, abychom ten zvláštní propletenec dějů a potkávajících se postav dobře vnímali. K hlavnímu hrdinovi se přidávají další - ukecaný Teddy a barmanka Natalie. Všichni jsou s vraždou nějak propojeni. Ale pořád se nám do mysli vnucuje klíčová otázka: Je skutečně vrahem John G, jehož jméno má Leonard vytetováno na prsou?

Stalo se to jedné noci v kalifornském přístavu San Pedro, kde byla zmasakrována posádka argentinské pašerácké lodi. Stop pro policii zůstalo proklatě málo: loď vyletěla do povětří a z dvaceti sedmi mužů tu přežili jen dva: kulhavý pouliční zlodějíček Verbal a jeden z členů posádky umírající v nemocnici na popáleniny a blouznící v maďarštině. Začalo to ovšem mnohem dřív – newyorská policie je možná zkorumpovaná, ale není hloupá, a tak už nějakou dobu prověřovala skupinku podezřelých, těch mužů zločinu, kteří jsou vždycky první na ráně. Byli to prohnaný elegán Keaton, horkokrevný McManus, drzý Hockney, nevyzpytatelný Fenster a bezvýznamný Verbal. Policie je podrobila důkladnému výslechu, ale s každou novou informací se pátrání jen zkomplikovalo. Podezřelé spojuje série zločinů v New Yorku, ale kde jsou ukradené smaragdy?

Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah – jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn – místo Freda – neznámý mladý muž.

Ben a Jo MacKennovi se synem Hankem si užívají prázdnin v Maroku. Poté, co v jednom marakéšském obchodě zemře v Benově náruči francouzský špión, dozvídají se, že jejich syn byl unesen do Anglie. Než se oba manželé nadějí, jsou až po uši zamotaní do mezinárodní špionáže, vražd a teroru. Jak se postupně snaží zjistit pravdu, jejich životy visí na vlásku, zatímco se blíží vyvrcholení v dnes již slavné mrazivé scéně v londýnské Royal Albert Hall. Tímto remakem vlastního filmu se stejným názvem z roku 1934 chtěl Hitchcock původní verzi překonat. Dnes již světoznámá píseň Qué Sera Sera, použita v jedné vypjaté scéně, byla v roce 1956 oceněna Oscarem za nejlepší skladbu.

Londýnská policie je v pohotovosti kvůli sériovému škrtiči žen a stopy typicky hitchcockovským způsobem vedou k nevinnému muži, který musí dokázat svou nevinu nejlépe tím, že vraha vypátrá sám. V tomto thrilleru se snoubí scény napětí s nezapomenutelným černým humorem. Scénář napsal Anthony Shaffer.

Náhlý skon jednoho z členů správní rady lodi Battledore přímo při zasedání nasvědčuje, že Cecil Folly Hardwicke zřejmě trpěl skrytou srdeční vadou. Miss Marple, shodou okolností členka téže správní rady, však objeví v Hardwickově šňupacím tabáku jed. Inspektor Craddock ale všechny spekulace jako vždy odmítá a tak nezbývá než zabalit lodní pytel a v doprovodu pana Stringera vyrazit do přístavu. Kajuta pro Miss Marple je na Battledore už připravena.

Děj filmu tentokrát otevírají dva důležité momenty. Prvním je vyloupení Adrianova klenotnictví v Beverly Hills, druhým se - o pár dnů později - stává případ policejního kapitána Bogomila, který byl na cestě z práce přepaden a těžce postřelen. Když o druhé akci v Detroitu uslyší Axel Foley, odlétá do Kalifornie, aby pomohl svému zraněnému příteli. Od počátku je mu zřejmé, že nebude mít lehkou práci při odhalování pachatele...

Nevinná žena je nucena čelit nebezpečnému králi, který unesl její malou dceru a požaduje za ni výkupné. Spojí se se zkorumpovaným agentem Interpolu, jehož syn je rovněž držen jako rukojmí, aby okradli různé zločince a získali výkupné na záchranu svého potomka. Společně mají jednu hodinu na to, aby zachránili svou rodinu před hněvem velkostatkáře.