Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.

Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.

Ovdovělá Sara Goldfarbová žije na Coney Island a snadno podléhá mámení televizních pořadů. Právě teď drží dietu, aby se mohla účastnit jedné ze show. Její milý ale bezmocný syn Harry má novou přítelkyni Marion a společně se snaží čelit bolestné realitě útěkem do snů. Ani Harryho nejlepší přítel Tyrone, který se živí prodejem drog, nemá snadný život. A tak se čtveřice lidí, jimž osud nepřál štěstí, točí v bludném kruhu bezmoci a beznaděje.

Ve filmu Na pokraji slávy se režisér a scenárista Cameron Crowe inspiroval vlastními novinářskými začátky – jako mladý psal pro prestižní časopis Rolling Stone. V roce 2000 tak natočil vtipný i citlivý příběh o patnáctiletém vášnivém fanouškovi rockové hudby, který se roku 1973 vydává s kapelou Stillwater na turné, aby o nadějné skupině napsal reportáž právě pro Rolling Stone. William má před sebou téměř nadlidský úkol: uchovat si v šíleném cirkusu rockových produkcí nadhled a zdravý rozum, nepropadnout alkoholu ani drogám a ještě napsat objektivní článek. A nijak mu to neusnadňuje ani přítomnost několika náruživých fanynek, které tvoří nezbytný doprovod všem rockovým kapelám.

Bratři Andy (Hoffman) a Hank (Hawke) mají problém – tíživý nedostatek financí. Jeden si užíval, ale za cenu daňových úniků, na které mu právě přišel auditor. Druhý nemá práci a tím pádem ani peníze na výživné pro své dítě a svojí bývalou ženu. Aby se z toho dostali ven, napadl Andyho tak trochu zvrácený nápad, jehož realizací je pověřen Hank. Rozhodnou se vyloupit klenotnictví svých rodičů. Věci se ovšem vymknou kontrole a místo lupu se oba dostanou do ještě šílenějších situací, než si kdy dokázali představit. Při loupeži totiž byla zavražděna jejich matka a otec se sám pouští do pátrání po vrazích. Andy a Hank se sice chovají jako malé vystrašené děti, ale jejich počínání má příliš radikální důsledky. Kolotoč zabíjení, který rozběhnou díky své neschopnosti normálně fungovat, je pak žene až na samou hranu společensky únosného chování a trest na sebe nenechá dlouho čekat. Jasný, účinný a chytře vymyšlený plán jak rychle přijít k penězům se tak pro oba stává noční můrou.

Soukromá střední škola - prachy kam se podíváš, všichni študáci tu důvěrně znají alkohol i drogy. Charlie Bartlett (Anton Yelchin) do takového prostředí nezapadá a navíc ho ze školy vykopnou, což ovšem není poprvé. Zazobanému mládenci, který žije s neurotickou matkou, tudíž nezbývá než se snížit k docházce na státní střední. Ani tady sice nezapadne do kolektivu, ale časem zjišťuje, že zdejší teenageři se zase tak neliší od těch, co poznal dřív - i oni mají své problémy, se kterými nejsou schopni se vypořádat, i oni tápají. A tak Charlieho napadne spásná myšlenka zahrát si na školního psychiatra. Neoficiálně si otevře “kancelář” na pánských záchodcích, kde ostatním spolužákům radí ohledně rodičů, školy či lásky. Sám posléze zaměří svou pozornost na jednu půvabnou dívku. Bohužel to je ale Susan, dcera školního ředitele (Robert Downey Jr.)... a ten Charlieho bytostně nesnáší.(oficiální text distributora)

Frank Pierce (Nicolas Cage) je na dně. Po pěti letech vyčerpávajících nočních služeb v sanitce záchranky se z něho stal alkoholik trpící těžkou depresí a halucinacemi - duchové desítek pacientů, které se mu nepodařilo zachránit, bloumají ulicemi Manhattanu s němou výčitkou nevyslovitelného utrpení. Záblesk naděje vnese do Frankova vyprahlého světa tajemná dívka Mary Burkeová (Patricia Arquette), jejíhož otce Frank vyrval z náručí smrti. Dříve než oba outsideři z okraje společnosti dojdou společného vykoupení, prožije Frank během tří dramatických nocí v ulicích New Yorku hotové peklo.(oficiální text distributora)

Vítejte ve světě monstrózního labyrintu, kde jsou všichni obyvatelé ve stereotypních uniformách a odlidštěnou vizáž jím dodává nepřehlédnutelný lesk holohlavých lebek. Hlavní hrdina je jedním z mnoha nádeníků v ohromném lidském mraveništi, jeho „osobnost“ je symbolicky zredukována do znaků – THX 1138. Jeden z mnoha, kterého pohltila všeobjímající mašinérie. K procitnutí THX dopomůže základní lidská emoce, láska, a to jak jinak než v duchu revoltující generace mladých tvůrců, THX okusí "zapovězené ovoce" a přijde o panictví. Prozření mu zprostředkuje soulož se spolubydlící LUH 3417. Následně je ale LUH zabita a plod umístěn do zkumavky. THX se snaží utéct, ale je to vůbec možné?

"Hrajte rychleji...rychleji...ještě rychleji." - Kultovní protimarihuanová filmová agitace Reefer Madness vypráví příběh skupiny mladých lidí, kteří si kvůli jednomu zahulení pokazí celý život. Film odhaluje doposud utajovaný účinek kouření marihuany, jímž je úplná ztráta myšlení. Uvolněné mravy života narkomanů kolem jejich krku obtočí smyčku, na které končí jejich životy. Uvidíte několik vražd, sebevražd a znásilnění způsobených zdánlivě neškodnou rostlinou. Reefer Madness se nepodařilo najít si diváky až do sedmdesátých let, kdy se stal vděčným zdrojem veselí právě mezi kuřáky marihuany.