O Zlatou plamu v Cannes bojoval tento celovečerní animovaný film francouzské režisérky původem z Íránu, Marjane Satrapi, která napsala a nakreslila první íránský komiks všech dob, a na jehož základě pak vznikl tento celovečerní film. Autobiografický příběh s lehkostí popisuje její krušné dětsví a dospívání v Íránu za dob islámské revoluce, války s Írákem a následného režimu. S humorem a lehkostí znázorňuje rozdílné vnímání kultury v evropském a arabském světě. A protože je to příběh umíněné dospívající holky, která si vždycky prosadí svoje a která žije v tuhém ideologickém režimu nesnášejícím odlišné názory, je to samozřejmě i příběh rebelantství a svobody.

Malý Remy je krysa, která vyrůstá společně s otcem a svojí velikou rodinou na okraji Paříže. Je ale jiný než ostatní, má totiž dokonalý čich a skutečně vytříbený vkus na jídlo – jako pravý gurmán. Touží experimentovat s opravdu kvalitními ingrediencemi, chutěmi a vůněmi, zkrátka vařit. Jednoho dne, když krade jídlo, se nechtěně oddělí od své rodiny a dostane se přímo před restauraci nejlepšího kuchaře Gusteaua. Spřátelí se s jeho synem Linguinim, který je kuchařský neumětel. Spojí své síly a dvojici se podaří stát se kuchařskou legendou. V cestě jim ale stojí velmi zákeřný, ale zároveň slavný kritik restaurací – Anton Ego.

Melvin Udall je úspěšný spisovatel kýčovitých románků. Žije sám na Manhattanu a s požitkem znepříjemňuje život všem v okolí. Tradiční oběti Melvinova mrzoutství je jeho soused – talentovaný umělec Simon. Vhodným objektem pro zlomyslné kousky je hned ze dvou důvodů. Za prvé je homosexuál a za druhé má psa, kterého Melvin upřímně nesnáší. Svými uštěpačnými poznámkami umí spisovatel znechutit kohokoliv. Pouze protřelá číšnice Carol Connellyová má jazyk dost ostrý na to, aby dokázala svérázného zákazníka usadit. Když se Melvin dozví, že má těžce nemocného syna, rozhodne se jí pomoci. Stejně jako před nedávnem pomohl Simonovi, který se stal obětí loupežného přepadení. Během jeho pobytu v nemocnici se mu Melvin postaral o psa. Proč se ze starého mrzouta stává lidumil? Chybí mu kvalitní obsluha při každodenní snídani v restauraci? Nebo se do Carol zamiloval a chce na ni udělat dojem? Pokud ano, ze strany těžce zkoušené číšnice rozhodně nejde o vysněný romantický vztah...

Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby.

Tato komedie je dalším snímkem, překvapujícím svou tematickou a vizuální agresivitou a opět spjatým s hudebním žánrem. Téma tolerance k sexuálním menšinám je nepochybně jedním z nejzávažnějších prvků, prostupujících filmové příběhy posledních let. Ve snímku režiséra Stephana Elliotta má toto téma provokativně výstřední podobu. Hrdiny svérázného road movie jsou dva transvestité a jeden transsexuál, kteří se ze Sydney vypraví v rozhrkaném autobuse s ženským jménem Priscilla přes poušť do australského vnitrozemí, aby v městečku Alice Springs účinkovali se svou show. V ní muži tančí v excentrických ženských kostýmech na populární hity ze 70. let. Cestou se trojice setkává s nejrůznějšími lidmi; jen někteří jsou však ochotni jejich odlišnost akceptovat.

Psychologický snímek podle stejnojmenného románu Paula Guimarda zobrazuje tragickou, i když téměř každodenní událost dnešní doby: automobilovou nehodu. Zraněný, asi čtyřicetiletý úspěšný projektant Pierre Delhomeau se najednou vytrhuje ze svého dynamického životního koloběhu, zastavuje se a tváří v tvář smrti si konfrontuje své myšlenky, názory, vztahy k lidem, k životu i k sobě samému. Ve chvíli smrti mu náhle připadají dříve podstatné věci bezvýznamné, a naopak si uvědomuje šťastné chvíle, i když je dříve v důsledku stresu necítil. Tvůrci akcentují všednodennost příběhu, ale zároveň jej ozvláštňují promyšleným formálním ztvárněním. Havárie je rozfázovaná téměř do celé plochy filmu, útržky vzpomínek a představ hlavního hrdiny se prolínají s reálným časem. Snímek se dočkal amerického remaku pod názvem Křižovatka (1994, režie Mark Rydell)

Nestárnoucí muzikál s Genem Kellym v roli amerického malíře žijícího v Paříži, jenž se zamiluje do mladé Francouzky Lise, která je ovšem zasnoubená s kabaretním zpěvákem. Dechberoucí taneční čísla, Gershwinovy písně, to vše v režii legendárního Vincenta Minnelliho...(oficiální text distributora)