Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna…

Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.

Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí...

Na téhle cestě je něco podivného. Příliš mnoho věcí se tu vyskytuje ve dvojicích. Tenisová hvězda Guy nenávidí svou nevěrnou ženu. Tajemný Bruno nenávidí svého otce. Není to dokonalé východisko pro žertovný návrh: Zabiju tu tvoji, když ty zabiješ toho mého?

Spolupráce Davida Leana s Noelem Cowardem vyvrcholila snímkem Pouto nejsilnější, který patří k nejslavnějším britským filmům poválečné historie a také k nejkrásnějším romancím vůbec. I zde byla předlohou divadelní hra, respektive jedna z devíti jednoaktovek, které Coward napsal v polovině 30. let a které nesly souhrnný název Tonight at 8.30 (Dnes večer o půl deváté). Sotva hodinová hra o náhodném setkání a neočekávaném milostném vzplanutí dvou zadaných lidí středního věku se původně jmenovala Still Life (Tichý život) a celá se odehrávala v pěti scénách v jediném nádražním bufetu. Lean stejně jako v případě Rozmarného ducha příběh z této kulisy vyvedl, ovšem tentokrát mělo jeho ryze účelové filmařské řešení i další důvod.

Ztřeštěná a zároveň spletitá komedie se odehrává v jednom velkoměstském bytě v Madridu. Titulní hrdinku Pepu (Carmen Maura) opustí dlouholetý milenec Ivan (Fernando Guillén) právě ve chvíli, kdy zjistí, že je těhotná. Žena ho zoufale shání, aby si ho touto novinkou ještě zkusila udržet. Postupně se však setkává s dalšími postavami a ještě se zamotá do teroristické akce. A přitom má jediný cíl – nalézt Ivana.

Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.

Co když byla každá volba, kterou v živote uděláme, předem rozhodnutá? Co když neexistují žádné náhody a naše osudy byly už dávno předurčené? Uprostřed hrozné bouřky se schází deset lidí, z nichž každý má své tajemství. Řidič limuzíny, televizní hvězda 80. let, policista, který převáží vraha, prostitutka, novomanželé a rodina v krizi nacházejí útočiště v opuštěném hotelu, který provozuje nervózní noční správce. Když však návštěvníci začnou jeden po druhém umírat, úlevu z nalezení přístřeší rychle vystřídá strach. Všichni si vzápětí uvědomí, že pokud chtějí přežít, musí odhalit tajemství, které je spojilo.

Robert Redford a Meryl Streepová hrají hlavní role v tomto slavném filmu od oscarového režiséra Sydneyho Pollacka. Tento mistrně natočený a překrásně výpravný příběh hluboké lásky a bolestivé ztráty získal roku 1985 Oscara za nejlepší film, za režii, za adaptovaný scénář, za kameru, za původní hudbu, za výpravu a za nejlepší zvuk. Vzpomínky Na Afriku patří mezi největší romantické filmy všech dob. Vypráví poutavý a pravdivý příběh Karen Blixenové (Meryl Streep), ženy obdivuhodně pevné vůle, která se svým nevěrným manželem (Klaus Maria Brandauer), řídí kolem roku 1914 kávovou plantáž v Keni. Ke svému překvapení začne Karen brzy zcela propadat kráse této exotické země, místních lidí a tajemného bílého lovce (Robert Redford).

Drama Nouzový východ se velmi podobá Mendesově oscarové Americké kráse. I tady vidíme, jak nefunkční je ta nejobecnější představa o naplnění Amerického snu, tedy poklidný rodinný život v domku na předměstí. Nicméně trpká zkušenost, kterou prožili Frank a April Wheelerovi, příběhu Americké krásy o pár desítek let předchází. Mladí manželé Frank a Abby sice také žijí nevzrušivým životem americké střední třídy jako jejich sousedé, ale sami cítí, že do tohoto prostředí nepatří. April neláká kariéra ochránkyně domácího krbu a vychovatelky vlastních dětí. Chtěla by se stát herečkou. Ani Frankovi se monotónní kariéra kancelářské krysy nezamlouvá, jenže místo snění o Paříži se oddává alkoholu a vnadné kolegyni. Jak se hroutí jejich společné plány a touhy, upadá i jejich vztah, jenž dospěje až do bodu mrazu. Jedinou cestu zpátky na vrchol představuje radikální řešení, ovšem k tomu by potřebovali najít sílu oba. Bez splnění téhle základní podmínky skončí jejich snažení záhubou.

Vítejte ve světě monstrózního labyrintu, kde jsou všichni obyvatelé ve stereotypních uniformách a odlidštěnou vizáž jím dodává nepřehlédnutelný lesk holohlavých lebek. Hlavní hrdina je jedním z mnoha nádeníků v ohromném lidském mraveništi, jeho „osobnost“ je symbolicky zredukována do znaků – THX 1138. Jeden z mnoha, kterého pohltila všeobjímající mašinérie. K procitnutí THX dopomůže základní lidská emoce, láska, a to jak jinak než v duchu revoltující generace mladých tvůrců, THX okusí "zapovězené ovoce" a přijde o panictví. Prozření mu zprostředkuje soulož se spolubydlící LUH 3417. Následně je ale LUH zabita a plod umístěn do zkumavky. THX se snaží utéct, ale je to vůbec možné?

Detektiv je na stopě sériového vraha, který si smrt svých obětí natáčí na video.