V londýnském bytě spolu žijí dvě naprosto rozdílné sestry Helen a Carol. Společenská Helen nachází plné uspokojení v milostném poměru s ženatým Michaelem, Carol, která se straní mužů a lidí vůbec, pracuje jako manikérka. Když Helen odjede s milencem k moři, přestává se její osamělá sestra kontrolovat: omluví se z práce pro nemoc a uzavře se ve svém bytě, soužená hrůznými sexuálními sny... Režisér Polanski vytváří hororovou studii mentálního rozpadu osobnosti dívky, zatížené sexuálními zábranami. Snímek, který u nás nebyl nikdy uváděn, obsahuje drastické sekvence násilí a děsu, nikterak je však nekomentuje a neanalyzuje: kamera zachycuje děj tak, aby divák vnímal obraz z úhlu pohledu labilní Carol, a tak se stávají její hnus a samota také jeho hnusem a samotou. Šílenství se ve filmu nejeví jako osud jedince, nýbrž jako choroba celé společnosti. Film, který napsal sám Polanski se svým dvorním scenáristou Gérardem Brachem, získal na MFF v Berlíně 1965 Stříbrného medvěda.

Mučedníci se stali přesně tím kultovním filmem, který máme všichni tak rádi. Je již nyní opředen řadou historek od těch „banálních“ o lidech omdlévajících během projekce až po tvrzení, že Bob Weinstein, majitel práv pro americké území, se vydržel dívat zhruba dvacet minut. Pokud bychom měli nastínit děj, abychom nic podstatného neprozradili, pak lze pouze říct, že vše začíná v 70. letech ve Francii, kdy je nalezena bloudící pomlácená dívka neschopná vyprávět o tom, co se jí stalo. O patnáct let později ta samá dívka vtrhne do honosné vily a nemilosrdně vyvraždí všechny její obyvatele. Hned za ní přijede její jediná přítelkyně Anna. Pak by slabší povahy měly opustit kino, protože začíná krvavé peklo. Při sledování filmu si rychle uvědomíte, že nic není tím, čím se zdá být. Vila se stane strašidelným domem, v jehož útrobách se obě dívky pokusí dobrat pravdy.

Pozoruhodný příběh Lily Bloomové, ženy, které se podaří vypořádat s traumaty z dětství, aby začala nový život v Bostonu a pokusila se splnit si celoživotní podnikatelský sen. Náhodné setkání s okouzlujícím neurochirurgem Rylem Kincaidem v obou probudí velice intenzivní emoce. Ale i přes hlubokou lásku, kterou k sobě oba cítí, si Lily na Ryleovi začíná všímat jistých náznaků, které jí připomínají vztah jejích rodičů. Když do Lilyina života náhle znovu vstoupí její první láska, Atlas Corrigan, její vztah s Rylem se naruší a Lily si uvědomí, že se musí naučit spoléhat na vlastní síly a učinit pro svou budoucnost nemožné rozhodnutí.

Obyčejná dívka Georgiana Spencerová se provdala do aristokratické rodiny a v roli hraběnky z Devonshiru si získala srdce národa. Láska a obdiv lidí ovšem měla i svou stinnou stránku: nevěra jejího manžela vyústila i v její něvěru a beznadějné zamilování se do mladého politika, díky němuž se odmítala podřídit společenským zákonům nesmlouvavého 18. století…

Policejní seržant Ted Spencer vyšetřuje v přestrojení za zelinářského příručího Verloca majitele kina, který je podezřelý ze sabotáže. Spřátelí se s Verlocovou mladou ženou a jejím mladším bratrem Steviem. Verloc souhlasí s tím, že vyhodí během vojenské přehlídky do povětří stanici metra Piccadilly. Před přehlídkou dostane výbušninu, která má explodovat ve 13:45. Ukryje ji do krabice od filmu, kterou předá Steviemu, aby ji dopravil na Piccadilly tak, aby tam byla nejpozději ve 13:30. Když Stevie prochází kolem Spencera a paní Verlocové, ti si krabice od filmu všimnou. Stevie se na své cestě zdrží. Bomba vybuchne v lodnýnském autobusu, zabije jej a spolu s ním i několik dalších cestujících, mezi kterými je také malý psík. Když Spencer nalezne zbytky krabice od filmu, dojde mu, co se přihodilo.

Ví, že existují jistá pravidla, jejichž porušení znamená pro krupiéry konec jejich kariéry. Ale právě ono porušení je konečně výzvou, kterou celou dobu hledal. Jack Manfred shání práci a životní uplatnění. Vrátil se z jižní Afriky, kde pracoval v jednom z provinčních kasín a jediné, co ví je, že krupiérem už rozhodně být nechce. Stal by se raději spisovatelem. Nedostatek hotovosti ho ale nakonec přeci jen přinutí nastoupit do kasína U Zlatého lva. Návrat do domu závislých je mnohem lehčí, než si Jack myslel. Tentokrát ale chce mít vše pod kontrolou on. Nemíní se nechat nekončící mašínérií vydělávání a prohrávání peněz sešrotovat, vyždímat a vyvrhnout. Ví, že existují jistá pravidla, jejichž porušení znamená pro krupiéry konec jejich kariéry. Ale právě ono porušení je konečně výzvou, kterou Jack celou dobu hledal.

Detektivové Andreas a Simon žijí zcela rozdílné životy. Andreas je spořádaný manžel, zatímco čerstvě rozvedenému Simonovi se všechno hroutí pod rukama. Situace se náhle změní poté, co jsou přivolání k brutální hádce mezi párem narkomanů. Když Andreas objeví jejich zanedbaného syna, rozhodne se porušit zákony, které má hájit, a kojence unese. Nyní je řada na Simonovi, aby znovu nastolil rovnováhu mezi dobrem a zlem.

Ústřední postavou filmu je z psychiatrické léčebny nedávno propuštěný chovanec Dennis Clegg. Ten žije v přesvědčení, že jeho otec před dvaceti lety brutálně zavraždil jeho matku a místo ní si pak domů přivedl ordinérní děvku. Otázka zní, jestli to, co si Dennis pamatuje se skutečně stalo...

Píše se rok 1975. Ve 25. patře luxusního věžáku se mezitím usidluje mladý doktor Robert Laing (Tom Hiddleston), zlákaný životním stylem londýnské smetánky. Izolovaná od okolí ve svém vlastním bezstarostném světě vytvořeném architektem Anthonym Royalem (Jeremy Irons) je tato společnost držena pohromadě pouze loajalitou. Ta se však začne postupně vytrácet a na povrch začnou vyplouvat třídní nespravedlnosti, ukryté v nejnižších patrech budovy a hluboko v každém jejím obyvateli. Svojí troškou k vyhrocení nebezpečné sociální situace přispějí jak samotný Robert Laing, tak také jeho nový přítel, dokumentarista bydlící ve 2. patře Richard Wilder (mixonline.cz).

Komedie o lásce, sexu a potřebě dlouhých procházek se odehrává jednoho odpoledne v Hampstead Heath a sledujeme v ní sedm párů. Sex a láska. Někdo ji hledá, někdo potřebuje, někdo odmítá a někdo za ni platí, ale bez ohledu na to, zda je podstaty citové, fyzické, podprahové nebo sexuální, pravdou je, že to, co nás jako lidské bytosti spojuje, je snaha mít kontakt s ostatními. Ale jaká jsou pravidla? Jak doopravdy víme, že jsme milováni? Jak se rozhodujeme, kdo je ten pravý pro celý život?