Pravidla hry vznikaly ve vypjatých chvílích novodobé evropské historie. Renoir psal scénář s Carlem Kochem v žáří 1938 po mnichovském diktátu, natáčení se časově shoduje s okupací Československa. Filmová adaptace komedie "Marianniny rozmary" od Alfreda de Musseta vypráví o složitých milostných vztazích mezi společenskou smetánkou i jejím služebnictvem. Přesto, že zápletka celého děje působí jako překombinovaná fraška, je snímek považován za to nejlepší, co ve své kariéře Renoir vytvořil, a je označován za zdařilou společenskou satiru. Ve filmu se odráží politická a duchovní atmosféra tehdejší Francie s takovou naléhavostí, že Renoirovo dílo bylo také označováno jako "zpráva o morální stavu francouzské společnosti." Děj sestává z drobných příhod, které se vzájemně proplétají a kombinují, z flirtování, nevěr a banálních vztahů. Když jedna z postav poruší pravidlo hry, dochází k tragédii.
Mladá pákistánská obhájkyně Saamiya Siddiqui (Rani Mukherjee) si jako svůj první případ vybere tajemného pilota indické armády Veer Pratap Singha (Shah Rukh Khan), který tráví jíž dvaadvacátý rok v pákistánském vězení. Zachránil totiž kdysi život krásné Pákistánce jménem Zaara Hayaat Khan (Preity Zinta), do které se okamžitě zamiloval a dokonce ji představil i svým rodičům (Amitabh Bachchan a Hema Malini). Celý jejich vztah se však zkomplikuje příchodem Zaařina snoubence, který se vynasnaží zbavit se Veera za každou cenu. Obhájkyně Saamiya jej ve vězení nejen přesvědčí, aby po dlouhé době konečně promluvil, ale znovuotevřením svého procesu dal též naději na zlepšení vztahů mezi Indií a Pákistánem.
Prezident John F. Kennedy převzal úřad a Amerika bouřila nadšením a výzvou Nové hranice. Mnoha lidem se zdálo, že je možno úspěšně bojovat se sociálními, politickými a ekonomickými problémy. A totéž platilo o konečné hranici: vnějším prostoru. Prezident vyzval národy, aby zaktivizovaly své nedokonalé vesmírné programy a dosáhly toho, že do deseti let přistane člověk na Měsíci. A Amerika odpověděla v podobě sedmi astronautů, kteří měli to pravé.
Svět zpustošila válka. Nastal boj o zbytky nejcennějšího zdroje energie - nafty. Max, jenž ztratil rodinu nyní bezcílně putuje krajinou. Dostane se do území, kterému vládne gang vedený psychopatickým Humungusem. Získává spojenectví Gyro Kapitána, vlastnícího vrtulník. Max poté nalézá samostatnou kolonii, která vlastní ropný vrt. Ti se chtějí spolu se zásobami ropy dostat k moři. Max je proto po smrti jejich vůdce musí dostat přes Humungus a jeho motorizovaný gang.
V písečné bouři nad Saharou se zřítí nákladní letadlo s tuctem lidí na palubě. Pilot Frank Towns se společně s navigátorem Lewem Moranem snaží ze všech sil udržet pořádek mezi těmi, kdo havárii přežili, a současně se snaží přijít na způsob, jak všechny zachránit. Zásob jídla a pití není mnoho a skupina naftařů není zrovna vybavena, a už vůbec připravena přežít v pustině doběla rozpálené pouště. A tak se ve vypjaté situaci pomalu projevují skutečné charaktery jednotlivých postav. Někteří z těch, kteří působili silným dojmem a ostatní snad doufali, že se o ně budou moci opřít, se projeví jako hlupáci nebo zbabělci. Rychle se ukáže, že pokud si trosečníci v oceánu pouště nepomohou sami dřív, než dojdou nevelké zásoby vody, zemřou. A tak se zdá, že osud všech spočívá v rukou leteckého konstruktéra Heinricha Dorfmanna, který přijde s nápadem odříznout z trosek nepoškozená křídla a použít je jako základ pro stavbu nového, značně provizorního letadla, které by je dopravilo z dosahu smrti.
Poručík Mitchelle, zvaný Maverick, je divoký, impulzívní stíhací pilot. Při letu skvěle vyřešil setkání s nepřátelským Migem, ale hned vzápětí popudil své nadřízené nezodpovědným nízkým přeletem. Riskuje, aby překonal sám sebe a trauma z osudu svého otce, vynikajícího letce, který zemřel za nejasných okolností. Přesto je vybrán do elitní akademie pro stíhací piloty, které se říká Top Gun, spolu se svým parťákem Goosem. Maverick se zamiluje do krásné expertky na nepřátelské letouny Charlie Blackwoodové. Když však jeho kamarád Goose přijde při jednom zkušebním letu o život, začíná se Maverick měnit. Rozhodl se opustit Top Gun i Charlie, pryč je jeho nadání nekonvenčně a geniálně řešit kritické letové situace. Je nasazen do bojové operace, aby se znovu setkal s nepřátelskými Migy. V rozhodujících chvílích právě on zachrání několik svých kolegů a svede vítězný souboj.
Prudká sněhová bouře a nouzový stav donutí členy vědecké expedice společně s osmi tažnými psy opustit Antarktidu. Aby přečkali nejkrutější zimu na zemi, musí profesionální průvodce Jerry nakonec zanechat své milované čtyřnohé přátele v ledové divočině s příslibem, že se pro ně co nejdříve vrátí. Akční dobrodružství o cestě psů a člověka vedoucí ke shledání vydělalo loni v amerických kinech 81 milionů dolarů, což znamenalo 27.místo v žebříčku výnosů. Osm statečných tím předstihlo mimo jiné i filmový hit Eragon. Příběh Jerryho a psí smečky byl natočen podle skutečné události a poskytuje kromě napínavé podívané i poselství o věrnosti, odvaze a vzájemné důvěře.
Prázdniny pana Hulota jsou druhým celovečerním filmem Jacquese Tatiho. Kaskádu gagů, drobných postřehů, komických situací rozvrstvených do několika plánů rozehrává Tati v prázdninovém prostředí přímořského městečka blízko Bretaně. Kaleidoskop lidí, kteří se přijeli rekreovat k Atlantiku, je složen se zástupců různých evropských národů. Přestože všichni opouštějí své všednodenní sterotypy, zdaleka neodhazují svůj charakter a zažité způsoby chování vpravdě národní. Angličanky nepřestanou hrát tenis a popíjet čaj, stejně jako typická Francouzka bude neustále hlídat své oblečení a účes a německá povaha vystupuje na povrch v nejobyčejnějších situacích. Zatímco multinárodní společnost se zabývá drobnými problémy lidí na prázdninách, v pozadí z rozhlasu zaznívají zprávy a komentáře zásadních politických a hospodářských problémů doby. A mezitím se s šumem moře mísí prázdninový provoz – hoteliéři, plavčíci, neúnavné všudypřítomné dětí. A uprostřed tohoto kolotání pan Hulot...
Film vypráví o životě slavného německého stíhacího letce za 1. světové války, Manfreda von Richthofena, známého též jako Rudý baron a Eso všech es. Jeho rudý trojplošník se stal postrachem letců Dohody. Francouzi mu přezdívali Rudý ďábel, Britové na jeho hlavu vypsali odměnu... Během války sestřelil nejméně 80 letounů, nejvíce ze všech pilotů na obou stranách. Prý si z každého sestřeleného letadla odnášel kousek domů do své "sbírky". Ale také ke konci své kariéry řekl: "Po každé bitvě ve vzduchu se cítím mizerně. Když po boji vystoupím na svém letišti na pevnou zemi, jdu do svého pokoje a nechci nikoho vidět ani s nikým mluvit..."
Barry B. Benson (Jerry Seinfeld) je včela, která studuje na vysoké škole a jeho osamocený život se řídí jediným heslem: med je to nejdůležitější. Jednoho dne se však rozhodne utéct a navštíví vnější úl. Netušil však, že svět je velice nebezpečný a na poslední chvíly je zachráněn včelou Vanessou (Renée Zellweger), květínářkou v New York City. Jak jejich vztah kvete, tak se dozvídají, proč vlastně jedí lidé med a rozhodnou se nás žalovat.
Zlomeným šípem je ve vojenské terminologii označována ztracená nukleární zbraň. V našem případě mají krádež na svědomí dva elitní piloti speciální bombardovací jednotky. Zatímco jeden chce ukradenou zbraň zneužít, druhý se mu v tom po prvotní spolupráci snaží zabránit, čímž chce očistit své jméno.
Letadlo, na jehož palubě se nachází nejen pasažéři, ale také vzácná sbírka umění, se kdesi nad Bermudským trojúhelníkem stává terčem útoku a pilot je nucen nouzově přistát na moři. Zatímco hermeticky uzavřený stroj pomalu klesá pod hladinu, vyráží na pomoc americké vojenské námořnictvo. Začíná dlouhá a komplikovaná záchranná operace, ve které musí hrdinové najít způsob, jak dostat obrovské letadlo opět nad hladinu, a to dřív než lidem uvnitř dojde vzduch. Snímek rozvíjí téma letecké katastrofy a jeho inspirací byl, stejně jako u předchozích filmů, slavný román Arthura Haileyho. Přestože film obsahuje všechna obvyklá klišé i charakterickou směsici postav a charakterů, podařilo se tvůrcům vytvořit řadu dramatických okamžiků, při nichž tuhne krev v žilách a nikdo nemá čas na to, aby přemýšlel o jeho pravděpodobnosti.
Píše se rok 2654 a válka s agresivními Kiletary je na spadnutí. Hlavní velitelství na hvězdě Vega, kde je umístěn nepostradatelný Navcom, umožňující skokové přesuny při vesmírných plavbách, hlásí nečekaný útok nepřítele. Země se tak ocitne v bezprostředním nebezpečí a nezbývá mnoho času na záchranu. Poblíž se nachází pouze kosmická loď kapitána Taggerta s dvoučlennou posádkou – piloty Marshalem a Blairem. A právě Chris Blair, aniž to tuší, se stává poslední nadějí lidstva. Jeho matka, po níž mu zbyl tajemný medailon, totiž patřila k vymírající rase „poutníků“. Byli to první vesmírní výzkumníci, u nichž se vyvinul speciální dar vnitřní prostorové a časové orientace, k níž nepotřebovali žádné navigační přístroje. Chris, který tyto výjimečné schopnosti zdědil, tedy musí dokázat to, čeho žádný jiný smrtelník není schopen – skok z pulsaru Charybda směrem k ohrožené Zemi. Kdyby se mu to nepovedlo, lidská civilizace zanikne...