Mladá chudá žena svou tíživou situaci řeší tím, že své nemanželské dítě odloží na sedadlo luxusní limuzíny stojící před vchodem přepychového domu s nadějí, že se bohatí lidé o něj postarají. Automobil je i s odloženým dítětem ukraden dvojicí zlodějů, kteří když zjistí, že se svou kořistí unesli i dítě, odloží nemluvně u popelnice. O pár chvil později prochází kolem tulák, který se, po několika marných pokusech dítěte se zbavit, malého sirotka ujímá.
Sestry Stratfordovy jsou jako voda a oheň. Krásnou a křehce půvabnou Biancu zbožňují všichni kluci ze školy, ale její starší sestra Kat má pověst nesnesitelné dračice. Otec však přikázal, že Bianca nesmí randit, dokud si nenajde chlapce i její starší sestra. Dokáže ale vůbec někdo tuhle potvoru zkrotit?
V Budapešti natočený přepis stejnojmenné klasické Rostandovej hry, napsané podle skutečné postavy fantasty, bouřliváka a snílka, ze kterého autor udělal romantického hrdinu, trpícího komplexem kvůli velkému nosu, fanfaróna a platonického milence Roxany, kterou okouzlují jeho listy, podepisovány ale jménem krásného Christiana. Velkolepě inscenovaný příběh natočený v realistickém duchu zachovává veršované dialogy. Risk vyšel díky perfektnímu výkonu G. Depardieua, ocenit hodno i dalších herců, promyšlenou režii, dobrou výpravu a kostýmy.
Mladičká Manuela se rukou osudu ocitla v odměřeném prostřední vzdělávací instituce. Poslední slovo tu má vždy slečna von Bernburg a Manuelu drží nad vodou jen vřelost dívčího kolektivu. Ta však rychle zchladne, když se Manuela rozhodne promluvit o své náklonnosti k učitelce. Škola se promění v ledové království, ze kterého není možné utéci. Bude mít dívka dost sil postavit se nátlaku okolí?
Adaptace nezapomenutelného dramatu Williama Shakespeara vzešla v roce 1971 z dílny v té době již uznávaného Romana Polanskiho a dodnes je považována za jednu z nejlepších. Role statečného leč chorobně ctižádostivého generála skotských králových vojsk, z něhož se kvůli touze po moci stává vrah, připadla známému britskému televiznímu herci Jonu Finchovi. Jeho podlou ženu hraje držitelka ceny BAFTA Francesca Annisová. Není to ale jen časem prověřený příběh a herecké výkony, díky nimž se tento snímek zařadil mezi nezapomenutelné. Velkou troškou do mlýna přispívá i výprava v čele s opulentními kostýmy, za něž byl ostatně návrhář Anthony Mendelson také ověnčen cenou BAFTA.
Gangster pařížského podsvětí André má dluhy, vymahači jsou mu v patách, a tak se rozhodne skoncovat se životem. Na mostě, odhodlaný ke skoku, však není sám. Spatří krásnou dívku Angelu, která se chystá udělat to samé. Jejich pohledy se letmo setkají a nádherná neznámá se vrhne dolů. André neváhá, skočí za ní a zachrání ji. Vděčná Angela je pro něj ochotna udělat cokoliv. Když se jí André svěří se svým trápením, kráska ho zbaví všech dluhů. Proč to ale udělala?
Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let.
Televizní film vznikl v brněnském studiu v roce 1972. Scénář napsal režisér Rudolf Růžička na motivy nedopsané hry Maxima Gorkého "Jakov Bogomolov". Příběh je situován do prostředí ruské šlechty na počátku 20. století. Postavy aristokratů se ve svých bezstarostných životech nudí a hledají rozptýlení. Neuvážená snaha o vytržení ze stereotypu ale jen zkomplikuje mezilidské vztahy.
Melodramatický příběh z ruského zájezdního hostince ve druhé polovině devatenáctého století.