Klasický příběh lásky a nenávisti líčí osudy pěti krásných sester Bennetových, které jejich matka (Brenda Blethyn) vede pevnou rukou k životnímu názoru, podle něhož je žena šťastná jedině tehdy, když se bohatě provdá. Jediná Elizabeth (Keira Knightley) se tomuto modelu zatím úspěšně vzpírá, plně podporována dětinským otcem (Donald Sutherland). Když se v blízkém zámečku zabydlí svobodný a hlavně bohatý pan Bingley, všichni Bennetovi v čele s maminkou zavětří šanci na výhodný sňatek. Nejstarší dcera Jane (Rosamund Pike), citlivá a krásná dívka panu Bingleymu okamžitě podlehne. Mladší Elizabeth se zase zamlouvá jeho přítel, pan Darcy (Matthew Macfayden), který ovšem vypadá jako ukrutný snob a navíc má podle všeho prsty v krizi, která později naruší vztah Jane a pana Bingleyho. Je možné jednoho člověka stejně vášnivě nenávidět jako milovat?

Příliš bujná fantazie dvanáctileté "budoucí spisovatelky" Briony Tallisové odstartuje tragický příběh, který změní osudy tří lidí. Vinou vlastní nezralosti a nedorozumění nařkne mladého zahradníka Robbieho Turnera ze znásilnění nezletilé sestřenice. Nadaný chlapec, který původně mířil na lékařskou fakultu, končí ve vězení. Toto obvinění ale ničí život i její sestře Cecilii, která Robbieho bezhlavě milovala. Když si záhy už o něco starší Briony uvědomí, co napáchala, je už pozdě. Cecilia zavrhla celou rodinu v čele s ní a odstěhovala se do Londýna, kde se živí jako zdravotní sestra. Robbie výměnou za zkrácení trestu narukoval do armády. Briony na cestě za vykoupením nastoupí do ošetřovatelského kursu a konečně dospívá. S tím souvisí i rozhodnutí postavit se svým dvěma obětem tváří v tvář a respektovat trest. Možná se tím očistí, možná to ale na vykoupení nebude stačit. Možná to ani nestihne, protože Londýn se připravuje na masivní bombardování. Možná všechny tři čeká úplně jiný konec.

Roger Sartet má za sebou bohatou kriminální minulost. Osudnou se mu stala poslední loupež v klenotnictví, po které byl brzy odhalen a po přestřelce dopaden. Po ukončení předběžného vyšetřování převáží policie Rogera do jiného vězení. Během transportu jim však vězeň za pomoci tzv. sicilského klanu uteče. Klan tvoří rodina Manalesových, v čele s otcem Vittoriem. Společně totiž plánují další velkou loupež, protože Roger ve vězení vytáhl ze svého spoluvězně plán zabezpečovacího zařízení, které instaloval ve vile Borgese. Tam se právě koná výstava šperků v hodnotě padesáti milionů dolarů

Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie

Anglie počátku 19. století: krajina podobná parku, domácká sídla a v nich šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak to vypadá. paní Dashwoodová se svými třemi dcerami - Elinor, Marianne a Margaret - se po manželově smrti musí vystěhovat právě z takového útulného sídla. Nový domov najde u vzdáleného příbuzného, starosti se dvěma dcerami na vdávání jí však zůstanou. Naštěstí najde v rozumné Elinor zalíbení bohatý a laskavý Edward Ferras, zatímco o vznětlivou Marianne projeví zájem ušlechtilý plukovník Brandon. Elinor však zjistí, že Edward je tajně zasnouben s jinou a Marianne před uzavřeným nápadníkem popřeje sluchu raději romantickému dvoření povětrného Willoughbyho. Vypadá to, že zlomená srdce už nikdo nenapraví - kdyby ovšem nešlo o ironickou komedii s dvojitým šťastným koncem.

Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).

Sestry Su-mi a Su-yeon jsou propuštěny z psychiatrické léčebny a vrací se zpět domů, kde je čeká macecha, zamlklý podivínský otec i jedno skryté tajemství v podobě zvláštních nočních zvuků a přeludů. Su-mi obviňuje nenáviděnou macechu, ovšem jsou to právě její prsty, jež mají co dočinění s tajuplnou atmosférou, která pomalu ale jistě zaplňuje celý dům i jeho obyvatele? Režisér a scénárista v jedné osobě - Ji-woon Kim vychází z korejské variace na nám dobře známou Popelku. Děj zprvu plyne líně a nenuceně, je prokládán melodramatickými záběry, aby se vzápětí mohl změnit v bezmála dvouhodinový nervy drásající snímek, který stojí za to shlédnout večer jen na vlastní nebezpečí.

Hercule Poirot se domníval, že si na Pašeráckém ostrově bude užívat zasloužené dovolené, ale vražda krásné Arleny Marshallové mu tyto milé plány překazí. Prostě je zatažen do vyšetřování, a jak se postupem času ukazuje – nijak snadného vyšetřování, protože Arlenu Marshallovou si přála odstranit velká spousta lidí. Láska, nenávist, žárlivost, dokonalé alibi, touha po penězích – s tím vším se velký detektiv musí potýkat.

Když se prudký a vzteklý vědec profesor George Challenger (Wallace Beery) rozhodne vystoupit v londýnské akademii s tvrzením, že dinosauři nevymřeli a ještě i dnes žijí na jakési náhorní plošině ztracené kdesi uprostřed Jižní Ameriky nedaleko Amazonky, celá vědecká obec jej roznese na kopytech. Mladý reportér Edward "Ned" Malone (Lloyd Hughes), známý lovec sir John Roxton (Lewis Stone) a "nevěřící Tomáš" profesor Summerlee (Arthur Hoyt) se společně s Challengerem vydají na cestu, která v případě úspěchu otřese základy celého civilizovaného světa. V prvním filmovém zpracování knihy Arthura Conana Doylea si zahrál i sám autor (a o pět let později zemřel, aniž věděl, že se jeho román stane jedním z nejzfilmovávanějších v lidské historii).

V roce 1973 došlo k překvapivému útoku Egypta a Sýrie na Izrael. A právě tehdy, při jednom z hlídkových letů havarovalo izraelské vojenské letadlo, ozbrojené nuklearní bombou. Ta byla, bezmála po čtvrt století, náhodně nalezena kdesi v poušti a předána do nepravých rukou. Svět se sice změnil a „studená válka“ se stala archaickým pojmem, jenže o to častější jsou regionální konflikty a terorismus nabyl téměř hrůzné podoby. Za této situace nastupuje do CIA mladý analytik Jack Ryan, specialista na bývalý Sovětský svaz, který dostává zdánlivě rutinní úkol. Při jeho řešení ovšem narazí na stopu, signalizující, že bomba je aktivována a má být dopravena do Spojených států a její výbuch bude tím nejdůraznějším varováním „zpupné“ velmoci.

Když najdou Emily Boyntonovou mrtvou - otrávenou - na archeologickém nalezišti u Mrtvého moře, podezřelých je hned několik osob. Hercule Poirot se ujme celého případu. Boyntonová byla příšerná žena, která předtím pracovala ve věznici jako dozorkyně. Panovala nad svými třemi dospělými nevlastními dětmi, se kterými se vydala na prázdniny do Evropy a Svaté země. Její syn se však v Jeruzalémě zamiluje do doktorky Kingové, s čím Boyntonová nesouhlasila ...