Píše se rok 1781 a Antonio Salieri působí jako dvorní skladatel císaře Josefa II. Když ke dvoru přijede Mozart, Salieri si s hrůzou uvědomí, že božské hudební nadání, které si přál mít on sám, dostal do vínku tento obscénní a rozpustilý vtipálek. Salieri dohnán žárlivostí k zuřivosti organizuje intriky s cílem zničit Mozarta, k čemuž je ochoten použít všechny dostupné prostředky. Možná i vraždu. Podařilo se Salierimu umlčet jednoho z největších géniů světové hudby?
Arcivévodkyně Sofie hledá vhodnou ženu pro svého syna, rakouského císaře Franze Josefa. Volba padne na Nené, nejstarší dceru její sestry Ludoviky. Helenina mladší sestra Sissi doprovází Helenu a Ludoviku na výletu do Bad Ischlu, kde se mají Nené a mladý císař poznat . Po příjezdu do Bad Ischlu se točí vše kolem Nené. Aby Sissi unikla tomuto zmatku, jde rybařit. Přitom se potká s císařem Franzem Josefem, který je ihned unesen její přirozeností a krásou...
Nadaný iluzionista Eisenheim ohromuje vídeňské publikum a o jeho výjimečnosti se dozvídá také princ Leopold. Krutý následník trůnu se rozhodne navštívit Eisenheimovo vystoupení se svou krásnou snoubenkou Sofií. Ta si brzy uvědomuje, že zná mága z dětství. Téměř zapomenutý vztah znovu ožívá a tajní milenci se rozhodnou spolu uprchnout. Následujícího dne je však Sofie nalezena mrtvá. Zdrcený Eisenheim nedbá vyšetřujícího inspektora Uhla a bere spravedlnost do svých rukou. Musí dokázat Leopoldovu vinu na Sofiině smrti dříve, než bude sám zničen. Nikdo netuší, že se tajemný mág teprve chystá předvést největší iluzi své kariéry…
Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot) plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí s pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo. Kontroverzní film byl s příznivým ohlasem uveden na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal Velkou cenu poroty. oficiální text distributora
Constanze „Stanzi“ Hübnerová (Romy Schneider) je mladá, bezstarostná a upřímná služtička ze Salzburgu, která přijíždí do Vídně, hlavního města říše, aby zde pracovala v pekařství u své tety (Magda Schneider), která je osobní dodavatelkou croissantů samotného císaře Františka Josefa I. „Stanzi“ zjišťuje, že se jí postupně začínají plnit všechny předpovědi, které byly napsány na „štěstíčku“, jenž si koupila před cestou do Vídně na jedné oslavě. Předpovědi ji dovedou až k samotnému císaři Rakousko – Uherska. Časem potkává mladého skladatele z regimentu „Deutschmeistrů“ a zaslouží se spolu s ním o zkomponování nového pochodu pro císařské vojsko německých rytířů.
Malíř a grafik Egon Schiele byl jedním z nejprovokativnějších vídeňských umělců začátku 20. století. Doby, během níž se pomalu a téměř nepozorovaně chýlila ke konci jedna velká dějinná éra. Doby, kdy se v kultuře a ve výtvarném umění snad nejvýrazněji začaly bouřlivě prosazovat zcela nové směry. Návštěvníci galerií byli poprvé vystaveni troufalé tvorbě expresionistů a kubistů, objevují se i první abstraktní díla. A do veřejného prostoru, díky tvůrcům jako byl Schiele, vstoupila erotika. Mladý Egon Schiele je zpočátku fascinován secesí a tvorbou svého krajana Gustava Klimta, ale brzy nachází vlastní výrazové prostředky v expresionismu a odvážných aktech. Jeho hlavní inspirací jsou krásné a mladé ženy. A jsou zásadními múzami nejen jeho tvorby, ale i života. Osudový vliv na něj mají ale jen dvě – jeho sestra a první múza Gerti a mladičká Wally, pravděpodobně Schieleho jediná pravá láska, kterou zvěčnil ve svém slavném obraze „Smrt a dívka“.
Mladý důstojník Franz Lobheiner chce ukončit svůj poměr s baronkou Lenou Eggersdorf. Potkává mladičkou Christine, zamiluje se do ní a chce se s ní oženit. Zatím však baron Eggersdorf odhalí milostnou aféru své ženy a vyzve Lobheinera na souboj. A Franz ho přijímá, protože se poprvé v životě zamiloval do své femme fatale.