Slavné zpracování příběhu o Johance z Arku není typický historický velkofilm. S výjimkou kostýmů se oprošťuje od dobových reálií, zato vyzdvihuje střet fanatismu a klerikalismu soudců se vznešenou prostotou nevinné dívky. Působivost procesu stupňuje užití detailů a i v následných scénách si kamera často všímá jen fragmentů lidské tváře. Němý film inspiroval nejednoho skladatele k hudebnímu „ozvučení“. Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009 a filmové fórum Scanorama daly podnět ke vzniku osobité hudby litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse, kterou pro Febiofest nastudoval Orchestr BERG.

Šest vědců se vydává na expedici na Měsíc. Cestují v raketě tvaru náboje, vystřelené na Měsíc z obřího kanónu. Po bezpečném přistání se setkávají s Měsíčany, Selenity, poté uniknou před jejich králem a vrátí se na Zemi, kde jsou po dopadu do moře vyloveni jedním námořníkem. Nikdo si nedokázal představit, že tento nejslavnější Mélièsův film stále existuje v barevné verzi. Lobster Films, Nadace Groupama Gan pro kinematografii a Nadace Technicolor pro filmové dědictví zahájili v roce 2010 kompletní restauraci této kopie.

Apokalyptické vyobrazení války, hladomor a utrpení. Děsivá mračna se stahují nad zemí. Temnota povstala a s ní hrůzné kreatury s obrovskými černými křídly a děsivými tvářemi. To ďábel přichází, aby na zemi nastolil svou vládu. Tu najednou temnotou zazáří paprsek bílého světla. Je to světlo archandělů, kteří se postaví tváří v tvář zlu s mocným mečem božím a zahájí tak boj za duši jednoho starého muže a osud celého lidstva. Sázka je uzavřena - všechno nebo nic. Získá fausta a celou zemi ďábel nebo faust a celá země zůstane v milosti boží?