Frank W. Abagnale je dnes mužem v nejlepším věku s pověstí špičkového odborníka, ale ještě než dosáhl plnoletosti, tedy jedenadvaceti let, pátrala po něm policie bezmála třiceti států a pro agenta FBI Carla Hanratthyo byl doslova noční můrou. Poté, co se jeho rodiče rozvedli měl pocit , že zůstal sám proti celému světu a musí se bránit ze všech sil. Dělal to způsobem, který bere dech a zároveň svědčí o jeho zcela mimořádných schopnostech. Vyrobit si doklady a udělat se starším byla hračka. Dokázal však proniknout i do řad pilotů jedné z největších leteckých společností, aniž by složil jakékoli zkoušky. Diplom právníka, jak jinak než zfalšovaný, mu otevřel cestu stát se obhájcem a nějaký čas působil i jako dětský lékař na klinice. Žil v luxusních hotelech a procestoval kus světa, protože byl navíc i jedinečným padělatelem šeků. Jeho loupeže vyčíslil zoufalý agent FBI, s nímž si Frank dlouho pohrával jako kočka s myší, na závratnou sumu 2,5 milionů dolarů...

Amélie žije v pařížské čtvrti Montmartre, která je světem sama pro sebe. Je číšnicí v místním bistru, nakupuje u místního zelináře, zdraví sousedy jako na malém městě. V jejím životě se nikdy neudálo nic zvláštního, až na matčinu kuriózní smrt, nad níž Améliin tatínek stále truchlí. Amélie by asi zůstala smířená se svým osamělým údělem, kdyby jednoho dne neobjevila ve svém bytě ukrytý poklad v podobě staré krabice s památkami na dětství někdejšího nájemníka. Nejenže se Amélie rozhodne po letech doručit krabici jejímu majiteli, ale dospěje současně k poznání, že může pomáhat zlepšit a napravovat okolní svět. Když pak jednoho dne objeví člověka sbírajícího u nádražních fotoautomatů zahozené podobenky cizích lidí, Amélie se zamiluje. Trvá to ale ještě nějaký čas, než se seznámí s Ninem a než mu dovolí rozšifrovat její tajemné zprávy.

Americký pohádkový muzikál z roku 1971 nás zavede do městečka, kde stojí tajemná továrna vyrábějící tu nejlepší čokoládu na světě. Jednoho dne její majitel Willy Wonka (Gene Wilder) ukryje v čokoládách zlaté kupony. Děti, které je najdou, pozve na návštěvu své továrny a slíbí jim do konce života posílat cukroví zdarma. Nikdo však netuší, jaké překvapení děti v továrně čeká! (oficiální text distributora)

Jedním ze zvláštních rysů Lubitsche byla jeho celoživotní náklonnost ke všemu maďarskému, dalším pak schopnost přetvářet podřadné náměty ve vynikající filmy. A právě z této kombinace vznikl i Útěk z ráje, omamně perlivá komedie s příchutí šampaňského plného odlesků měsíce. Hra Laszla Aladara Čestný nálezce, vycházející z dobrodružství podvodníka Georgese Manolescua, měla nesoudržnou stavbu, na druhé straně se vyznačovala zajímavou zápletkou a romantickými postavami. Ve spolupráci se svým tehdejším scenáristou Samuelem Raphaelsonem rozehrává Lubitsch brilantní milostná manévrování lupiče gentlemana mezi dvěma ženami. Ovšem postavy tohoto trojúhelníku nejsou konvenčně sympatické, součástí jejich šarmu je vybroušený cynismus. Útěk z ráje vznikl ještě v době, než byla studia donucena opět stroze dodržovat cenzurní pravidla Haysova mravnostního kodexu.

Dívka Teena Brandonová (Hilary Swank) z malého městečka utíká před spravedlností po krádeži auta a při té příležitosti změní své jméno na chlapecké Brandon Teena. O kompletní změně osobnosti přemýšlí již dlouho. V obrovských zmatcích, které provázejí přeměnu, se seznamuje s dívkou jménem Lana (Chloe Sevigny), která fatálně vstoupí do jejího života... Svůj debut natočila režisérka Kimberly Peirce podle skutečné události. I proto je celý příběh a jeho rozuzlení tak drasticky působivé a dojemné. Hlavní role se vynikajícím způsobem zhostila tehdy ještě nepříliš známá Hilary Swank (jistě jste slyšeli historky o tom, jak nosila pánské oblečení i po skončení natáčení, stejně jako se nemohla zbavit chlapské chůze) a zcela po zásluze získala svého prvního Oscara. Výborným výkonem oceněným nominací na Oscara nastartovala svou kariéru i Chloe Sevigny.

Narodila se na chodníku, vyrůstala v nevěstinci, vydělávala si pouličním zpěvem... Přesto se z ní stala světoznámá hvězda první velikosti. Život Edith Piaf (vlastním jménem Edith Giovanna Gassion) byl bojem o hudbu, přežití a lásku. Její magický hlas, vášeň a přátelství s hvězdami její doby (Marlene Dietrich, Jean Cocteau, Yves Montand aj.) jí od dětství v chudobě přivedlo k obdivu celého světa. Žila vždy naplno a "ničeho nelitovala...". Díky své neuvěřitelně silné vůli a neobyčejnému nadání se vypořádala s tragickým osudem a její sen z dětství se stal skutečností. "Jednou budu bohatá, budu samé prachy. Budu mít bílý auťák a černého šoféra." Nechtěla dát světu šanci na ni zapomenout a povedlo se jí to beze zbytku. "Velcí umělci nepatří jen jedné generaci, zůstávají tu napořád."

Film Modrý anděl učinil jak z režiséra Josepha von Sternberga, tak zejména z herečky Marlene Dietrich hvězdy první velikosti, jimž filmový Hollywood ležel u nohou. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti.(

Příběh King Konga filmoví fanoušci důvěrně znají z několika filmových zpracování. Petera Jacksona nejvíce ovlivnila slavná verze z roku 1933. Ostatně do třicátých let minulého století situoval i svého King Konga. "Původní film samozřejmě zůstane nedostižný. My se mu s naším remakem můžeme maximálně přiblížit. Má ale tak úžasný příběh, že jsem se rozhodl znovu vstoupit do stejné řeky. S moderními prostředky to navíc nepostrádá smysl," říká režisér. Ten například znovu využil služeb herce Andyho Serkise, jenž pomocí technologie motion capture skvěle předehrával počítačového Gluma v PÁNOVI PRSTENŮ. V King Kongovi se stal Serkis dokonce předobrazem pro titulního hrdinu. "S využitím nejnovějších technologií jsme mohli prakticky cokoliv. Představte si ty nejúžasnější sekvence příběhu - King Kong bojující s dinosaury, King Kong šplhající s Anne po Empire State Building, a to všechno bude naprosto realistické," rozplývá se Jackson

Portrét manželského svazku začíná v okamžiku, kdy se student práv na Harvardu Oliver Rose, seznámí na aukci uměleckých předmětů se studentkou tělocviku Barbarou. Je z toho velká láska a později téměř ideální manželství. Počáteční zamilovanost se však v běhu všedních dnů a v honbě za kariérou a penězi vytrácí a po sedmnácti letech dospěje do stádia, kdy má Barbara pocit, že pokaždé když vidí svého muže, má chuť ho praštit do obličeje...