Afoňa je prostý člověk, který si zvolil život svobodného mládence. Pracuje jako instalatér, vlastní jen garsonku a většinu času tráví s kamarády v putyce. V podniku kvůli němu často svolávají schůze, na nichž se jej pokoušejí přimět k spořádanému životu. Většinou však na nich jde pouze o formální napomenutí, Afoňův bezcílný způsob života ve skutečnosti nikomu nepřekáží, ba dokonce se zdá, jako by jeho netečnost měla vyšší, snad filozofický smysl. Režisér Grigorij Danělija nad svým hrdinou nemoralizuje. S nadhledem se usmívá, jako by vyčkával, až si sám Afoňa uvědomí prázdnotu vlastní existence. Z toho důvodu si při obsazení filmu vybral herce osvědčené jak v komediích, tak i v psychologicky náročných filmech. (FebioFest 2006 - oficiální text distributora)

Trpké melodrama ze zákulisí filmových studií, jež líčí vzestup ke slávě hvězdy budoucí, jakož i pád jiné, již vyhasínající, je v mnohém inspirováno hollywoodskou skutečností. Zmodernizovaná variace příběhu o Popelce prokázala, že barevný film může být - i navzdory astronomickým nákladům - velmi úspěšný.

Před přibližně deseti lety byl svět zničen. Nikdo neví, co se vlastně stalo. Možná šlo o jaderný útok, možná o vesmírnou událost. Miliony lidí zemřely, ať už přímo v důsledku katastrofy, nebo vyhladověním či zoufalstvím z pomalé smrti lidí kolem poté, co se zastavily dodávky energií. Muž a Chlapec jsou na cestě za nadějí, kterou očekávají na jihu, na pobřeží. Veškerý svůj skromný, leč nesmírně vzácný majetek si vezou v nákupním košíku, vybaveném zpětným zrcátkem, aby viděli, zda je někdo nesleduje. Jediným zdrojem radosti jsou pro ně občasné nálezy jídla či pití. Na své pouti se setkávají s množstvím zoufalých přeživších, ať už jde o loupeživé gangy, kanibaly či zloděje. V průběhu filmu také sledujeme retrospektivní náhledy do Mužovy šťastnější minulosti a jeho života s Ženou.

Film je zasazen do malého irského města Clones počátkem šedesátých let. Francie Brady je dvanáctiletý chlapec, jehož fantazie je krmena televizí – vetřelci, komunisty, atomovým věkem. Když se jeho matka nervově zhroutí, je odkázán na péči svého chladného a vznětlivého otce alkoholika. Francie tráví většinu svého času povídáním se svým nejlepším přítelem Joem Purcellem o gangsterech, kovbojích a indiánech, komiksových příšerách a o hrozbě jaderného útoku aktuální na začátku šedesátých let. V důsledku vyostřeného konfliktu s chlapcem Phillipem Nugentem a jeho matkou skončí Francie v polepšovně. Provinčním městem otřese jeho reakce na fakt, že nakonec zůstává na světě úplně sám. Jeho následný vražedný čin je pak jedním z dalších důsledků jak jeho odtrženosti od reality, tak i nekontrolovatelného násilí.

Jake Tremont je osmasedmdesátiletý muž, jehož životní radosti a strasti pevně drží v rukou jeho manželka Bette. Od ranní snídaně přes nákupy a sledování televize až po převlékání do pyžama. Jednoho dne však odvezou Bette s infarktem do nemocnice. O Jakea se musí postarat jeho syn John, úspěšný manažer, který se na svou novou pozici napřed dívá jako na přítěž. Když se Bette konečně zotaví, je už z Jakea docela jiný člověk, samostatný a kypící energií. Pak se John od lékařů dozví, že jeho otec má rakovinu prostaty. Prosí je, aby o tom otci neříkali, protože ví o jeho panické hrůze z nemoci. Ošetřující lékař ale nedá na jeho prosby a Jake upadne do kómatu. John si po hádce s nemocnicí bere svého otce do domácího ošetřování a najde mu jiného lékaře. Jake se nakonec z kómatu téměř zázračně probere, po rakovině ani stopy, a začne užívat života plnými doušky. Bette, která byla zvyklá na úplně jiného muže, je z Jakeovy proměny vyděšená. Vše nakonec vrcholí bouřlivou hádkou u rodinné večeře...

Snímek Cvokař představuje pestrou mozaiku hollywoodských postaviček: všechny tápou, všechny v tom velkém a zkaženém Městě andělů zkouší najít pravdu. Neurotický agent trpící obsedantně-kompulzivní poruchou, puberťačka neschopná vyrovnat se s matčinou smrtí a posedlá sledováním filmů, obstarožní herečka se svým nešťastným manželstvím i snaživý, ale Hollywoodem opomíjený mladý spisovatel... všichni mají jedno společné: psychiatra Henryho Cartera. Ironií osudu je, že Carter, na kterého se všichni s důvěrou obracejí, je z nich asi nejbezradnější. Tento prominentní cvokař s hvězdnou klientelou se ve skutečnosti není schopen vzpamatovat z nedávné osobní ztráty. Dny tráví pokuřováním trávy a přestává dbát na svůj zevnějšek. A co hůř - ztrácí veškerou dřívější víru ve svou schopnost pomoci pacientům. Střídavě tragický a škodolibě komický film Cvokař podává svědectví o síle mezilidských pout a připomíná, že nikdo z nás nemůže být sám.

Georg žije se svojí matkou Veronikou v Oslu. Ke svým šestnáctým narozeninám dostane dlouhý dopis od svého otce, Jana Olava, který napsal před svou smrtí, když Georgovi bylo pouze šest let. Tentýž den jede Georg do hor, aby vyfotografoval vzácný nebeský úkaz. Dopis jeho otce ho velmi zasáhne a vzpomínka na něj mu přinese rozpolcené pocity. Přesto si ho vezme s sebou. Na cestě do hor ve vlaku potká Stellu, která je ve stejném věku jako on. V dopise se ho otec ptá na základní existenční otázku: Jaký je vlastně smysl života, když stejně všichni umřeme, dokonce i když jsme momentálně na jeho vrcholu? Chtěli bychom se narodit do tohoto světa, kdybychom měli možnost výběru? Ale dříve než Georg bude moci odpovědět, bude mu jeho otec vyprávět příběh o Dívce s pomeranči, kterou potkal v roce 1982.