Nedaleko Disneylandu na Floridě stojí řada kdysi populárních pestrobarevných motelů. Okouzlující šestiletá Moonee a její přátelé, kteří si naplno užívají léta, bydlí v jednom z nich. Radost ze svobody, potulování a neodolatelných kopečků zmrzliny nemá nudný a složitý svět dospělých šanci ohrozit. Co na tom, že její 22letá máma každý týden divoce shání peníze na činži a pozdními platbami dráždí starostlivého správce Bobbyho. Je na čase seznámit se s novou sousedkou a naplánovat dalších pár průšvihů!
Kanadské komediální drama v režii Jean-Marca Valléeho se odehrává v 70. letech v Montrealu. Rodina Beaulieuových má pět synů a ten, který se narodil přímo o Vánocích, dostal jméno Zachary (Marc-André Grondin). Je jiný než jeho bratři, i když se moc snaží, aby mezi ně zapadl. Má rád svého konzervativního otce a raději mu lže, než by zklamal jeho očekávání. Sexuálně zmatený Zac hledá útěchu v muzice Pink Floyd a Davida Bowieho, jež mu dovoluje snít, ale sám život ho nakonec přiměje k tomu, aby přijal svou přirozenost. A co je ještě důležitější, i jeho otec posléze pochopí, že má svého syna mít rád takového, jaký je. (oficiální text distributora)
Architekt George Monroe si po léta hýčká jeden z velkých amerických snů chce si postavit vlastní dům na útesu nad mořem. Jenže jeho realizaci neustále odkládá a postupem času se zdá, že jej nikdy nedokáže uskutečnit - jeho manželství končí rozvodem, rodina se od něho odvrací, ztrácí přátele a nakonec i sám sebe. A tak mu nezbývá, než se na onen útes skutečně uchýlit a začít se stavbou. Jeho sousedé si myslí, že se zbláznil, jeho dospívající syn pro tátu nehodlá hnout prstem a bývalá žena, která kdysi dům snů chtěla, se mu citově zcela vzdálila. George začíná úplně sám, ale postupně se k němu přidává parta nadšenců a to, co původně bylo jen nesplněný Monroeův sen, se pro všechny stane něčím mnohem silnějším.
Osmnáctileté Soně a o málo staršímu Brunovi se právě narodilo dítě. Nemají kam jít, ale nezdá se, že by jim to dělalo velké starosti: jsou zvyklí žít ze dne na den. Bruno se živí drobnými krádežemi a trochu i prodejem drog, ale Soňu má zřejmě rád a zdá se, že je ochoten postarat se i o dítě. Když ho ale Soňa pošle na procházku s kočárkem, který narychlo sehnali, zatímco sama čeká ve frontě, aby dítě zapsala do matriky, vybaví se Brunovi lákavá nabídka z minulého dne a bez dlouhého rozmýšlení se rozhodne prodat dítě k adopci. Vzápětí je odnese podle telefonických pokynů před dveře cizího bytu a po chvilce sebere obálku s penězi. Vůbec nechápe, proč je Soňa tak zděšená: přece dítě si mohou udělat nové, kdežto peníze potřebují teď. Teprve když zjistí, že Soňa je neoblomná, vydá se na místo činu, aby dítě získal zpět. Po čekání v tajemné garáži skutečně dítě najde, ale je postaven před nutnost vrátit jednou tolik, než předtím dostal.
Svoboda, příroda, nespoutanost, soužití člověka s přírodou, takto se dá charakterizovat život Indiánů. Vraťme se teď do roku 1607, kdy začínají připlouvat lodě do Nového světa. Evropě se tak otevírá nový kontinent, který skýtá řadu bohatství, čehož se dá využít. Bohatství tohoto kontinentu zaujalo především chamtivého guvernéra společnosti Virginia Johna Ragcliffa. S guvernérem připlouvá do Ameriky také mladý, pohledný kapitán John Smith. Tato země ale není pustá. Žijí v ní Indiáni, kteří milují přírodu a svoji svobodu. Jednou z nich je také krásná Pocahontas, kterou čeká svatba s mužem, kterého jí vybral její otec. Velkou rádkyní Pocahontas je vrba, která vypadá jako babička. Ve vrbě sídlí duch, který jí vždy poradí.
Smrt čeká na každého z nás. Má ale jednu obrovskou výhodu. Když člověk leží nastrojený v rakvi a okolo ho oplákávají pozůstalí, zapomene se na vše, v čem nebožtík za života hřešil. V rakvi je už zkrátka každý za dobráka. V jedné britské rodině právě zemřela velká hlava rodiny a jeden z příbuzných se rozhodne, že nebude za pokrytce a vyjeví všem o zesnulém pravdu. A to nepříliš hezkou. Brzy na povrch vyplouvají temná rodinná tajemství, dávné zášti a křivdy, a každému konečně dochází, že členové rodiny k sobě nemají zdaleka tak blízko, jak se snaží předstírat.
Film Na dotek je sarkastickým pohledem na současné citové vztahy, vypráví příběh čtyř obyvatel Londýna, jejichž osudy se protnou v nemilosrdné mezilidské hře plné náhodných setkání, spalující přitažlivosti a bezstarostných zrad.
V příliš vzdálené budoucnosti je lidstvo na pokraji vyhynutí. Vše si zavinilo vlastní chybou, když ztratilo veškerou lidskost a svou mysl i tělo naplnilo kontaminovanými částicemi. Právě tehdy vytvoří vědci naději na svou záchranu – hračky jménem Mimzy, které rozešlou do mnoha časových období s nadějí, že najdou nekontaminovanou duši v minulosti. Všechny však při pokusu o záchranu selhaly, až zůstal poslední Mimzy. Ten je vyslán do naší doby, kde se dostane do rukou sourozenců Wilderových. Avšak i oni si musí pospíšit. Mimzyho životnost je velice krátká a čas neúprosně běží .
Vrcholí druhá světová válka. Skupina partyzánů je během hustého sněžení zatlačena do hor. Několik zraněných a ošetřujících se skryje v zemljance, kde však brzy dochází zásoby a obklíčení je blízko. Dramatický válečný film vykresluje intenzivní prožitky slovenských partyzánů, ohrožených nejen německou armádou, ale i hladem a vlastními strachy.
Stéphane je úspěšný burzovní makléř. Do dneška nepochopil, proč od něj jednoho dne žena beze slova odešla. A teď se chce rozvést a musí za svou ženou do amazonských pralesů, kde nyní žije. O tom, že má třináctiletého syna, neměl ani potuchy. Chlapec se jmenuje Mimi Siku, což v překladu znamená něco jako „kočičí chcanky“. Jména si totiž děti v indiánské vesnici Lipo Lipo vybírají samy, když jsou jim čtyři roky. Stéphane má sebou sice mobilní telefon a notebook s anténou, ale ve vesnici Lipo Lipo plyne čas jinak než na burze v Paříži, elektrickou zástrčku tam jen sotva najde a o tom, co je skutečně důležité, mají indiáni zcela jasno.
Sam má krásnou přítelkyni, úspěšnou lékařskou praxi a krásné porsche. Vše jde skvěle do okamžiku, kdy mu přítelkyně sdělí, že je v tom. Sam je zděšen a málem ztratí všechno krásné, co v životě měl. Když navíc při porodu asistuje ruský gynekolog, není daleko od sesypání. Devět měsíců rozhodně není moc času na to, aby muž konečně dospěl.