Druhá filmová verze hry W. Shakespeara (poprvé ji zfilmoval v roce 1944 L. Olivier) je režijním debutem irského shakespearovského herce a dnes již známého režiséra K. Branagha, který se pokusil příběh mladého anglického krále aktualizovat a oprostit ho od tradičního pojetí: jeho králem zmítají pochybnosti a trpí pocitem osamělosti i když se stává vítězem a přebírá francouzský trůn. Vedle dynamických a realistických bitevních scén upoutá ve filmu především K. Branagh ve "zpsychologizovaní" roli Jindřicha V.
Příběh zvoníka Quasimoda se znetvořeným zevnějškem, ale srdcem z ryzího zlata začal jedné zimní noci, kdy se do Paříže pokusili tajně proniknout mladí manželé s nemluvnětem. Obávaný soudce Frolo a jeho biřici však byli ve střehu a žena s dítětem v náručí marně hledá útočiště v slavné pařížské katedrále Notre Dame. Frolo pak pozdě pochopil, že v uzlíčku na její hrudi nebyl lup, ale znetvořené nemluvně. Dříve než soudce stačil čerstvého sirotka utopit, zasáhla prozřetelnost v podobě chrámového kněze. Soudce se z obavy před božím trestem zavázal, že dítě vychová, ale vymínil si, že chlapec nikdy neopustí katedrálu....
Jsou mladí talentovaní a plní energie. Každou hodinu každého dne věnují přípravě na své životní poslání. Trénink studentů baletní školy je stejně namáhavý jako příprava vrcholových sportovců. Každý z nich chce uspět, ale hvězdou se stanou jen ti nejlepší. Fascinující svět studentů klasického baletu pojímá renomovaný režisér Nicholas Hytner jako strhující drama profesionálních ambicí, lásky a nenávisti.
Historický výpravný velkofilm Králova přízeň se odehrává na dvoře Jindřicha VIII. Zrada i milostné vztahy se odvíjejí na pozadí událostí, které odstartovaly anglickou reformaci. Strhující příběh plný lásky, touhy a intrik vypráví o vztahu dvou sester, Anny (Natalie Portman) a Mary (Scarlett Johansson) Boleynových, které bojují o přízeň krále (Eric Bana). Život mladičké Mary je lemován rozhodnutími jejího otce a strýce. Ve chvíli, kdy se král začne ohlížet po milence, mají Boleynovi v ohni hned dvě želízka. Jejich cestu vzhůru po společenském žebříčku nesmí nic ohrozit. V dobách, kdy o osudu žen rozhodovala rodina, Mary následovala pravidla a Anna se rozhodla vzepřít. Touží zvítězit nejen nad svou sestrou, ale i nad samotnou Kateřinou Aragonskou. Chce se stát královnou Anglie.
Píše se rok 1951 a hollywoodský scenárista Peter Appleton dostává předvolání, aby se dostavil k výslechu před Výbor pro vyšetřování neamerické činnosti. Appleton však náhodou havaruje s autem a při nehodě ztratí paměť. Skončí v městečku, kde ho považují za pohřešovaného válečného hrdinu Lukea Trimbleho. Všichni, včetně Lukeho přítelkyně, oslavují jeho návrat, vojákův otec (oscarový vítěz Martin Landau) šťastně vítá svého "syna". Společně opraví a dají do pořádku místní kino The Majestic, ale když Appleton uvidí film, k němuž napsal scénář, paměť se mu vrátí. Nyní stojí před nelehkou volbou - zda se má navrátit k bývalému životu nebo zůstat v tom novém, který si zamiloval.
Dívčí tým synchronizovaného plavání se stane objektem pozorování vážné a obyčejné patnáctileté Marie. Její zanedbávaná, obézní a dětinská kamarádka Anne to nese velmi těžce. Marie se upne na kapitánku týmu Floriane, která flirtuje s hráči vodního póla a její týmové kolegyně ji pomlouvají za její údajné uvolněné mravy. Přesto se Floriane začne z Marií kamarádit. Nejdřív ji spíše využívá, ale postupem času se opravdu spřátelí. Florianin přítel stále více naléhá a ona se bojí, že bude odhaleno, že je stále panna. Pro Marii je to velká příležitost, jak přátelství s Floriane ještě zintenzivnit. Akvabely je nejen citlivý film o přátelství a prvních láskách, ale zobrazuje také obyčejnou krutost, které jsou mladé dívky schopné.
Peter Sanderson je rozvedený, přehnaně pečlivý a podrážděný advokát, který stále miluje svou bývalou ženu a nemůže přijít na to, co udělal špatně a proč jej opustila. I přesto se však snaží přes tento vztah přenést a během internetové komunikace se bláznivě zamiluje do chytré a atraktivní advokátky. Když ale tato žena přijde na jejich první osobní schůzku, realita je poněkud odlišná – není to holka s vybraným chováním, nemá titul z prestižní univerzity a dokonce ani není právnička. Ve skutečnosti se jedná o uprchlou vězeňkyni Charlene, která je přesvědčena o své nevině a prosí Petera, aby jí pomohl očistit její jméno.
Stéphane je úspěšný burzovní makléř. Do dneška nepochopil, proč od něj jednoho dne žena beze slova odešla. A teď se chce rozvést a musí za svou ženou do amazonských pralesů, kde nyní žije. O tom, že má třináctiletého syna, neměl ani potuchy. Chlapec se jmenuje Mimi Siku, což v překladu znamená něco jako „kočičí chcanky“. Jména si totiž děti v indiánské vesnici Lipo Lipo vybírají samy, když jsou jim čtyři roky. Stéphane má sebou sice mobilní telefon a notebook s anténou, ale ve vesnici Lipo Lipo plyne čas jinak než na burze v Paříži, elektrickou zástrčku tam jen sotva najde a o tom, co je skutečně důležité, mají indiáni zcela jasno.