Únos Dae-sua se odehraje rovnou před jeho domem, kde dosud poklidně žil se svou rodinou. Kdesi v podivném domácím vězení se dozví z televize, že jeho žena byla mezitím brutálně zavražděna a on že je z vraždy podezírán. V tmavé místnosti stráví patnáct let, než se jednoho dne stejně nečekaně probudí na svobodě. Od té chvíle se upne na pomstu neznámému vězniteli. S pomocí mladé Mido jej najde, jenže dotyčný muž ho postupně usvědčí z dávné viny. Spletité drama je plné napětí a tajemnosti, ale podle slov režiséra je především úvahou o pomstě a o touze, kterou každý zažije, ale málokdo uskuteční, protože společnost ji zatracuje jakožto negativní a zkázonosnou.
Život osamělého a nesmělého Joela se od základu změní, když potká excentrickou a temperamentní Clementine. Ta je výstřední ve všech směrech a k bláznivým kouskům stále úspěšněji vyzývá i Joela, jenže je rovněž nevyrovnaná a výbušná a jednoho dne se rozhodne Joela zbavit a začít znovu. Na experimentální klinice se podrobí vymazání paměti, a jelikož pokus dopadne úspěšně, rozhodne se zdrcený Joel pro stejné řešení. Nemá ale štěstí, tentokrát se zákrok vymkne lékaři z rukou a dílo zkázy dokoná jeho asistent, který se místo pečlivého monitorování mozkové činnosti klienta nechá svést k divokým erotickým hrátkám. Režisér umí mistrovsky rozrušovat časoprostorovou kontinuitu a nahrazovat ji asociativním spojováním útržků, jež pocházejí z různých vrstev paměti, a zde se tento princip uplatní při rekonstrukci celého vztahu ústřední dvojice. Odvíjí se pozpátku, k některým zážitkům se film opakovaně vrací, mnohé deformuje v závislosti na Joelových rozjitřených emocích.
Uprostřed noci na pusté losangeleské ulici Mulholland Drive se schyluje k vraždě. Do luxusního cadillacu však narazí vůz řízený opilými mladíky dřív, než stačí muž ve večerním obleku zastřelit elegantní tmavovlásku. Muži v autě zemřou, otřesená žena bloudí nočními ulicemi. Plavovláska Betty Elmsová, která právě přijela z rodného kanadského zapadákova Deep River do Hollywoodu, vyděšenou oběť ráno najde v zamčeném bytě poblíž Sunset Boulevardu, který jí na čas přenechala tetička Ruth. Neznámá, která si podle plakátu na film Gilda začne říkat Rita, ztratila paměť - a Betty se rozhodne pomoci jí pátrat po minulosti plné temných stínů. Zároveň se pokouší realizovat svůj sen stát se herečkou.
V honosném barokním hotelu muž přichází na setkání se ženou, které jí přislíbil před rokem. Žena si na slíbenou schůzku nevzpomíná. Muž se ji tedy snaží znovu dobýt v labyrintu z mramoru a zlata, v němž se jakoby zastavil čas.
První světová válka se blíží ke svému závěru, ale největší bitva mladé francouzské dívky má teprve začít. Mathilda dostala vyrozumění, že její snoubenec Manech je jedním z pěti zraněných vojáků, kteří se kvůli armádní mašinérii nacházejí mezi francouzskými a německými liniemi a je vysoce pravděpodobné, že je mrtev. Mathilda však nechce přijmout skutečnost, že by svého milého již nikdy nespatřila a proto se vydává na nebezpečnou pouť, na níž chce zjistit jeho úděl. Jsouc blíže a blíže cíli, sílí v ní vědomí o jeho posledních dnech, hodinách a minutách. Přesto se však nenechává odradit. Kdyby byl její snoubenec mrtev, určitě by to vnitřně cítila. S pevnou vírou, neumdlévající nadějí a neoblomnou tvrdohlavostí se Mathilda blíží k závěru svého pátrání. Její odhodlání působí tak silně, že jsou jí mnozí ochotni pomoci. Čím blíže je poznání osudu oněch pěti nešťastníků, tím hlouběji si uvědomuje hrůzy války a nezhojitelné rány na těle i duši těch, jichž se dotkla.
Zdravotní sestra Hana pečuje v pobořené vile kdesi v Itálii, dobývané americkou armádou, o neznámého vojáka s těžkými popáleninami. Pacient postupně odhaluje svou identitu, na kterou se kvůli tíživému pocitu viny snaží zapomenout. Vášnivé vzplanutí ke vdané Katharine za války v severní Africe vedlo kartografa Almásyho od zrady ke zradě. Omluvou mu snad byla jen jeho posedlost a po letecké nehodě v poušti úporná snaha o záchranu Katharinina života. Přes Almásyho nadlidské úsilí však Katharine zemřela. Výčitky zohaveného pacienta prohlubuje náhodné setkání s novinářem Caravaggiem, kterého udal Němcům. Tragickou atmosféru rámuje tragický konec rodícího se vztahu Hany a sikhského ženisty Kipa.
Tři postavy příběhu se na pozadí studentských nepokojů kolem roku 1968 v Paříži oddávají podobným hrám jako kdysi Marlon Brando a Maria Schneiderová v nejproslulejším Bertolucciho díle. Mezi experimentováním, kam až lze dojít ve svobodném sexu, si dvojice sourozenců a její náhodný host z Ameriky libují v neustálých citacích z kultovních filmů. Ventilují svou zlobu vůči nepřítomným rodičům, jejichž peníze vesele projídají.
Film začíná jako cirkusové představení a jeho hlavními aktéry jsou otec, matka a dcera. Ve věku 12 let přichytí Mitsuko svého otce, jak souloží s matkou Sayuri. Otec ji zavře do pouzdra od čela a přes malou dírku ji donutí, aby se na ně dívala. Potom si dcera s matkou vymění roli a předstírá, že je ona. Matka začne na dceru žárlit a při jedné hádce nešťastně spadne ze schodů a zabije se. V dceřině psychice dochází k depersonalizaci a stane se svojí matkou.
Homer je sirotek, který celý svůj život strávil za zdmi sirotčince, kde se stal žákem doktora Larche – muže, který Homera naučil nejen jak být skvělým lékařem i bez diplomu, ale i jak být dobrým člověkem, který ví, co je správné. Homer však pochopí, že život není jen v ordinaci, a tak se vydá na jablečnou farmu, kde prožívá i velkou lásku… Film o smutku, radosti, lásce i životních zkušenostech se dočkal sedmi oscarových nominací, proměnil však jen dvě – za mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Michael Caine) a nejlepší adaptovaný scénář (který napsal John Irving).
Kathryn a Sebastian jsou dva bohatí zhýčkaní teenageři z té nejluxusnější části Manhattanu. A také papíroví sourozenci, protože jejich nechutně bohatí rodiče spolu uzavřeli manželství. Výraz zlatá mládež se ani zdaleka nepřibližuje jejich dekadentnímu životnímu stylu. Sebastian poznal všechny krásné dívky z Manhattanu a také Kathryn je na svůj věk neskutečně zhýralá. O to víc ji rozzuří, když dostane kopačky od svého přítele, který vyměnil její rafinovaný půvab za panenskou nevinnost naivní Cecile. Kathryn proto s bratříčkem uzavře ďábelskou a náležitě pomstychtivou sázku. Pokud playboy Sebastian, kterému ještě nedokázala odolat žádná dívka, připraví Cecile o panenství a navíc dokáže svést další květ andělské nevinnosti Annette, připraví mu nevlastní sestřička noc plnou nadpozemské rozkoše. Pokud Sebastian prohraje, přijde o svého milovaného Jaguara, ročník 56...
Corrine má se svým manželem čtyři nádherné děti: Cathy, Carrie, Corryho a Christophera. Corrrinin manžel je velmi úspěšný, rodina žije v nádherném domě a děti mají, nač si vzpomenou. Corrine uspořádala pro manžela oslavu, neboť byl v práci povýšen, on měl ale autonehodu, kterou nepřežil. Corrine nic neumí, peníze docházejí a rodině hrozí i ztráta domu, neboť nemají z čeho splácet půjčky. Jednoho dne oznámí Corrine svým dětem, že se na ně konečně usmálo štěstí, neboť se mohou přestěhovat do domu jejích rodičů, kteří jsou nesmírně bohatí. Starším dětem, Cathy a Christopherovi, se nelíbí, že mají odjet hned večer, ale nakonec matce uvěří, že bude vše v pořádku a rodina bude zase finančně zajištěná.
Hlavní hrdina se postará o ženu, která se vybourala na motorce. Ta si nic nepamatuje, a tak Jota ženě namluví, že je její přítel a už 4 roky spolu chodí. Pojmenuje ji Liza (podle své bývalé přítelkyně Elizy, kvůli které chtěl právě spáchat sebevraždu) a odjíždí do kempu U Zrzavé veverky...
The Quiet je příběhem patnáctileté dívky Dot, které tragicky zemřel ovdovělý otec pod koly naklaďáku a nachází působiště u adoptivních rodičů. Dot je od sedmi let hluchoněmá, necítí se dobře ve společnosti lidí a je velmi uzavřená. Mezi spolužáky je spíše ignorována a její nevlastní sestra s ní také příliš nesoucítí. Hendikep ji dává ale možnost nerušeně sledovat a vnímat lidi kolem sebe. Postupně zjištuje tajemství své adoptivní rodiny, která není zdaleka taková jak se na první pohled zdálo... Svá tajemství ovšem skrývá i nevinná Dot.
Film Divoká krása vypráví málo známý, neuvěřitelný a přece pravdivý příběh Barbary Dalyové (Julianne Moore) – newyorské krásky, která se provdala za jednoho z nejbohatších mužů Ameriky. Brooks Baekeland byl potomkem vynálezců bakelitu, kterýžto úžasný vynález mu umožnil nepracovat a spolu s krásnou manželkou si užívat společenských radovánek v poválečném New Yorku. Po narození syna Antonyho střídala rodina blahé živobytí v Paříži s pobytem v přímořských letoviscích. Jejich soukromý život však idylu nepřipomínal ani náhodou: oba manželé byli psychicky labilní a nestřídmý společenský život Brooksovy deprese a Barbařiny záchvaty vzteku jen umocňoval. Uprostřed tohoto rodinného pekla dospíval citlivý Antony. Když si během dospívání uvědomil svou homosexuální orientaci, otec jej zcela zavrhl – matka Barbara se však rozhodla jej vyléčit, nejprve s pomocí prostitutek a později i za cenu porušení všech hranic vztahu mezi matkou a synem...