Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana

Několik měsíců před válkou doslovně diktoval Rossellinimu a Sergiovi Amideovi jeden z vůdců partyzánského odboje jak den po dni probíhaly boje připravující osvobození Římu. Zanedlouho potom se filmaři rozhodli v troskách rozbombardovaného města natočit jeho příběh - Řím, otevřené město (1945). Ataliéry byly zničené, tak se natáčelo na autentických místech a na ukořistěný materiál od Němců. Centrem příběhu se stal osud kněze Dona Pietra, který financuje protifašistickou buňku v době, kdy nacisté svrhli Mussolliniho režim. Dalšími členy jsou komunista Manfredi a typograf Francesco. Manfrediho snoubenka Marina jejich činnost vyzradí gestapu a začíná dramatický souboj vrcholící obětí kněze i komunisty. Roberto Rossellini (1906-1977) využil svých zkušeností z dokumentaristické tvorby a vytvořil klíčové dílo italského filmového směru zvaného neorelismus.

Příbeh se odehrává v Itálii a sleduje prolínající se životy dvou chlapců (a posléze mužů). Jedním je sedlácký levoboček Olmo Dalcò (Gérard Depardieu) a druhým syn majitele velkých pozemků Alfredo Berlinghieri (Robert De Niro). Drama začíná v roce 1900 a končí v roce 1945. Zaměřuje se na vzestup fašizmu, následnou reakci sedláků podporujících komunizmus a na to, jak tyto události formovali osudy dvou hlavních hrdinů.

2. července 1991 si připomeneme 30 let. která uplynou od smrti slavného amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye. Při příležitosti tohoto výročí uvádí rakouská televize filmový přepis Hemingwayova románu Komu zvoní hrana. Dej filmu nás zavede do Španélska roku 1937, kde zuří občanská válka. Američan Robert Jordan dostane příkaz prorazit nepřátelskou linii a podpořit útok republikánů. Ve skupina partyzánů, s nimiž spolupracuje, potkává Marii, dívku, do které se zamiluje. Tato filmová verze románu byla natočena v roce 1943 režisérem Samem Woodem, který do hlavních rolí obsadil Gary Coopera a Ingrid Bergmanovou

V průběhu španělské občanské války přišlo o život přes milion lidí. Dva miliony pak skončily ve vězení a půl milionu Španělů odešlo z vlasti pryč. I v takovém prostředí ale mohla existovat láska. Justo Calderón byl idealistický republikánský právník, který bojoval proti Francovu režimu skrze vlny nezávislého rádia. Byl hlasem revoluce a říkal vše, na co se jiní ani neodvážili pomyslet. A byť s jeho aktivitami nesouhlasila, z domova jej podporovala jeho milující manželka Manuela. Stavět se do cesty diktátorům se ale jen málokdy vyplácí a vendeta generála Franca na sebe nenechala dlouho čekat. Přicházejí vojáci, zatýkají Justa, odvádějí ho kdovíkam a Manuela tomu může jen přihlížet. Zůstává sama s dětmi, bez jakýchkoli prostředků, s cejchem ženy anarchisty. Přesto se ale nevzdává. A zatímco roky plynou, věnuje veškerou energii výchově potomků a hledání milovaného muže.