Jmenuje se Redmond Barry a je irským mladíčkem bez budoucnosti. Kdyby zůstal v rodném hnízdě, kde se o něj po otcově smrti s láskou a péčí stará jeho matka, asi by se nikdy ničím jiným nestal. Ale osud chtěl, aby Barry vyrazil do světa. A svět osmnáctého století se sice s jedincem bez haléře v kapse a bez konexí příliš nemazlí, také ovšem skýtá člověku, nezatíženému přílišnými skrupulemi, řadu možností. A Barry jich dokáže využít dokonale. Je málo rolí, jimiž by na své cestě „nahoru“ neprošel: duelant, pobuda, voják, flamendr, sukničkář, špion, falešný karetní hráč… A před očima stále jeden cíl: bohatství, společenské uznání, postavení…
Film noir o zradě, hříchu, nevinnosti, a zejména odvěkém souboji dobra se zlem. Jeden z nejúchvatnějších padouchů filmového historie, ďábelský Harry Powell, se snaží vetřít do rodiny svého bývalého spoluvězně. Jeho děti by totiž měly vědět, kde je ukrytý lup. Když před tímto zákeřným a nemilosrdným reverendem děti prchnou, pronásleduje své malé oběti vytrvale až do velkého finále. Vizionářský film, který je také poctou němé kinematografii od Griffitha po vrcholná díla německého expresionismu, byl ve své době nepochopen a propadl u diváků i kritiky. Dnes je snímek absolutní klasikou, nechybí v prestižních žebříčcích kultovních filmů a sám se stal jedním z nejcitovanějších filmových děl.
Píše se rok 1967 a sedmnáctiletá Susanna Kaysenová je stejná jako mnoho jejích vrstevníků zmatená, nejistá a snaží se najít smysl v tom rychle se měnícím světě kolem sebe. Po (rodiči sjednané) návštěvě psychiatra se od něj ovšem dozví, že její chování se jmenuje nerozpoznatelné narušení osobnosti, projevované nejistotou o vlastní osobnost, dlouhodobých záměrech, výběru přátel a nejasným žebříčkem hodnot- a je okamžitě umístěna do psychiatrické léčebny. Tady Susanna poznává Lisu, Daisy, Georginu, Polly a Janet pestrou skupinu mladých žen. Stanou se jejími nejlepšími přítelkyněmi a pomohou jí najít cestu k někomu, koho už dávno ztratila k sobě samé.
Naivní venkovan přijíždí do New Yorku v domění, že si vydělá spoustu peněz v ložnicích osamělých bohatých žen, jenže všechno je zcela jinak. Posléze narazí na italského podvodníčka a mezi těmito naprosto odlišnými lidmi se vyvine podivné, silné přátelství.
Na pláně a pastviny ve Wyomingu přijíždí jezdec Shane a nechává se najmout na práci farmářem Joem Starrettem. Přitom vidí, že celý kraj tyranizuje bohatý, samolibý rancher Rufus Rykem - s jediným cílem: chce vyhnat usedlíky z půdy, kterou potřebuje pro svá stáda. Právě on společně s najatými muži využívá toho, že nejbližší šerif je vzdálen několik dnů cesty, a tak zákon" má ve svých rukou ten, kdo je bezohledný a nezastaví se před ničím. Starrett se proti Rykerovi pokusí spojit s ostatními farmáři, ale nenacházejí dostatek sil k odporu. Jediný, kdo se bezpráví a vzrůstajícímu násilí může postavit, je právě Shane. Sblížil se se Starrettovým synem Joeym, který k němu obdivně vzhlíží a očekává u něj pomoc. Když si Ryker najme na odstranění svých soupeřů pistolníka Jacka Wilsona, nastává vhodný okamžik, aby Shane odhalil svou skutečnou tvář...
Na přelomu tisíciletí se japonský národ zhroutil. Nezaměstnanost dosáhla obrovských hodnot, statisíce dětí bojkotovalo školu, dospělí ztráceli autoritu. Vláda jako nutnou reakci vymyslela „vzdělávací reformu tisíciletí“ - zákon Battle Royale. Každý rok vybírá jednu třídu, kterou násilím uvrhuje do děsivé hry, aby navodila mezi studenty strach a tím získala zpět ztracený respekt.
Psychologický snímek podle stejnojmenného románu Paula Guimarda zobrazuje tragickou, i když téměř každodenní událost dnešní doby: automobilovou nehodu. Zraněný, asi čtyřicetiletý úspěšný projektant Pierre Delhomeau se najednou vytrhuje ze svého dynamického životního koloběhu, zastavuje se a tváří v tvář smrti si konfrontuje své myšlenky, názory, vztahy k lidem, k životu i k sobě samému. Ve chvíli smrti mu náhle připadají dříve podstatné věci bezvýznamné, a naopak si uvědomuje šťastné chvíle, i když je dříve v důsledku stresu necítil. Tvůrci akcentují všednodennost příběhu, ale zároveň jej ozvláštňují promyšleným formálním ztvárněním. Havárie je rozfázovaná téměř do celé plochy filmu, útržky vzpomínek a představ hlavního hrdiny se prolínají s reálným časem. Snímek se dočkal amerického remaku pod názvem Křižovatka (1994, režie Mark Rydell)
Zatrpklá herečka bere role, které jí dohazuje manžel. Ale jenom do chvíle, než potká fotografa, co se do ní zakouká a obsadí ji rovnou do „Richarda III.“
Děj romantického dramatu se odehrává na anglickém venkově v druhé polovině 19. století. Bathsheba Everdeneová, mladá, emancipovaná žena, hrdě odmítne lásku prostého muže a rozhodne se sama, bez ´tak nezbytné´ mužské pomoci, hospodařit na zděděném statku. V tehdejší době to byla nevídaná odvaha, ale Bathsheba díky svým schopnostem, cílevědomosti i vrozenému šarmu uspěje. Její potřeba lásky a citu však zůstává dlouho nenaplněna. Pak vstoupí do jejího života mladý, pohledný a sebevědomý seržant Frank Troy… Slavný film vznikl na základě stejnojmenné románové předlohy anglického prozaika a básníka Thomase Hardyho. Jedním ze základních témat jeho díla je právě zobrazení venkovského světa, pozvolný zánik pospolitého způsobu života a pronikání vnějšího, dosud cizorodého světa do uzavřené komunity. Film získal nominaci na Oscara za hudbu.
Půvabná, chytrá a náramně se sebou spokojená Emma bydlí s ovdovělým otcem. Její milovaná vychovatelka a důvěrnice se provdá za souseda a Emma přemýšlí, jak se teď zabavit. Nebylo by to úžasné dirigovat životy druhým a být dohazovačkou? Nejdříve vezme pod svá křídla Harriet, která by ráda ulovila manžela. Pak přijde na řadu Frank a v plánu jsou další – nikdo si před Emmou není jistý. Velký propletenec vztahů a lidí se pomalu rozjíždí.
Dva kamarádi Beavis a Butt-head tráví většinu svého volného času sledováním MTV. Jednoho rána jim však zmizí televize z pokoje. A protože se s životem bez světlotvorné obrazovky nehodlají smířit, vyrazí "ven", což nakonec vyústí v dobrodružnou výpravu napříč Amerikou.
Joe a Terry jsou nejúspěšnější bankovní lupiči v americké historii. Jejich osvědčenou metodou je zajmout v předvečer loupeže manažera vyhlédnuté banky a ráno jej "doprovodit" do práce. Jednoho dne ale jako rukojmí vezmou znuděnou ženu v domácnosti Kate a události naberou nečekaný směr. Kate nejenže ze svých únosců nemá strach, ale naopak všechno vnímá jako příjemné rozptýlení. Zanedlouho se stane komplicem dvojice a postupně i milenkou obou mužů. Jejich přátelství tím získá povážlivé trhliny a ruka zákona po nich začíná chňapat čím dál tím dotěrněji...
Gina oslavuje narozeniny svého otce, když se z ničeho nic rozbije zrcadlo. Na druhý den nastane v práci zmatek v momentě, kdy se jí kolega zeptá, co si zapomněla, že se kvůli tomu vracela zpět, ovšem hlavní hrdinka byla celou dobu na svém pracovišti. Při telefonátu svému příteli Stephanovi si všimne projíždějícího vozu - Jeepu Cherokee stejné barvy, jakou má ona. Nebylo by na tom nic až tak neobvyklého, kdyby ovšem vůz neměl stejnou i značku a neřídila jej také Gina! Hlavní hrdinka vůz sleduje a poté i neznámou ženu do bytu, kde objeví fotku sebe a svého otce… Při odjezdu je tak zmatená, že ve stresu nesleduje silnici a čelně se srazí s taxíkem. Gina po nehodě trpí ztrátou paměti, a věci, které by jí měly pomoci si vzpomenout, začínají být nejasné. Navíc Gina nebyla jedinou osobou, jež byla viděna kolegou za situace, ve které se nenacházela. Proč se najednou lidé začínají chovat zvláštně? Proč si Gina najednou připadá vedle svého přítele Stephana jako cizí?