Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna…
Ovdovělá Sara Goldfarbová žije na Coney Island a snadno podléhá mámení televizních pořadů. Právě teď drží dietu, aby se mohla účastnit jedné ze show. Její milý ale bezmocný syn Harry má novou přítelkyni Marion a společně se snaží čelit bolestné realitě útěkem do snů. Ani Harryho nejlepší přítel Tyrone, který se živí prodejem drog, nemá snadný život. A tak se čtveřice lidí, jimž osud nepřál štěstí, točí v bludném kruhu bezmoci a beznaděje.
Poručík armády Unie John Dunbar jako odměnu za hrdinství prokázaná v občanské válce volí život na samé hranici bílé civilizace. Brzy zjistí, že se jeho nové působiště nalézá v blízkosti tábora Siouxů, s nimiž po překonání prvotní nedůvěry naváže pevné přátelství a najde mezi nimi i svou životní lásku, bílou ženu vychovanou indiány. Ve chvíli, kdy se vztahy mezi bílým mužem a původními obyvateli amerického kontinentu stanou skutečným přátelstvím, se objeví vojáci neúprosně ničící harmonii života indiánů a kouzelné okolní přírody.
Natočen podle stejnojmenného románu Alice Walkerové, oceněného Pulitzerovou cenou. Bohatě strukturovaný děj, zahrnující několik desetiletí, vypráví příběh Celie, nevzdělané venkovské ženy z amerického Jihu. Po vynuceném sňatku s hrubým mužem, kterého musí oslovovat pane, se Celie uzavírá do sebe a se svým trápením se svěřuje pouze Bohu. Až přátelství se dvěma skvělými ženami jí dodá sílu, z níž čerpá sebedůvěru a schopnost odpustit.
Píše se rok 1967 a do vietnamského pekla přilétá zelenáč Chris Taylor. Už první pohled na vozík naloženými igelitovými pytli s mrtvolami mu napovídá, jaký pobyt ho zde čeká. Když dorazí k četě, ke které byl přidělen, velmi brzy zjišťuje, že četa nebojuje jen s příslušníky Vietcongu, ale boj zuří i uvnitř. Právě zde vidí názornou ukázku střetávání pomyslného „dobra se zlem“, které ztělesňují brutální a nekompromisní seržant Barnes a na druhé straně člověk, který si v sobě snaží uchovat ještě trochu lidskosti, seržant Elias. Taylor brzy stojí před úkolem „vybrat si tu správnou stranu“. Po několika průzkumných pochodech se mu jako lepší jeví seržant Elias. Spory v četě postupně začínají nabírat na intenzitě a nevraživé pohledy a řeči se postupně začínají přesouvat ve fyzické souboje. Každému je jasné, že četě může velet pouze jeden z nich. Mezitím však muži musí držet pozornost před nepřítelem oficiálním, kterými jsou všudypřítomní příslušníci Vietcongu.
Staříci Grga a Zaria jsou přátelé od nepaměti. Čtvrt století se neviděli. O to víc se těší na setkání, které se však odehraje za velmi pohnutých událostí, kterým jiné - neméně pohnuté události - předcházejí... Zariův Matko potřebuje nutně peníze a tak se obrátí na cikánského kmotra Grgu se lží, že Zaria je po smrti, a ten mu je půjčí. Brzy se však ukáže, že dluh nemůže vrátit a tak se má vykoupit sňatkem s liliputánkou Beruškou. I když se ani jednomu do takového manželství nechce, nastává den svatby. Svatby neobvyklé, bouřlivé, při které každý z aktérů tohoto temperamentního a humorného vyprávění naplní svůj osud. Na filmu není důležitý ani tak samotný příběh, jako jeho až neskutečné postavy, které se ocitají v nepřetržitém toku událostí, myšlenek, představ, lidských citů a bujarého veselí, plynoucích v neutuchajícím rytmu obrazů a umocněných strhující hudbou.
Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím.
Kambodža, srpen 1973. Boje ze sousedního Vietnamu se přenesly i do této dosud neutrální země. Zuří tu občanská válka mezi vládními jednotkami, podporovanými americkou armádou, a partyzánskými oddíly Rudých Khmerů. Sydney Schanberg, zpravodaj listu New York Times, a Dit Pran, jeho domorodý průvodce a tlumočník, jsou jen dva z početné armády novinářů a fotografů, snažících se zprostředkovat světu informace o tom, co se v tomhle kdysi tak nádherném koutě světa děje. A je stále hůř. Rudí Khmerové získávají stále větší převahu. Všem je už jasné, že až se dostanou k moci, vypuknou hrůzy, jejichž rozsah si v tuto chvíli ještě nikdo nedovede představit. Kdo může, ten ve spěchu opouští zemi. A naděje těch, kteří musí zůstat, se rovnají nule...
Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou...
Robert Redford a Meryl Streepová hrají hlavní role v tomto slavném filmu od oscarového režiséra Sydneyho Pollacka. Tento mistrně natočený a překrásně výpravný příběh hluboké lásky a bolestivé ztráty získal roku 1985 Oscara za nejlepší film, za režii, za adaptovaný scénář, za kameru, za původní hudbu, za výpravu a za nejlepší zvuk. Vzpomínky Na Afriku patří mezi největší romantické filmy všech dob. Vypráví poutavý a pravdivý příběh Karen Blixenové (Meryl Streep), ženy obdivuhodně pevné vůle, která se svým nevěrným manželem (Klaus Maria Brandauer), řídí kolem roku 1914 kávovou plantáž v Keni. Ke svému překvapení začne Karen brzy zcela propadat kráse této exotické země, místních lidí a tajemného bílého lovce (Robert Redford).
Hra na dobývání začíná. Všechno je povoleno, poté co krutá a bohatá vdova přiměje známého svůdníka, aby se pokusil svést mladou snoubenku. Tentokrát však dojde k porušení základního pravidla: dva hráči se do sebe zamilují – s tragickými následky.
V přímořské vesničce Maormi odpradávna přežívá tradice volby Pána Velryb. Každá generace si volí svého vůdce, kterým se může stát pouze muž. Hlava komunity Koro, je zklamaný narozením vnučky. Začne hledat svého nástupce mezi cizími, protože vlastní krev ho zradila. Malá Pai je pro něj neštěstím. Když na pláži uváznou velryby, Koro je přesvědčený, že to znamená konec existence jeho kmene. Pouze do doby, dokud se jeden člověk nerozhodne obětovat, aby zachránil ostatní...