Sídlo hraběte Draculy v Transylvanii sotva někdo objeví. V 15. století žil kníže Vlad, který se proslavil jako obratný diplomat, statečný bojovník proti pohanům a také jako nesmírně krutý muž se zálibou v napichování protivníků na kůl. Jeho postava prý inspirovala koncem minulého století spisovatele Brama Stokera k napsání dnes již klasického románu o upírech - Draculy. Ten je zde zosobněním zla, proti němuž se postaví skupina odvážných lidí v čele s profesorem Van Helsingem. Režisér Coppola se rozhodl jako první natočit Stokerův román v celé jeho šíři. Hrabě Dracula je v podstatě milující muž, který tragicky přišel o svou celoživotní lásku a v žalu proklel Boha za jeho krutost. Po staletích neklidného bloudění se dostává do Anglie, aby zde hledal odraz své dávné lásky. Převtělováním ve vlka, netopýra či mlhu nachází další kandidáty upírského života. Konečná bitva o duši krásné Miny proběhne v transylvánských horách, kde se Dracula se svojí vyvolenou chce ukrýt

Film se skládá z řady těsně propojených vinět, z nichž ta nejtrvalejší popisuje příběh muže a ženy, kteří se vášnivě milují. Jejich pokusy o naplnění vášně jsou neustále mařeny jejich rodinami, církví i měšťanskou společností obecně.

V Paříži 15. století zatouží Jehan, zlý bratr arcijáhna, po cikánce jménem Esmeralda a přikáže hrbatému Quasimodovi, aby ji zajal. Vojenský kapitán Phoebus také miluje Esmeraldu a zachraňuje ji, ale cikánce není Quasimodův stav nesympatický a vytvoří se mezi nimi nepravděpodobné pouto. Poté, co pomstychtivý Jehan obviní Esmeraldu z pokusu o Phoebovu vraždu, jsou Quasimodovy city podrobeny zkoušce.

Chudý rybář se zaplete do milostného trojúhelníku s mazaným nejlepším kamarádem a dcerou hospodského. Poslední němý film Alfreda Hitchcocka.