Andy Dufresne přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům.
Říká se, že přátelství z dětství přetrvají celý život a jinak to není ani v případě newyorských chlapců ze židovské komunity, kteří si vybrali žít život mimo zákon. Toto je příběh čtyřech gangsterů, od raných let života někdy na začátku dvacátých let minulého století, přes prohibici, velkou hospodářskou krizi a válku až po začátek šedesátých let, kdy se starý David Aaronson vrací zpět do New Yorku po dlouhých letech skrývání se. Toto je příběh skutečného přátelství, lásky, oddanosti, ale i lži a zrady. Toto je příběh skutečných gangsterů tak, jak ho napsal sám život...
Clarice Starlingová, nadaná studentka akademie FBI, je přidělena agentu Crawfordovi vyšetřujícímu případ masového vraha Buffalo Billa, který své oběti stahuje z kůže. Clarice navštíví v baltimorské vězeňské nemocnici bývalého vynikajícího psychiatra Hannibala Lectera, odsouzeného na doživotí za sérii brutálních vražd a kanibalismus, který by o vrahovi mohl něco vědět. Odsouzený psychiatr Clarice zároveň děsí a fascinuje. Když je masovým vrahem unesena dcera senátorky Martinové, nabídne Clarice Lecterovi přijatelnější vězeňské podmínky výměnou za informaci, vedoucí k dopadení Buffalo Billa.
Kariéristický úředník Bud Baxter vychytrale půjčuje svůj byt nadřízeným k romantickým schůzkám. Problém nastane, když se Bud zamiluje do dívky, která zároveň chodí s jedním z jeho šéfů do jeho bytu...
Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...
Několik měsíců před válkou doslovně diktoval Rossellinimu a Sergiovi Amideovi jeden z vůdců partyzánského odboje jak den po dni probíhaly boje připravující osvobození Římu. Zanedlouho potom se filmaři rozhodli v troskách rozbombardovaného města natočit jeho příběh - Řím, otevřené město (1945). Ataliéry byly zničené, tak se natáčelo na autentických místech a na ukořistěný materiál od Němců. Centrem příběhu se stal osud kněze Dona Pietra, který financuje protifašistickou buňku v době, kdy nacisté svrhli Mussolliniho režim. Dalšími členy jsou komunista Manfredi a typograf Francesco. Manfrediho snoubenka Marina jejich činnost vyzradí gestapu a začíná dramatický souboj vrcholící obětí kněze i komunisty. Roberto Rossellini (1906-1977) využil svých zkušeností z dokumentaristické tvorby a vytvořil klíčové dílo italského filmového směru zvaného neorelismus.
Film popisuje počátky legendy o tajemném Batmanovi a zjevení Temného rytíře coby síly dobra v Gotham City. Zklamaný dědic továren Bruce Wayne cestuje těsně po úmrtí svých rodičů po světě a hledá způsob, jakým by bojoval s nespravedlností a jak by obrátil strach proti těm, kteří okrádají bázlivé. Po čase se vrací zpět do Gotham City a vzápětí vypouští do světa své druhé já, maskovaného bojovníka Batmana, který používá svoji sílu, inteligenci a řadu svých technických vymožeností k boji proti zlověstným silám, které ohrožují město...
Ve velkém osamělém domě se připravuje oslava. Helger Klingenfeldt, patriarcha rodiny, slaví 60. narozeniny. Pomalu se začínají scházet hosté. Přátelé, příbuzní a samozřejmě oslavencovi nejbližší: manželka Elsa a tři dospělí potomci – Christian, Michael a Helena. Vše je připraveno, hosté usedají ke stolu. Nikdo netuší, co bude následovat, když Christian povstane, aby se ujal slova. Brzy všichni pochopí, že na tento večer a tuto noc nikdy nezapomenou.
Píše se rok 1941 a mladý neurotický scénárista prožívá v nehostinném hotýlku mučivý existenciální zápas při psaní scénáře na objednávku hysterického šéfa hollywoodského studia, nucený přitom odložit vlastní autorská kritéria. Jeho jediným přítelem v osamocení a prázdnotě je tlustý pojišťovací agent z vedlejšího pokoje, ironicky krásná, permanentně indisponovaná postava. Atmosféra je plná tajemství, stínů a Finkových obsesí. Film je proložený množstvím zvukových a obrazových znaků (makrodetaily, zvláštní záběry). Interiéry i exteriéry jsou důsledně stylizované (světlé barvy prostředí spjatého s vedením studia, resp. pochmurné červenohnědé odstíny a pološero Finkova působiště). Sugestivnost pohybů kamery, herectví a zvuku dramatizuje banality a vytváří falešné napětí s absurdními zvraty. Film je jakousi kombinací Kafky, Hitchcocka a Harolda Lloyda. Bratři Coenové ve svých znamenitých dílech představují vtipný surrealismus dneška, baví se hrou citátů, rafinovaností a klišé.
Mediální magnát William Parrish si užívá života plnými doušky. I pro něho i však jednoho dne příjde Smrt. Ta mu ale udělá zcela vyjímečnou nabídku – časový odklad za možnost přiučit se něco o lidech. V podobě sympatického světlovlasého mladíka, který si říká Joe, tak Smrt vstoupí nejen do Parrishova života, ale i do života jeho krásné dcery. Tím, že se dívka do Joea zamiluje, se vše mění. Smrt v lidském těle poznává, co je to láska a hrozivá osudovost budoucnosti náhle dostává pro všechny nový rozměr.
Jana, Petera a Jule spojuje jejich vášeň, touží změnit svět. Jan a Peter se stanou Učiteli, záhadnými aktivisty, kteří nenásilným způsobem upozorňují místní smetánku, že jejich dny hojnosti jsou sečteny. Komplikace nastanou, když se Jule zamiluje do obou, Jana i Petera. Jedna akce se nezdaří a následuje únos. To se nemělo stát. Tři mladí idealisté se tváří v tvář střetávají s hodnotami silné, bohaté generace.
Píše se rok 1999. Bývalý policista Lenny Nero tráví poslední dny starého milénia překupnictvím paměťových disků na kterých jsou přímo z mozkové kůry nahrané vzpomínky, zážitky a pocity. Jednoho dne se k němu dostává takový disk, na kterém je nahrán zážitek vraha prostitutky. Lenny zavražděnou osobně znal a proto se rozhodne vraha vypátrat. Dostává se však stále hlouběji a hlouběji do spirály vydírání, vražd a násilí. Podaří se mu přežít a případ vyřešit?
Presbyteriánský reverend Maclean z Montany učil své syny Normana a Paula vnímat krásu horské přírody, která je obklopovala. Vliv svérázných otcovských výchovných metod poznamenal každého z bratrů jiným způsobem. Oba však měli od dětství společný zájem – rybaření. Když se Norman po letech vrátil ze studií, z jeho mladšího bratra se stal novinář v místním tisku. Rodina tušila, že Paul propadl hazardním hrám a že se pohybuje v nebezpečném prostředí. Norman se zamiloval do dívky jménem Jessie. Halasná atmosféra v dívčině rodině se značně lišila od prostředí, v němž Norman dosud žil. Po přechodných nedorozuměních se oba mladí lidé rozhodnou pro společný život v Chicagu, kde má Norman působit jako vysokoškolský profesor. Před svým odjezdem Norman strávil s otcem a Paulem krásný den na rybách. Nikdo netušil, že zanedlouho bude Paul zabit... To starý muž při samotářském rybolovu vzpomíná na všechny své blízské a na události, které se odehrály už tak dávno.
Amerika 1959. Do menšího městečka v Nevadě přijíždí za účelem rozvodu svého dávno vyhaslého manželství Vivian Bell, elegantní distinguovaná profesorka anglické literatury na Columbia University v New Yorku. Ubytuje se na ranči za městem, kde potká divokou temperamentní Cay, pracující v místním kasinu. Cay je lesbička, která se již vnitřně srovnala s faktem, že jejím životním partnerem nebude muž, nýbrž žena. Obě ženy se spřátelí a postupně mezi nimi vznikne milostný vztah. Cay má o svých citech k Vivian poměrně brzy jasno. Konzervativní Vivian, do té doby žijící v heterosexuálním svazku, se však myšlence, že by mohla být sexuálně přitahována k ženě, brání zuby nehty.
Nauka o snech je podivínským výletem do kolážové říše divů, která je vyrobena z papíru, celofánu a představ. Nauka o snech je laškovná romantická fantazie odehrávající se v chaotickém mozku Stephana Mirouxa, mladého výstředního muže, jehož sny mu neustále napadají reálný svět. Když dřímá, stává se z něj charismatický moderátor „Stephane TV,“ který přednáší „nauku o snech“ do papírových kamer. Ve skutečném životě má nudnou práci ve vydavatelství Pařížského kalendáře a hyne láskou ke své sousedce Stephanie. Přestože je Stephanie Stephanem zezačátku okouzlena, je zmatena jeho dětinstvím a labilním postojem k realitě...
Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství… A kdo vyhraje? Nechte se překvapit…
Don Johnston je zapřisáhlý starý mládenec, jehož právě opustila jeho poslední láska Sherry. Nedá se tím vyrušit, odhodlán dál trávit čas své předčasné penze před televizí. Když ale dostane záhadný dopis, naznačující anonymně, že s některou z četných bývalých lásek má dospělého syna, je nucen přece jen se zamyslet nad minulostí. Poháněn spíš svým sousedem a kamarádem Winstonem, který si rád hraje na detektiva, než vlastní zvědavostí, vydá se nakonec Don pátrat, která z jeho někdejších milenek by mohla být autorkou dopisu a matkou jeho syna. Jediné stopy jsou růžová barva dopisu a psací stroj, na němž byl napsán. Postupně se setká se čtyřmi ženami, které něco znamenaly v jeho životě, ale žádná v něm neprobudí víc než trochu nostalgie. Nicméně ho všechna tato setkání konfrontují s jeho minulostí i přítomností.