Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně.
Investiční bankéř a multimilionář Nicholas Van Orten žije ve velkém luxusním domě, osamělým životem. Může si dovolit cokoli, o nic však nemá zájem. Ani o svého bratra Conrada, který se objeví, aby mu popřál k osmačtyřicátým narozeninám. A předal mu dárek, poukázku na Hru společnosti CRS. O smylu hry mu však odmítne cokoli prozradit. Bankéř se při pracovním jednání náhodou ocitne v sídle CRS, kde s nechutí projde řadou náročných fyzických i psychických testů, ani tady se však o hře samotné nic nedozví. Sotva však podepíše smlouvu, začíná se roztáčet zpočátku nenápadné soukolí, které hrozí rozdrtit jeho kariéru, bohatství, postavení, svobodu a nakonec i život.
Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie
Náročnou cestu za poznáním sebe sama mu prakticky od začátku komplikovala řada nájemných zabijáků, kteří na něm pracovali z pověření jeho bývalých zaměstnavatelů. Ti totiž usilují o pravý opak toho, po čem touží Bourne. Tedy aby si na všechno vzpomněl. Tím jak se víc a víc blíží k odhalení pravdy, zesilují se i jejich nervozita a aktivity jimi najatých vrahů. Agent Jason Bourne před nimi prchá přes Moskvu, Paříž, Londýn a marocký přístav Tanger až do New Yorku, kde se pokusí definitivně dohnat vlastní minulost, aby se mohl začít dívat do budoucnosti. Nebude to mít lehké, protože kromě ostrostřelců z podsvětí ho tu snad kromě armády pronásledují všechny ozbrojené americké složky.
Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).
Bourne a Marie dál žijí v anonymitě. Bournea ženou noční můry a vzpomínky. Vláčí Marii z města do města. Snaží se být vždy aspoň krok před hrozbou, kterou tuší v každém pohledu i v každém telefonním „omylu“, před nebezpečím, které očekává v každé vteřině. Ale ohrožení jej do světa, z něhož chtěl uniknout, neustále vrací. Když se v poklidné vsi, která je jejich dočasným domovem, objeví tajný agent, Bourne s Marií místo kvapně opouštějí. Začne nová globální hra na kočku a myš a Jason Bourne se musí vrátit ke své minulosti, i když tajná operace Treadstone, která vytvářela profesionální zabijáky, už skončila. Před lety Bourneovi řekli, že nesmí s nikým navázat kontakt. Minulost se však přihlásila sama.
Hayley je chytrá čtrnáctiletá holka. Ale i chytré holky dělají chyby. Přes internet se seznámí s Jeffem, módním fotografem lehce přes 30. Dají si sraz v kavárně a pak vyrazí do Jeffova domu na předměstí Los Angeles. Ačkoliv je Jeff uhlazený profesionál, na jejich setkání je něco zneklidňujícího. Proč tak bystrá holka vstupuje dobrovolně do domu prakticky neznámého staršího muže? Co vedlo Jeffa, aby ji pozval? Náhodný pokec po síti, fotografování nebo skrytý záměr? Pouhé dvě postavy rozehrávají napínavou hru, která nenechá diváka v klidu až do samého závěru. Přes ožehavé téma není film prvoplánově provokativní ani přehnaně moralizující. Daleko lépe než krev a sex funguje napětí, zvyšované postupným odhalováním motivů obou postav.
Když se prudký a vzteklý vědec profesor George Challenger (Wallace Beery) rozhodne vystoupit v londýnské akademii s tvrzením, že dinosauři nevymřeli a ještě i dnes žijí na jakési náhorní plošině ztracené kdesi uprostřed Jižní Ameriky nedaleko Amazonky, celá vědecká obec jej roznese na kopytech. Mladý reportér Edward "Ned" Malone (Lloyd Hughes), známý lovec sir John Roxton (Lewis Stone) a "nevěřící Tomáš" profesor Summerlee (Arthur Hoyt) se společně s Challengerem vydají na cestu, která v případě úspěchu otřese základy celého civilizovaného světa. V prvním filmovém zpracování knihy Arthura Conana Doylea si zahrál i sám autor (a o pět let později zemřel, aniž věděl, že se jeho román stane jedním z nejzfilmovávanějších v lidské historii).
Příběh o ženě, která se snažila najít lásku a o třech mužích, kteří ji milovali. Film vás zavede do Francie 19. století. Rolníkova dcera Emma si bere za manžela venkovského lékaře, Charlese Bovaryho. Jenže se s ním velmi brzy začne nudit a tak se po romantice začne ohlížet jinde. Nejprve se spustí s velkostatkářem Léonem Dupuisem. A následují další. Později začne zběsile utrácet a témeř přivede svého manžela na mizinu. Aby se pan Bovary, jenž ji stále slepě zbožňuje, nedozvěděl o obrovském dluhu, obrátí se Emma s žádostí o pomoc na své bývalé milence...
Po tragické smrti milované manželky Mary novinář z Washington Post John Klein nachází blok plný podivných kreseb, variace na stejné zjevení. A vybavuje si její poslední slova: „Tys to neviděl?“ Za čas zabloudí do malé vesnice Point Pleasant, kde se setkává s mladou seržantkou Connie Parkerovou, která mu prozradí, že celý kraj je vzhůru nohama následkem nedávných podivných úkazů. Brzy si uvědomí, že neobyčejné jevy by mohly souviset nejen vzájemně, ale také s podivnými kresbami, které Mary horečně namalovala několik hodin před smrtí. Ale jaká je přesně ta souvislost? Úkazy odporují jednoduchému vysvětlení a jsou čím dál tím víc znepokojivější, jako by předvídaly nevyhnutelné katastrofy. Pro Johna začíná ďábelský závod s časem, aby přišel na to, oč jde a zabránil něčemu strašnému.
Zoufalá matka se snaží najít pohřešovanou dceru a odhalit pravdu – a pomáhá tak uzavřít šňůru nevyřešených vražd. Podle skutečné události.