Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.

Kapitán Willard si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze, který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. Willard, obklopený zmarem a zneklidněný zprávami o Kurtzově počínání, má dost času na přemýšlení o sobě i o člověku, v němž válka obnažuje jeho sklon k ničení a zlu. Prožité peklo, objevení Kurtzovy říše zla a rozhovory s šíleným plukovníkem, který před Willardem rozvíjí své filozofické vize lidstva a války – to všechno způsobí, že pro kapitána je rozhodování o Kurtzově zabití něčím víc, než jen prostým vykonáním rozkazu…

Film se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výcvikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.

Píše se rok 1967 a do vietnamského pekla přilétá zelenáč Chris Taylor. Už první pohled na vozík naloženými igelitovými pytli s mrtvolami mu napovídá, jaký pobyt ho zde čeká. Když dorazí k četě, ke které byl přidělen, velmi brzy zjišťuje, že četa nebojuje jen s příslušníky Vietcongu, ale boj zuří i uvnitř. Právě zde vidí názornou ukázku střetávání pomyslného „dobra se zlem“, které ztělesňují brutální a nekompromisní seržant Barnes a na druhé straně člověk, který si v sobě snaží uchovat ještě trochu lidskosti, seržant Elias. Taylor brzy stojí před úkolem „vybrat si tu správnou stranu“. Po několika průzkumných pochodech se mu jako lepší jeví seržant Elias. Spory v četě postupně začínají nabírat na intenzitě a nevraživé pohledy a řeči se postupně začínají přesouvat ve fyzické souboje. Každému je jasné, že četě může velet pouze jeden z nich. Mezitím však muži musí držet pozornost před nepřítelem oficiálním, kterými jsou všudypřítomní příslušníci Vietcongu.

Newyorský státní zástupce Jim Garrison od počátku nevěří oficiální verzi o atentátu na prezidenta Kennedyho potvrzené zprávou Warrenovy komise, která vraždu označila za akt jedince. Podle jeho přesvědčení byl Lee Harvey Oswald pouze nastrčenou figurkou a atentát byl dílem spiknutí pravicových kruhů. Garrison s týmem spolupracovníků zkoumá všechny dostupné obrazové záznamy dallaského atentátu, jež potvrzují teorii o více střelcích. Další svědectví ho přivádějí na stopu skupinky pravicových kubánských emigrantů, ale nitky možného spiknutí vedou ještě dál k vysokým představitelům CIA a vojensko-průmyslového komplexu, kteří se obávali, že prezident Kennedy se po svém znovuzvolení odhodlá stáhnout americká vojska z Vietnamu. Řada výpovědí tuto teorii podporuje, ale nikdo nechce svědčit před soudem. Otřesen dalšími atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, se Garrison rozhodne obžalovat uhlazeného kubánského obchodníka Claye Shawa z přípravy spiknutí proti prezidentovi USA...

Dobré ráno, Vietname! To je pozdrav nového discjockeye (Robin Williams) na vlnách armádního rozhlasu, který doslova srší humorem a miluje rock and roll... Nový moderátor na vlnách armádního rozhlasu zásadně změní ranní vysílání. Vojáci ho zbožňují, ale někteří nadřízení ho zkrátka nenávidí. Velmi lidský příběh ukazuje krutý čas války ve Vietnamu v protikladu s nesmrtelným humorem Robina Williamse a hudebních hitů té doby.

Milostný příběh, zasazený do divokých šedesátých let plných protiválečných demonstrací, meditací a rock'n'rollu, se odehrává v Greenwich Village, bouřlivých ulicích Detroitu i na vietnamských bojištích. Milenci Jude a Lucy, jejichž láska je od začátku odsouzena k neúspěchu, jsou spolu s malou skupinkou přátel a hudebníků vtaženi do víru počínajícího protiválečného a protikulturního hnutí. Průvodci jim jsou „Dr. Robert“ a „Mr. Kite“. Síly, které se vymykají jejich kontrole, nakonec oba milence rozdělí, čímž je donutí, aby se navzdory všem překážkám pokusili znovu najít jeden k druhému cestu.

Snímek vypráví přáběh Rona Kovice, veterána z Vietnamu... Slavný film otevřeně hovoří o vojně ve Vietnamu, o ochrnutém Ronovi Kovicovi, který se z nadšeného vlastence změnil na zapáleného bojovníka proti válce. Ve Vietnamu prošel peklem, ale ani návrat do normálního života nebyl o nic lehčí. Ron se musí naučit žít se svým ochrnutím, znovu si zvykat na rodné město, rodinu a přátele, což vůbec není jednoduché...

Píše se rok 1991 a veterán CIA, agent Nathan Muir je poslední den ve službě. Zbývá jen zabalit, rozloučit se a odejít do penze. Jenže telefonát z Hong Kongu, který ho probudí, zásadně změní chod nejbližších 24 hodin. Nathan se z něj doví, že jeho někdejší chráněnec, žák a spolupracovník Tom Bishop se dostal do vážných problémů. Ocitl se v čínském vězení, je obviněn ze špionáže a hrozí mu smrt. V obavách z mezinárodního incidentu od něj dává CIA ruce pryč. Tomova záchrana představuje pro USA příliš velké riziko. Vše tedy závisí na Muirovi, který od začátku tuší, jak k incidentu došlo a navíc si je vědom, že nové vedení CIA odsunulo „lidi ze staré školy“ na vedlejší kolej. Dostat se k potřeným informacím a přelstít organizaci, pro níž tak dlouho a obětavě pracoval je úkol nad jiné těžký.

James Brown byl nespoutaný živel, jenž si vždycky dělal, co chce. Nesnesitelná frackovitost, kterou v plné kráse rozbalí hned v úvodu filmu, má hluboké kořeny v jeho minulosti. K ní se divák propracovává postupně, prostřednictvím retrospektivních střípků, které odhalují nelehké dětství v dobách hospodářské krize, odloučení od rodičů, pobyt v polepšovně a v base. James se nikde nenaučil pravidla, podle kterých společnost fungovala. I proto je permanentně porušoval. Na druhou stranu se nebál měnit zavedené pořádky, což mu pomáhalo v zásadních životních a především hudebních rozhodnutí. Film Get On Up, který si název vypůjčil od jedné z nejslavnějších Brownových písniček, je nejen silným životním příběhem, ale zároveň si ho lze užít jako hudební koncert napěchovaný jeho největšími peckami.

Mrazivé drama nám poodhaluje temnou stránku amerického snu. Snímek Zabiji Nixona je neobyčejně poutavým a tragickým příběhem Sama Bickea, muže, který byl v roce 1974 dohnán k naplánování atentátu na 37. prezidenta Spojených států amerických. Film je natočen podle skutečných událostí. Samovo manželství se rozpadá. Práce v obchodě ho ponižuje. Přesto se Sam snaží za každou cenu uspět. Jediné, co chce, je získat svoji rodinu zpět a rozjet svůj vlastní podnik. Avšak ve společnosti poznamenaní politickým rozkladem a válkou ve Vietnamu není mnoho místa pro snílky. Samův svět se rozpadá a v Americe vrcholí aféra Watergate, která odhaluje vinu na nejvyšších postech společnosti. Ve všech mís promlouvá k lidu prezident Nixon - Sam věří, že našel osobu zodpovědnou za jeho i další americké problémy. Určí si tedy schůzku s osudem...

Děj se odehrává ve Spojených státech těsně po útocích 11. září. Příběh sleduje vztah dvou postav: Paula, veterána z Vietnamu a nyní federálního agenta, jehož velkou obsesí je fanatická obrana Ameriky před ostatním světem a mladičké Lany - misionářky zarputile bránící práva menšin. Lana se právě vrátila do USA po několika letech strávených v Palestině. Wenders říká, že jeho Krajina hojnosti není protiamerickým filmem. Wenders Ameriku miluje, ale do jisté míry reaguje na špatnou politikou Bushova kabinetu. Na rozdíl od Moorova Fahrenheitu 9/11 nechtěl Wenders vytvořit pamflet, ale ukázat opravdovou lidskou tragédii a vyrovnávání se s ní... Úvodní píseň k filmu nazpíval Leonard Cohen. Hudebně se na filmu podílel také David Bowie. Film byl nominován na hlavní cenu Benátského filmového festivalu.(oficiální text distributora)