Jmenuje se Redmond Barry a je irským mladíčkem bez budoucnosti. Kdyby zůstal v rodném hnízdě, kde se o něj po otcově smrti s láskou a péčí stará jeho matka, asi by se nikdy ničím jiným nestal. Ale osud chtěl, aby Barry vyrazil do světa. A svět osmnáctého století se sice s jedincem bez haléře v kapse a bez konexí příliš nemazlí, také ovšem skýtá člověku, nezatíženému přílišnými skrupulemi, řadu možností. A Barry jich dokáže využít dokonale. Je málo rolí, jimiž by na své cestě „nahoru“ neprošel: duelant, pobuda, voják, flamendr, sukničkář, špion, falešný karetní hráč… A před očima stále jeden cíl: bohatství, společenské uznání, postavení…
Na dva tulácké smolaře (Humphrey Bogart a Tim Holt) a mrzutého zlatokopa (Walter Huston) se usměje štěstí a objeví zlato. Ovládne je chamtivost, která zcela pomate jejich mysl. Film získal dva Oscary, za režii a scénář. Bogart sice nedostal žádnou cenu, ale jeho výkon ve filmu je oceňován dodnes. Film neztratil nic ze své působivosti a o půl století později byl Americkým filmovým institutem vybrán mezi 100 nejlepších amerických filmů všech dob.
Film noir o zradě, hříchu, nevinnosti, a zejména odvěkém souboji dobra se zlem. Jeden z nejúchvatnějších padouchů filmového historie, ďábelský Harry Powell, se snaží vetřít do rodiny svého bývalého spoluvězně. Jeho děti by totiž měly vědět, kde je ukrytý lup. Když před tímto zákeřným a nemilosrdným reverendem děti prchnou, pronásleduje své malé oběti vytrvale až do velkého finále. Vizionářský film, který je také poctou němé kinematografii od Griffitha po vrcholná díla německého expresionismu, byl ve své době nepochopen a propadl u diváků i kritiky. Dnes je snímek absolutní klasikou, nechybí v prestižních žebříčcích kultovních filmů a sám se stal jedním z nejcitovanějších filmových děl.
Jedno mrknutí znamená ano, dvojí mrknutí ne - tenhle jediný způsob komunikace zbyl Jean-Dominiquesovi Baubymu, šéfredaktorovi časopisu Elle a otci dvou dětí, poté co byl stižen mozkovou mrtvicí, kvůli níž ochrnul na celé tělo. S výjimkou jednoho očního víčka. Pomocí dvou specialistů a lidí z jeho blízkého okolí se učí opět integrovat do společnosti a rozhodne se prostřednictvím ojedinělé komunikační metody nadiktovat román.Tento film je založen na skutečných událostech a byl natočen podle stejnojmenného bestselleru Jean-Dominiqua Bauby. Rovněž byl soutěžním snímkem na filmovém festivalu v Cannes 2007 a Julian Schnabel získal cenu za nejlepší režii.
Naivní venkovan přijíždí do New Yorku v domění, že si vydělá spoustu peněz v ložnicích osamělých bohatých žen, jenže všechno je zcela jinak. Posléze narazí na italského podvodníčka a mezi těmito naprosto odlišnými lidmi se vyvine podivné, silné přátelství.
Na pláně a pastviny ve Wyomingu přijíždí jezdec Shane a nechává se najmout na práci farmářem Joem Starrettem. Přitom vidí, že celý kraj tyranizuje bohatý, samolibý rancher Rufus Rykem - s jediným cílem: chce vyhnat usedlíky z půdy, kterou potřebuje pro svá stáda. Právě on společně s najatými muži využívá toho, že nejbližší šerif je vzdálen několik dnů cesty, a tak zákon" má ve svých rukou ten, kdo je bezohledný a nezastaví se před ničím. Starrett se proti Rykerovi pokusí spojit s ostatními farmáři, ale nenacházejí dostatek sil k odporu. Jediný, kdo se bezpráví a vzrůstajícímu násilí může postavit, je právě Shane. Sblížil se se Starrettovým synem Joeym, který k němu obdivně vzhlíží a očekává u něj pomoc. Když si Ryker najme na odstranění svých soupeřů pistolníka Jacka Wilsona, nastává vhodný okamžik, aby Shane odhalil svou skutečnou tvář...
Na přelomu tisíciletí se japonský národ zhroutil. Nezaměstnanost dosáhla obrovských hodnot, statisíce dětí bojkotovalo školu, dospělí ztráceli autoritu. Vláda jako nutnou reakci vymyslela „vzdělávací reformu tisíciletí“ - zákon Battle Royale. Každý rok vybírá jednu třídu, kterou násilím uvrhuje do děsivé hry, aby navodila mezi studenty strach a tím získala zpět ztracený respekt.
Zatrpklá herečka bere role, které jí dohazuje manžel. Ale jenom do chvíle, než potká fotografa, co se do ní zakouká a obsadí ji rovnou do „Richarda III.“
Psychologický snímek podle stejnojmenného románu Paula Guimarda zobrazuje tragickou, i když téměř každodenní událost dnešní doby: automobilovou nehodu. Zraněný, asi čtyřicetiletý úspěšný projektant Pierre Delhomeau se najednou vytrhuje ze svého dynamického životního koloběhu, zastavuje se a tváří v tvář smrti si konfrontuje své myšlenky, názory, vztahy k lidem, k životu i k sobě samému. Ve chvíli smrti mu náhle připadají dříve podstatné věci bezvýznamné, a naopak si uvědomuje šťastné chvíle, i když je dříve v důsledku stresu necítil. Tvůrci akcentují všednodennost příběhu, ale zároveň jej ozvláštňují promyšleným formálním ztvárněním. Havárie je rozfázovaná téměř do celé plochy filmu, útržky vzpomínek a představ hlavního hrdiny se prolínají s reálným časem. Snímek se dočkal amerického remaku pod názvem Křižovatka (1994, režie Mark Rydell)
Děj romantického dramatu se odehrává na anglickém venkově v druhé polovině 19. století. Bathsheba Everdeneová, mladá, emancipovaná žena, hrdě odmítne lásku prostého muže a rozhodne se sama, bez ´tak nezbytné´ mužské pomoci, hospodařit na zděděném statku. V tehdejší době to byla nevídaná odvaha, ale Bathsheba díky svým schopnostem, cílevědomosti i vrozenému šarmu uspěje. Její potřeba lásky a citu však zůstává dlouho nenaplněna. Pak vstoupí do jejího života mladý, pohledný a sebevědomý seržant Frank Troy… Slavný film vznikl na základě stejnojmenné románové předlohy anglického prozaika a básníka Thomase Hardyho. Jedním ze základních témat jeho díla je právě zobrazení venkovského světa, pozvolný zánik pospolitého způsobu života a pronikání vnějšího, dosud cizorodého světa do uzavřené komunity. Film získal nominaci na Oscara za hudbu.