Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění… Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muž vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci…
Příběh W. Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Děj začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina – rodiče, bratr a dvě sestry – žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek, a nakonec i Szpilmanovo piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi – na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.
Několik měsíců před válkou doslovně diktoval Rossellinimu a Sergiovi Amideovi jeden z vůdců partyzánského odboje jak den po dni probíhaly boje připravující osvobození Římu. Zanedlouho potom se filmaři rozhodli v troskách rozbombardovaného města natočit jeho příběh - Řím, otevřené město (1945). Ataliéry byly zničené, tak se natáčelo na autentických místech a na ukořistěný materiál od Němců. Centrem příběhu se stal osud kněze Dona Pietra, který financuje protifašistickou buňku v době, kdy nacisté svrhli Mussolliniho režim. Dalšími členy jsou komunista Manfredi a typograf Francesco. Manfrediho snoubenka Marina jejich činnost vyzradí gestapu a začíná dramatický souboj vrcholící obětí kněze i komunisty. Roberto Rossellini (1906-1977) využil svých zkušeností z dokumentaristické tvorby a vytvořil klíčové dílo italského filmového směru zvaného neorelismus.
Po návratu z vězení Jake Blues s bratrem Elwoodem navštíví dům, v němž byli kdysi vychováni jeptiškami. Tady stojí před jasným rozhodnutím: na to, aby sehnali 5000 dolarů pro kostel, mají pouhých jedenáct dnů. Jake s bratrem Elwoodem se proto rozhodnou obnovit jejich bývalou bluesovou skupinu. Tím se kolotoč ztřeštěných akcí a honiček s poldy v patách teprve roztáčí. Jejich plány na získání peněz totiž neustále někdo narušuje, dvojice bratrů na sebe také poštve téměř každého…
Erin Brockovich je dvakrát rozvedená matka tří dětí. Navíc toho času bez zaměstnání a téměř bez peněz. Když se jí konečně podaří uchytit jako nejposlednější sekretářka v advokátní kanceláři Eda Masryho je pevně rozhodnuta chytit svou šanci za pačesy. Při rešerši jednoho banálního případu narazí na stopu znečišťování podzemních vod elektrárenskou společností. Následky, které zanechal jedovatý chrom na obyvatelích přilehlého pouštního městečka jsou katastrofální - zhoubné nemoci, genetické změny, potraty. Erin získá důvěru poškozených lidí i svého šéfa a začne dávat dohromady velký případ. Karta jejího doposud neblahého osudu se konečně obrátila... Film vznikl podle skutečné události.
Režisérka Patty Jenkinsová vylíčila milostný příběh dvou ztracených existencí: Aileen, bývalé prostitutky, a Selby Wallové, kterou rodiče pošlou k tetě na Floridu, aby se "vyléčila ze své homosexuality". Zoufalá Aileen pomýšlí na sebevraždu. V baru pozná Selby a zamiluje se do ní. Kvůli ní pokračuje v prostituci. To v ní však živí zuřivost, která vyvrcholí několika brutálními vraždami. Média Aileen označí jako první masovou vražedkyni - zrůdu
Někteří lidé sbírají známky, pásky z doutníků nebo čajové šálky. Jonathan schraňuje rodinné vzpomínky: Fotky, pohlednice, falešné zuby, hrst hlíny – všechno pěkně zatavené v mikrotenových sáčcích a připevněné na zeď. Teď se vydává na Ukrajinu, aby nalezl ženu, která v roce 1942 zachránila jeho dědečka před nacisty.
Steve Rogers je idealistický mladík, který stejně jako drtivá většina jeho vrstevníků touží vstoupit do armády, aby mohl pomoci zdolat nacisty, až se jeho země zapojí do Druhé světové války. Jenže nemá sebemenší šanci, protože je podměrečný a neduživý a jediným jeho předpokladem je zarputilost, s jakou se nechává opakovaně vyhazovat od odvodových komisí. Ta ve finále rozhodne o tom, že ho vyberou jako vhodného kandidáta pro vědecký experiment, který má produkovat Supervojáky. Jeho premiéra se vydaří a ze Stevea se díky vědeckému týmu vedeném Dr. Erskinem stane dokonalá lidská bytost. Na boj s nacisty přesto nedojde, protože se zjeví mnohem nebezpečnější nepřítel. Tajná organizace HYDRA, vedená všehoschopným gaunerem Johannem Schmidtem, totiž začala spřádat vlastní plány na ovládnutí světa. Steve Rogers dostane štít, který se stane jeho poznávacím znamením, skupinku schopných parťáků a vyrazí do mise, která mu může zajistit nesmrtelnost. Nebo přinést smrt.
Spisovatelka Lee Israel (Melissa McCarthy) se snaží napsat dobrou knihu, o její rukopisy ale není zájem. A tak se rozhodne vytvářet plagiáty klasických děl světové literatury a vydávat je za svá. To vše za přihlížení svého nejlepšího přítele Jacka (Richard E. Grant), umírajícího na AIDS.
Jednou z klíčových epizod 2. světové války byla snaha spojenců o rozluštění německého šifrovacího kódu Enigma. Na jaře 1942 se k poškozené německé ponorce U-571 blíží americké plavidlo, přestrojené za přivolanou německou zásobovací ponorku. Cílem jeho posádky a přepadového komanda je zmocnit se šifrovacího stroje Enigma. Do puntíku naplánovaná akce se však, jak už to bývá, zvrtne ve vynucenou improvizaci. Režisér Jonathan Mostow odvedl pozoruhodnou práci při natáčení ve stísněných prostorách (i když snímek vznikal samozřejmě v dekoracích postavených v římské Cinecittě) a s náležitým napětím ukázal fungování posádky v mezních situacích. Hlavní roli zástupce, poručíka Tylera, který se stává velitelem v kritickém okamžiku, ztělesnil Matthew McConaughey. Kombinace skutečných událostí a fikce vzbudila po uvedení Ponorky U-571 značnou nelibost zejména v Británii, neboť film tiše opomíjí skutečnost, že první Enigmu ukořistili Britové (což je dokumentováno v závěrečných titulcích).
Hollywood, 1942. Americká vláda tlačí na režiséra maďarského původu Michaela Curtize, který právě dokončuje natáčení filmu „Casablanca“, aby zdůraznil propagandistické poselství filmu a ovlivnil tak veřejné mínění ve prospěch intervence země do evropské války.