Americký pohádkový muzikál z roku 1971 nás zavede do městečka, kde stojí tajemná továrna vyrábějící tu nejlepší čokoládu na světě. Jednoho dne její majitel Willy Wonka (Gene Wilder) ukryje v čokoládách zlaté kupony. Děti, které je najdou, pozve na návštěvu své továrny a slíbí jim do konce života posílat cukroví zdarma. Nikdo však netuší, jaké překvapení děti v továrně čeká! (oficiální text distributora)

Pan Hulot bydlí ve staré lidové čtvrti, kde po ulicích ještě pobíhají psi a lidé si najdou čas, aby se vedle pozdravu zastavili na kus řeči. Sestra pana Hulota naopak bydlí v moderní přepychové čtvrti, kde její manžel bohatý průmyslník postavil supermoderní vilu, po stránce techniky stejně jako odcizeného, vesměs nepraktického designu. Pan Hulot chodí navštěvovat svého devítiletého synovce Gérarda, pro kterého jsou jejich výlety na předměstí doslova rájem, může si hrát a vymýšlet nezbednosti s ostatními dětmi. Proto je třeba nezdárného synka po návratu domů ihned umýt a řádně vydezinfikovat. Přepychem spoutaným rodičům se však tato "výchova" vůbec nelíbí. Otec Gérarda zařídí panu Hulotovi práci. Ale ten do zmechanizovaného světa vnáší jen chaos a nepořádek a to v prostředí, kde je vše na tlačítka a na vnější efekt, rozhodně nesvědčí.(oficiální text distributora)

V osmdesátých letech se ve Finsku často mluvilo o tom, že problémem finského filmu je nedostatek dobrých námětů. Kaurismäkiho tehdy napadlo, že podkladem pro dobrý námět se může stát například obyčejná sirka: Kde se vyrábějí sirky? – Nejspíš v nějaké továrně. – A kdo je tam vyrábí? – Snad nějaké děvče. – A kam jde děvče po práci? – Možná domů. – Co na něj doma čeká? – Možná úchylný otec. Rozvinutím tohoto elementárního dějového řetězce vzniká na konci drama téměř antických rozměrů. Snímek obsahuje, i na Kaurismäkiho tvorbu, mimořádně málo replik, první zazní až po devíti minutách filmu: „Jedno malé pivo." (Česká televize)

Neokázalé drama je citlivě vystavěno kolem postavy ovdovělé šedesátnice Fern, nalézající životní sílu v cestování napříč Amerikou ve svém příbytku, bílé dodávce, a kolem četných setkání s podobně naladěnými novodobými „kočovníky“.

Bratři Ernie a Lars mají problém. V jejich domě je myš a nechce se jí pryč. Nepomohou žádné prostředky ani triky a nakonec nebude ani jasné, kdo vlastně honí koho.

François Pignon (Daniel Auteuil) je nudný suchar, který strávil polovinu života v účtárně továrny na prezervativy. Manželka ho už dávno opustila a jeho šestnáctiletý syn s ním nechce mít nic společného. A k tomu všemu Pignon právě dostal výpověď. Před sebevraždou ho zachrání nový soused, bývalý psycholog velké společnosti, který přesně ví, jakou ostudu si žádná slušná firma s dobrou pověstí nemůže dovolit - nesmí vyhodit na dlažbu homosexuála. Pignon se zpočátku vzpírá, je přece docela normální, ale nakonec souhlasí pod podmínkou, že nebude muset nic měnit na svém chování. Ne, to, co se změní, bude pohled ostatních, tvrdí psycholog. A opravdu, Pignonovo prozrazené tajemství pořádně rozčeří poklidnou firemní hladinu a zamotá hlavu jeho nafoukaným šéfům (Gérard Depardieu, Thierry Lhermitte). Z ušlápnutého smolaře se postupně stává populární osobnost úspěšná v profesionálním i soukromém životě.

Barry B. Benson (Jerry Seinfeld) je včela, která studuje na vysoké škole a jeho osamocený život se řídí jediným heslem: med je to nejdůležitější. Jednoho dne se však rozhodne utéct a navštíví vnější úl. Netušil však, že svět je velice nebezpečný a na poslední chvíly je zachráněn včelou Vanessou (Renée Zellweger), květínářkou v New York City. Jak jejich vztah kvete, tak se dozvídají, proč vlastně jedí lidé med a rozhodnou se nás žalovat.

Když dva dělají totéž, není to totéž. Někdy při tom může téměř dojít ke katastrofě. Podobný pocit zažívá Hunt Stevenson, kterého poslali z Pensylvánie do Japonska, aby přinutil místní průmyslníky k zakoupení továrny na automobily v jeho rodném městě. To se mu, ani neví jak, nakonec podaří. Pořádný šok přichází teprve v okamžiku, kdy japonští manažeři a inženýři chtějí od amerických dělníků, aby pracovali stejně rychle a spolehlivě, jak je v Japonsku zvykem. Bohužel, je to právě Hunt, kdo má zajistit, aby v továrně všechno fungovalo bez problémů.