Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...
Henri Charriére (1906–1973) byl odsouzen na doživotí a deportován do nechvalně proslulé věznice na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně, kde si odpykávali trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky byly nelidské, režim tvrdý a naděje na únik prakticky neexistovala. Charriére, podle tetování přezdívaný Motýlek, však odmítl rezignovat. Myšlenka na útěk byla to jediné, co ho udržovalo při životě. Získal pro ni i dalšího vězně, slabošského, intelektuálně založeného Degu, jenž se do trestnice dostal za padělání peněz. Několik nezdařených pokusů Motýlkovi vyneslo přísnou samotku a kruté zacházení, přesto bojoval dál.
Minimalistický snímek o zatčení, uvěznění a společném útěku tří naprosto odlišných mužů: Zacka, Jacka a Boba.
Tři kriminálníci utečou z vězení do nejbližšího francouzského města. Mají plán sehnat si práci v místním obchodě a následně ho vykrást. Ovšem majitel obchodu a jeho rodina jsou jim velice sympatičtí a rozhodnou se zůstat, přičemž následně pomohou rodině v mnoha problémech.
Výborný americký thriller z prostředí surfařské komunity v Californii se skutečně vynikající atmosférou a napínavým dějem. Klasické schéma infiltrace agenta do struktury nějaké proti systému stojící organizace se v tomhle případě režisérce Kathryn Bigelow podařilo naroubovat na příběh oslavující surfing a životní styl i hodnoty s ním spojené a vznikl překvapivě nosný dramatický oblouk. Film navíc překvapivě nezestárl a působí i po letech velice nadčasově, což u podobných snímků nebývá zvykem. Surfing je tu prezentován jako alternativní životní styl kritizující hodnoty konzumní společnosti. Kathryn Bigelow se velice povedl casting - sázka na zatím celkem neokoukaného Keanu Reevese vyšla bezezbytku a odvaha svěřit roli charismatického záporáka profláklé tváři hvězdy romantických filmů Patricku Swayzemu taktéž (jeho jednoznačně nejlepší role). Bod zlomu je skutečně vydařený akční thriller a jeden z nejlepších komerčních hollywoodských snímků všech dob.
Osudy Boda, nezaměstnaného bývalého vojáka a Sissi, sestřičky na psychiatrii, se jednoho dne protnou díky dopravní nehodě na ulici Wuppertalu. Pak se potkají znovu: v bance, a to zrovna během loupeže... Jinými slovy by se dal film popsat jako příběh lidí, kteří si museli nejprve vzájemně zachránit život, aby se mohli do sebe zamilovat.
Bankovní lupič Jean Lucas, se chce po propuštění z věznice dát na správnou cestu. Jde si v klidu vybrat z banky své úspory. Ale banka je přepadena bohužel zcela neschopným či lépe řečeno politováníhodným amatérem. Lupič si vybere Lucase jako svého rukojmí. Marně se Lucas brání - už v tom znovu jede. A nikdo z policie mu neuvěří, že tentokrát je v tom zcela nevinně. Nakonec mu nezbyde, než se postarat o nešťastného lupiče i jeho malou dcerku. Dobrodružství a nebezpečí spojí ty tři poutem nejsilnějším.
Čtyřicetiletý Jack Foley by už možná měl myslet na to, aby se usadil. Ale nechce se mu do toho a raději se dál věnuje svému koníčku – vylupování bank. Zvládá to v pohodě a s přehledem, až na jeden drobný problém: Často ho při tom chytnou. Jako recidivistu čeká Jacka několik desetiletí za mřížemi. Jackovi se tam ale nechce. Místo toho chce provést ještě jednu poslední velkou akci a pak spokojeně žít z „vydělaných“ peněz. Problém nastane, když se při útěku z vězení setká s pohlednou federální agentkou Karen. Chvíli se dohadují, kdo koho vlastně unesl/zatkl a nakonec se za kuriózních okolností rozejdou. Ovšem Karen našla v sympatickém zločinci zalíbení, zdá se jí o něm a něco ji k němu prostě neodolatelně táhne. Musí ho znovu vidět. Přinejmenším vidět...
Daniel žije v Marseille a zná ji lépe, než kdo jiný, každou zkratku, každou jednosměrku. Jeho největší vášní je rychlost, která je samozřejmě větší, než si umí marseillská policie vůbec představit. Začínal jako poslíček, který rozvážel pizzu a nyní má taxikářskou licenci. Svůj vůz speciálně upravil a ze všeho nejraději má zákazníky, kteří mají naspěch. Až jednou sveze tento fenomenální taxikář policistu, který má problémy nejen s gangem, který vykrádá banky, ale i se svým řidičákem.
Shannon (Minnie Driver) a Frances (Mary McCormack) jsou nejlepší kamarádky, žijící v Londýne. Jejich relativně klidný život se změní, když náhodou odchytí telefonát jednoho chlapíka, který právě s jakýmsi gangem vykrádá banku. V prvém okamžiku to berou jako vtip, po chvíli jako šok, a po drobném vzpamatování se v nich probudí zodpovědnost a jdou to nahlásit policii. Vzhledem k tomu, že zrovna šly z párty, jsou mírně podnapilé a nikdo jim to nevěří. Jenže po vyspaní z opice se zodpovědnost nenávratně ztratí a nastupuje hrabivost. A tak se milé slečny rozhodnou zločince vydírat.
Klaus Roth, majitel tesařské filmy, čelí bankrotu. Stačil by jediný dobrý obchod a byl by zachráněn. Účty je třeba platit a tak jako jediné východisko, z momentální špatné situace je vykrást obrněný vůz místí banky. O loupež se pokusí s afghánským veteránem Achimem Buchertem, který bohužel selže a oba skončí uvězněni v bance s pěti zaměstnanci jako rukojmí, zatímco policie obklíčila budovu.