Ztvárnit osudy geniálního komika Charlieho Chaplina na filmovém plátně bylo pro slavného režiséra Richarda Attenborougha těžkým oříškem. 88 let života tuláka s buřinkou poskytlo nepřeberné množství materiálu, který by vystačil na dlouhý televizní seriál. Chudé dětství v londýnském East Endu, první úspěchy v kabaretu, rychlá kariéra v němém filmu, život filmové superhvězdy. Ale také problémy s manželkami, mladými dívkami a se zákonem, neslavný odchod z Ameriky, evropský exil a opětovný triumfální návrat do Hollywoodu. I to patří k Chaplinovi. Stejně jako sešmajdané boty, hůlka v ruce a nezbytná buřinka na hlavě krále komiků, dodnes rozesmávajícího milióny vděčných diváků.

Tento film je inspirován skutečným příběhem, který se odehrál v zákopech První světové války na Štědrý večer roku 1914. Když v létě 1914 vypukla válka, překvapila a pohltila miliony mužů. Přišly Vánoce, sníh a spousty balíčků od rodin a armády. Ale překvapení nečekalo uvnitř dárečků, které ležely ve francouzských, skotských a německých zákopech. Tu noc jedna významná událost změnila osudy čtyř postav: skotského kněze, francouzského lojtnanta, výjimečného německého tenora a té, kterou miloval, nádherné dánské sopranistky. Během onoho Štědrého večera se nemyslitelné stalo skutečností: vojáci vystoupili ze svých zákopů, své pušky nechali za sebou a podali si ruce se svými nepřáteli.

Historii australsko-novozélendského armádního sboru (ANZAC), zdecimovaného v roce 1915 na poloostrově Gallipoli, chtěl režisér Weir natočit už dříve, ale kvůli značným finančním nákladům byla realizace filmu neustále odkládána. Dlouhá příprava a ražisérova neústupnost se vyplatily, neboť GALLIPOLI patří k nejpůsobivějším protiválečným snímkům, vůbec. Příběh australských mladíků, jejichž naivní představy o válčení jsou krutým způsobem uvedeny na pravou míru, je přes svůj historický rámec právě dnes velmi aktuální. Velkoryse pojatý film vyniká kupodivu především drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverenní a přitom nápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. Film GALLIPOLI získal celkem 9 australských filmových cen (nejlepší režie, mužský herecký výkon - Mel Gibson, mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Bill Hunter, kamera, scénář, zvuk, střih a výprava).

Filmový příběh se odehrává v roce 1931. Tři malé míšenky, byly uneseny z domova, aby je ve sběrném táboře připravili pro život mezi „bílými“. Statečná Molly se ale rozhodne této budoucnosti vzepřít a společně s Daisy z tábora utečou. Vydají se na nebezpečnou cestu dlouhou 1500 mil, s domorodým stopařem ve službách státu v patách a jen s malou nadějí na přežití před sebou...

Když padne demokratický režim v Nigérii a moci se chopí bezohledný vojenský diktátor, dostane ostřílený veterán námořní pěchoty A. K. Waters zdánlivě rutinní úkol – zachránit ze země členku organizace „Doktoři bez hranic“, doktorku Lenu Kendricksovou, která se stará o oběti zuřící občanské války v odlehlé vesnici. Lékařka je ochotna opustit vesnici pouze pod podmínkou, že se Watersovi muži postarají o převoz vesničanů na blízkou hranici. Pokud by byli zanecháni napospas osudu, brzy by padli za oběť početné armádě rebelů. Vojáci jsou ochotni vystavit se nejvyššímu riziku a doprovodit vesničany skrze hustou džungli. Avšak stojí před nelehkým rozhodnutím, zda je život jednoho muže cennější než životy jich samotných a ostatních uprchlíků, jejichž záchranu považují za svou morální povinnost.

Neuvěřitelný, ale skutečný příběh Marka Choppera Reada, nejznámějšího zločince Austrálie, podle bestselleru, který napsal on sám! Chtěl být slavný a ve vězení si začal lhaním budovat kult největšího drsňáka. Neváhal si dokonce dát uříznout obě uši! Jeho pověst v zločineckém světě rostla, ale když ho propustili, přestal rozeznávat skutečnost od svých představ. Když za vraždu opět skončil ve vězení, napsal hodně přehnaný příběh o své zločinecké kariéře a dosáhl svého - stal se slavným. Ale co je krvavá pravda a co jen směšný výmysl? Chopper je živým důkazem toho, že pravda je někdy mnohem podivnější než fikce.

V polovině 90. let minulého století nepřipomínal Dublin obyčejné město, ale spíše válečnou zónu, ve které svádělo několik mocných drogových kartelů krvavé boje o nadvládu nad trhem s narkotiky. Jejich největším a nejnebezpečnějším nepřítelem však nebyla policie, ale odvážná novinářka Veronica Guerin, která na stránkách novin detailně odhalovala pozadí drogových praktik. Díky svému nezměrnému úsilí o rozkrytí zločinecké sítě se pro obyvatele Irska stala národní hrdinkou. Tento silný a emocionální snímek, který je založen na skutečné události, nabízí jedinečný pohled do pozadí jednoho z důležitých aspektů irského konfliktu a zároveň je portrétem žurnalistky, která hledání pravdy obětovala vše.

Život úspěšného mladého muže Nicka Beama se zhroutil ve chvíli, kdy se nečekaně vrátil z kanceláře dřív domů a našel manželku v ložnici se svým šéfem. Nick neztropil žárlivou scénu, ale potichu nasedl do svého auta a beze slova odjel. Náhodou se pak při bezduchém bloudění po Los Angeles dostal až do velice nebezpečné čtvrti. Když zastavil na křižovatce, naskočil do jeho auta T. Paul s pistolí v ruce a hromadou výhrůžek na rtech. Smolařský lupič si ale vybral špatného muže ve špatnou chvíli. Nick nebyl v situaci, kdy by mu revolver mohl nahnat strach a tak zamkl dveře, šlápnul na plyn a přes protesty šokovaného lupiče vyrazil na „cestu smrti“. Při následujících dobrodružstvích v arizonské poušti se dva naprosto rozdílní muži poznenáhlu sblížili, až nakonec dostali geniální nápad. Vyloupením vlastního podniku by se Nick pomstil záletnému šéfovi a smolařský zlodějíček T. Paul by se konečně dostal k pořádnému balíku peněz…

Od producentů filmů Královna Alžběta a Jak na věc přichází pravdivý příběh jednoho z nejznámějších lidí mimo zákon Neda Kellyho. Policie ho pronásledovala, stíhala celá zem a za jeho hlavu byla vypsána největší odměna na světě. Musel se skrývat, zatímco jeho přátelé a rodina byli nespravedlivě uvězněni. Ned se ale brzy se svým gangem stal pověstným. Heath Ledger (Příběh rytíře, Ples příšer), Orlando Bloom (Černý jestřáb sestřelen, Pán prstenů) a oscarový Geoffrey Rush* (Záře, Královna Alžběta, Quills - Perem markýze de Sade), Naomi Watts (Kruh) v dramatickém a vzrušujícím příběhu jedné z nejslavnějších australských legend.

Stejně jako ve všech svých dílech, tak i ve filmu Jako dým staví novozélandská režisérka Jane Campionová do středu svého příběhu ženu. Tentokrát je to devatenáctiletá Ruth, která podlehne při cestě do Indie tamnímu duchovnímu světu. Z donucení se však vrací domů, do Austrálie. Rodina ji přinutí, aby se podrobila terapii, na niž si najala amerického specialistu P. J. Waterse. Dívka se ocitá se sebejistým mužem v osamělé chatě uprostřed divočiny, kde marně vzdoruje jeho metodám. Během krátké doby se však situace začíná obracet.

Charlie a Louis jsou už léta nejlepšími kamarády. Každý z nich má však svoje vlastní problémy. Louis je bytostný optimista, ale zároveň smolař k pohledání. Charlie je naopak skeptik snící o seznámení s milou dívkou a bezstarostném životě. Jeho sny se mu však těžko mohou splnit, protože je nevlastním synem mafiánského bosse Sala, který oba přátele nemá příliš v oblibě. Když se Sal rozhodne dát jim poslední šanci a požádá je, aby doručili do Austrálie 50 000 dolarů vypadá to, že se na ně konečně usmálo štěstí. Jenomže bundu, do které si peníze schovali jim díky jejich hlouposti ukradne nenechavý místní klokan. Nejpodivnější lov v dějinách Austrálie může začít ...