Film HROZNY HNĚVU je filmovou adaptací stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ford převedl na filmové plátno příběh farmářské rodiny bojující o přežití v době hospodářské krize. Písečné bouře, které páchají velké škody na majetku, donutí farmářskou rodinu Joadových opustit Oklahomu, kde se narodili a kde prožili většinu života. Rodina se rozhodne pro cestu na západ. Tři generace naloží své jmění na malý vetchý náklaďáček a vydají se hledat práci a štěstí do Kalifornie. Na západě sice dostanou synové Tom a Casey (Henry Fonda a John Carradine) místo na ovocné plantáži, ale za těžkou práci berou minimální mzdu, která sotva vystačí k životu. Dochází ke sporům mezi pomocnými a kvalifikovanými dělníky. Situace se vyhrocuje...
Scénárista a režisér Edward D. Wood, Jr. (1924-1978) patří mezi nejbizarnější postavy hollywoodských dějin. Nesmírně plodný autor vytvářel výhradně snímky kategorie B, vyznačující se minimálním rozpočtem, co nejkratší dobou realizace a „senzačními“ brakovými tématy z oblasti sci-fi, hororu a později i pornografie. Snímek zastihuje Eda Wooda v 50. letech, v jeho nejplodnějším a nejšťastnějším období, kdy dával dohromady svůj bizarní tvůrčí tým a kdy točil svá nejvýznamnější díla.
Danny Zucco, žák posledního ročníku, se po prázdninách opět setkává se svými kamarády. Ohromí je líčením svého milostného dobrodružství u moře. Mezi dívkami se objevuje nová žákyně Sandy. I ona se pochlubí svým prázdninovým setkáním s fantastickým chlapcem, s nímž prožila krásný milostný příběh. Když se "letní milenci" náhle setkají na Rydellu tváří v tvář, téměř ztratí dech. Jenomže láska v novém prostředí školy a spousty kamarádů má úplně jiná pravidla než na osamělé mořské pláži.
Chlapec, který je posedlý srovnáváním se s těmi méně šťastnými, zažívá jiný život v domě své tety a strýce ve Švédsku v roce 1959.
Pro Daisy, bohatou a tvrdohlavou americkou židovku, která je už příliš stará na to, aby mohla řídit auto, najímá syn v padesátých letech 20. století, kdy se v ulicích i politice opět řeší rasové spory, černošského šoféra. Do rodiny přichází Hoke a musí si před Daisy, která předstírá, že ho nepotřebuje, svou pozici obhájit. Hoke nemůže pochopit její izolovanost od světa a neschopnost uchopit společenské změny. Ona zase nedokáže pochopit, proč jsou lidé jako Hoke neustále rozhořčeni… Až ve chvíli, kdy jde slečna Daisy do domova důchodců a Hoke je už moc starý na to, aby ji vozil, si oba dva uvědomí, jak moc se měli rádi a jakými dobrými přáteli byli…
Svobodná matka Caroline (Ellen Barkin) se svým synem Tobym (Leonardo DiCaprio) utíkají z Východu a usazují se v Seattle, kde si Caroline najde zdánlivě slušného mechanika Dwighta Hansena (Robert De Niro), který se po svatbě projeví jako alkoholik a tyran. Zatímco Caroline se s tím dokáže alespoň trochu vyrovnat, Toby se svým otčímem dostává do stále větších konfliktů... Film je adaptací autobiografického románu Tobiase Wolffa.
26. listopadu 1956. Fidel Castro se plaví na Kubu s osmdesáti povstalci. Jedním z nich je i Ernesto „Che“ Guevara, argentinský doktor, který sdílí s Castrem společný cíl – svrhnout zkorumpovanou diktaturu Fulgencia Batisty. Che se projeví jako nepostradatelný bojovník, rychle si osvojí umění partizánského boje. Jakmile se Che pustí do boje, s nadšením ho oslavují jeho velitelé i kubánský lid. Tento film zachycuje vzestup Che během kubánské revoluce, od doktora – přes velitele – k hrdinovi revoluce.
Brendan Frye je spolužáky ze školy označován za podivného samotáře. Jen tak se ničeho nevyleká a má na věci svůj vlastní názor. Je také stále dost zamilován do své přítelkyně Emily, která se s ním před třemi měsíci rozešla a zmizela. Když se mu dívka konečně po telefonu ozve, má vyděšený hlas a žádá jej o pomoc. Brendan ani na okamžik nezaváhá, pomocníkem v pátrání po Emily mu je pouze kamarád Brain, jenž má o dění na škole dokonalý přehled. Oba studenti přitom tuší, že celá věc nejspíše "pořádně smrdí" a že s ní má něco společného některý z členů zločineckého gangu mladistvých ve městě. Detektivně laděný příběh, odehrávající se v prostředí střední školy v jižní Kalifornii, natočil Rian Johnson, který si k němu napsal také scénář. Film svým dějem plným zvratů, určitým tajemstvím i dalšími prvky připomene tak zvanou americkou "drsnou školu".
Willie Conway, jenž se živí v New Yorku jako barový pianista, přijíždí za svými kamarády, kteří zůstali v rodném městě. Tráví s nimi několik večerů, vyplněných popíjením a nezávazným plkáním, jež se točí většinou okolo „nádherných holek“, modelek a dívek z časopisů, o nichž všichni sní a přitom vědí, že jsou nedostupné.
Saigon, 1952. Stárnoucí a poněkud skeptický reportér deníku London Times Thomas Fowler podléhá sladce dekadentní atmosféře exotického velkoměsta. Pokouší se udržet osobní neutralitu a odmítá se angažovat v komplikované politické situaci země. Saigon ovládají Francouzi usilující o podrobení Vietnamu. Oficiálně zemi ovládá generál Thé, ale Ho Či Minovi komunističtí povstalci ze severu přitom získávají stále větší vliv. Zatímco v ulicích propuká otevřené násilí, Fowler se zoufale upíná k poslední lásce svého života, k osmnáctileté vietnamské tanečnici Phuong. Jeho situaci nečekaně zkomplikuje zdánlivě slušně smýšlející mladík Alden Pyle, který přijel z USA s úkolem pomoci zbídačené zemi...
V městečku Holly Springs běží život většiny obyvatel nezáludně a poklidně den za dnem až do okamžiku, kdy režisérka místního amatérského divadla, Camille najde svoji svéráznou tetičku Cookii zastřelenou v její posteli. Na místo činu se dostaví dobrácký šerif Tucker, jenž má najednou řešit největší případ své kariéry. Kdo z lidí, které dobře zná, mohl zabít Cookii, kterou měli všichni rádi. Byl to její věrný přítel Willis, některá z jejích podivínských neteří, barman Theo anebo rybář Manny? Vedle nich důležité místo v ději hraje šerifův nemotorný pomocník Jason, jenž má milostný románek s Cookiinou vnučkou Emmou, která již delší dobu provokuje policii svými přestupky...
Ingrid Thorburnová (Aubrey Plaza), duševně narušená mladá žena, je posednutá Taylor Sloane (Elizabeth Olsen), hvězdou sociálních médií, která má, zdá se, dokonalý život. Když se však Ingrid rozhodne všechno nechat a přemístit se na západ, aby se s Taylor spřátelila, její chování změnilo na znepokojující a stále nebezpečnější.
Renomovaný profesor práva Paul Armstrong se ujme případu mladého černocha Bobby Earl Fergusona odsouzeného k trestu smrti za brutální vraždu a znásilnění bílé jedenáctileté dívky. Muž v cele smrti ale tvrdí, že je nevinen. Po složitém pátrání se Armstrongovi podaří v obnoveném procesu dosáhnout Bobbyho propuštění, aniž by tušil, že tím ohrozí život svůj i vlastní rodiny...
Příběh vypráví všeználek a rolník Ché: Evita opouští svůj chudý domov a vydává se do Buenos Aires. Píší se čtyřicátá léta a mladá Evita má hlavu plnou snů. Brzy se po společenském žebříčku vyšplhá na výsluní, z herečky ve špatných filmech se stane společensky uznávanou ženou. Brzy se vdává za budoucího prezidenta Juana Peróna a dostane tak největší roli svého života – stává se první dámou Argentiny. Lidmi je zbožňována, ovšem pro svou stoupající politickou moc je opovrhována armádou. Její život se však brzy hroutí – ve věku 33 let jí je diagnostikována rakovina...
Může skandální umění ještě sloužit Bohu? Předchází utrpení každou velikost? Může být nemoc požehnáním? V roce 1950 navštěvuje spisovatelka Flannery O'Connorová svou matku Reginu v Georgii, když jí ve čtyřiadvaceti letech diagnostikují lupus. Bojuje se stejnou nemocí, která v dětství připravila o život jejího otce, a zoufale touží prosadit se jako velká spisovatelka, a tato krize vrhá její představivost do horečného zkoumání víry.