Na začátku 70. let zaznamenal Hollywood svůj zatím poslední umělecký rozmach. Jedním z nejdiskutovanějších filmů té doby se stalo Poslední filmové představení režiséra Petera Bogdanoviche (nar. 1939). Někteří kritici ho dokonce označili za „nejlepší filmový debut od Občana Kanea“, neboť netušili, že režisér už má za sebou jeden hraný film, natočený pro Rogera Cormana (Terče z roku 1967 s Borisem Karloffem v hlavní roli hororové hvězdy, která silou své osobnosti zlikviduje sériového vraha). Dějištěm je texaské městečko Anarene v roce 1951. Vítr se prohání jeho prázdnými ulicemi a ti lidé, kteří tu ještě bydlí, nacházejí rozptýlení v místní hospodě s hernou a ve starém kině. Obojí vlastní Sam, zvaný Lev, svědomí městečka a jeho obyvatel, který ještě pamatuje dávno minulé dobré časy. Jeho chráněnci, kapitáni školního fotbalového týmu Sonny a Duane se snaží užívat si života v pomalu umírajícím městečku.
Prostitutka Kelly opouští metropoli, jež jí přivodila jen smutek a zklamání. Netuší však, že ve spořádaném městečku Grantville ji čeká nejen zlovůle, před níž utekla, ale i šokující odhalení. Násilí, pedofilie, prostituce, maloměšťácká morálka – ani v případě Nahého polibku se Fuller nedrží při zemi, pokud jde o témata, která pranýřuje pro něj typicky razantním způsobem. (46th KVIFF)
Bez ohledu na to, co přinášely vlny času, věděli tři surfující kamarádi z Kalifornie - Matt, Jack a Leroy, že budou držet spolu. A že budou připraveni na to, až k pobřeží konečně dorazí vzácná, dvacet stop vysoká vlna...
Primo a Secondo jsou bratři, kteří odešli z Itálie do Ameriky, a otevřeli si tam italskou restauraci. Primo je skvělý kuchař, který však nedokáže svůj talent přizpůsobit běžným přáním amerických zákazníků. Secondo se ze všech sil snaží udržet potápějící se podnik finančně nad vodou a když majitel nedaleké prosperující restaurace bratrům nabídne, že jim zařídí vystoupení slavného jazzového muzikanta, Primo pro tuto velkou noc začne připravovat mistrovské kulinární dílo.
Před domem farmáře Willetse se jednou pozdě večer objeví mlčenlivý desetiletý chlapec Arlis. Farmář a jeho žena mu dají najíst a nechají ho u sebe přespat. V noci Arlis tajně odemkne dům a vpustí dovnitř svého otce Roye, kterému tak pomáhá krást. Majitel domu se však probudí a obyčejná loupež se zvrhne v krvavý masakr. Uplyne nějakých třicet let. Arlis objíždí městečka v okrese a živí se jako provozovatel výherních automatů. Jeho život má zaběhnutý, byť trochu nudný řád. Ale přesně to Arlis potřebuje. Monotónnost a rutina utlumují vzpomínky na události z dětství. Jenže osud si míchá kartami po svém: když Arlis potká půvabnou třicetiletou Kay, minulost je náhle zpátky a Arlis musí jednat.
Devítiletá dcera farmáře Jessie objeví v blízkém lese těsně před Vánoci zraněného soba. Je přesvědčena, že je to Jiskra, jeden ze sobů Santa Clause. O to více se snaží, aby se sob vyléčil ještě před Štědrým dnem, aby Santa Claus stačil rozdat všechny dárky. Protože jí nikdo nevěří, že se jedná právě o soba ze spřežení Santa Clause, zůstane na jeho léčení sama. Její snaha je korunována opravdovým štědrovečerním zázrakem.
Děj začíná nalezením transvestity, který spáchal sebevraždu. Vyšetřující detektiv se s otázkami týkajícími se případu odebere za psychiatrem, který mu začne vyprávět dva příběhy. První o muži Glenovi, který je transvestita a převléká se do ženských šatů. Má však dilema jestli to má zdělit své snoubence Barbaře. Vše ji nakonec poví a ona nejprve neví co s tím, ale nakonec spolu žijí šťastně. Druhý příběh je o pseudohermafroditovi Alanovi, který se po návratu z války nechá přeoperovat na ženu a potom také žije šťastně. Celý příběh je prostoupen výstupy vědce, který celý děj komentuje a pobízí.