Na dva tulácké smolaře (Humphrey Bogart a Tim Holt) a mrzutého zlatokopa (Walter Huston) se usměje štěstí a objeví zlato. Ovládne je chamtivost, která zcela pomate jejich mysl. Film získal dva Oscary, za režii a scénář. Bogart sice nedostal žádnou cenu, ale jeho výkon ve filmu je oceňován dodnes. Film neztratil nic ze své působivosti a o půl století později byl Americkým filmovým institutem vybrán mezi 100 nejlepších amerických filmů všech dob.
Jmenuje se Redmond Barry a je irským mladíčkem bez budoucnosti. Kdyby zůstal v rodném hnízdě, kde se o něj po otcově smrti s láskou a péčí stará jeho matka, asi by se nikdy ničím jiným nestal. Ale osud chtěl, aby Barry vyrazil do světa. A svět osmnáctého století se sice s jedincem bez haléře v kapse a bez konexí příliš nemazlí, také ovšem skýtá člověku, nezatíženému přílišnými skrupulemi, řadu možností. A Barry jich dokáže využít dokonale. Je málo rolí, jimiž by na své cestě „nahoru“ neprošel: duelant, pobuda, voják, flamendr, sukničkář, špion, falešný karetní hráč… A před očima stále jeden cíl: bohatství, společenské uznání, postavení…
Vojín Witt je dezertér, žijící v poklidu a míru na ostrově v Pacifiku. Jenomže všechno hezké jednou končí – i Wittův mírumilovný život. Je chycen námořnictvem, vyslechnut a poslán do aktivní služby k jednotce připravující se na bitvu o Guadalcanal.
Na pláně a pastviny ve Wyomingu přijíždí jezdec Shane a nechává se najmout na práci farmářem Joem Starrettem. Přitom vidí, že celý kraj tyranizuje bohatý, samolibý rancher Rufus Rykem - s jediným cílem: chce vyhnat usedlíky z půdy, kterou potřebuje pro svá stáda. Právě on společně s najatými muži využívá toho, že nejbližší šerif je vzdálen několik dnů cesty, a tak zákon" má ve svých rukou ten, kdo je bezohledný a nezastaví se před ničím. Starrett se proti Rykerovi pokusí spojit s ostatními farmáři, ale nenacházejí dostatek sil k odporu. Jediný, kdo se bezpráví a vzrůstajícímu násilí může postavit, je právě Shane. Sblížil se se Starrettovým synem Joeym, který k němu obdivně vzhlíží a očekává u něj pomoc. Když si Ryker najme na odstranění svých soupeřů pistolníka Jacka Wilsona, nastává vhodný okamžik, aby Shane odhalil svou skutečnou tvář...
Policejní razie v Detroitu v roce 1967 vyústí v jedno z největších občanských povstání v historii Spojených států. Děj filmu se soustředí kolem incidentu v The Algiers Motel, který se odehrál v michiganském Detroitu 25. července 1967 během rasově motivované bitky na 12th Street. Jejím výsledkem byla smrt tří černých mužů a brutální zbití devíti dalších osob, sedmi černých mužů a dvou bělošských žen.
Jean Valjean se dostal na galeje za to, že ukradl kousek chleba pro svou hladovějící rodinu. Díky neúspěšným pokusům o útěk byl z nucených prací propuštěn až po dvaceti letech, v roce 1812, jako skutečný zločinec, který bez skrupulí lže a krade. Sílu změnit svůj osud dala Valjeanovi až neuvěřitelná dobrota starého biskupa, který před policií zapřel jeho loupež. O deset let později je z bývalého galejníka vážený starosta městečka Vigau.
Legendární příběh odsouzeného galejníka Jeana Valjeana (Jean Gabin), který se po propuštění stane váženým a bohatým mužem. Svobodu mu ztrpčuje věčným pronásledováním fanatický policista (Bernard Blier).
Když hospodářská krize zruinovala manžele Pollardovy, začal jejich šestnáctiletý syn John pracovat ve stájích zámožného rančera. Bohatý Charles Howard přišel o syna při autonehodě a manželka ho opustila, protože mu to dávala za vinu. Když Howard nabírá novou sílu k životu, rozhodne se koupit si koně. Tom Smith, starý kovboj, mu vybere Seabiscuita, dostihového koně, který je malý a zakřiknutý a jen on sám v něm vycítí touhu vítězit. Jako žokeje zvolí Johnnyho. Oba, chlapec i kůň, mají za sebou těžké roky, a přestože první závod nedopadne dobře, začne tato dvojice outsiderů brzy vítězit a přitahovat pozornost. Krátce nato si John vážně poraní nohu, z dostihů je vyřazen a dívá se na dostih jen v televizi. Seabiscuit se zraní hned v následujícím dostihu. Za normálních okolností by tato zranění jejich sportovní dráhu dávno ukončila, ale John i Seabiscuit zmobilizují své síly a znovu se vrátí na dostihovou dráhu.
Film, který je považován za vůbec první western, tedy za zakladatele později tolik oblíbeného žánru. Zápletka Velké vlakové loupeže vám jistě bude známa z mnoha a mnoha jiných westernů. Čtveřice banditů nejprve přinutí telegrafistu k poslání zprávy, která zajistí neplánované zastavení vybraného vlaku. Ten poté přepadnou, s lupem prchnou, ale ne na dlouho.
Jussi Ketola (Tommi Korpela) se vrací do Finska ze Spojených států trpících Velkou hospodářskou krizí jen proto, aby čelil rostoucímu politickému neklidu. Jedné letní noci v roce 1930 nacionalističtí násilníci unesou Ketolu z jeho domova. Je bit a přinucen vydat se "Nekonečnou cestu" směrem k cizímu sovětskému Rusku, na které se zdá, že krutost nemá konce. Jeho jediným snem je vrátit se ke své rodině, ať už to bude stát jakoukoliv cenu. Naděje umírá poslední... Film je založený na pravdivých událostech.
V pátek 13. října 1972 ztroskotalo v Andách letadlo, na jehož palubě byl Uruguayský národní rugbyový tým. Začal tak jeden z nejfantastičtějších příběhů boje o přežití, který vyvolal také nejvíce dohadů. Mnoho lidí zahynulo při srážce, ale někteří přežili. Ti se po několika dnech pomocí rádia dozvídají, že všechny záchranné akce byly zrušeny. Nikdo nevěří, že by někdo mohl přežít. Počasí se zhoršuje a omezené zásoby se tenčí každým dnem. Dva členové týmu se proto rozhodnou přejít Andy a vrátit se s pomocí pro zbytek. Jejich statečný kousek se jim podaří. Vrátí se zpět i s pomocí. Mezitím ale 29 lidí zemře a zbylým 16 se podaří přežít jen díky kanibalismu...
Před padesáti lety, v roce 1947, žila Lenny v Láhauru a bylo jí 8 let. Brtiská nadvláda nad Indií se tehdy začala hroutit. Jenže spolu se zprávami o blížící se nezávislosti země, se šířily také zvěsti o rozdělení Indie na dvě země - Pákistán a Indii. Hindové, muslimové a sikhové, kteří žili po staletí spolu v míru, se náhle začali dožadovat kousku Indie pro sebe. Tyto bouřlivé události sledujeme očima malé Lenny, jejíž rodiče jsou pársové, a jsou tak ušetřeni bezprostředního nebezpečí. Jejich přátelé a blízcí ovšem takové štěstí nemají....
Dramatický příběh na motivy skutečných událostí. Rok 1961, Severní Atlantik. První sovětská jaderná ponorka s označením K-19 se vydala na svoji první ostrou plavbu. Ještě před vypuštěním na otevřené moře si kvůli sérii nešťastných nehod vysloužila přezdívku výrobce vdov. Už zanedlouho po vyplutí tato přezdívka získá další opodstatnění, protože vedená dvěma veliteli-rivaly, se ponorka opět dostane do velkých problémů. V lepším případě jen rozšíří dlouhou sérii velkých neštěstí 20. století, v tom horším se může stát příčinou nukleární exploze, která přivede obě supervelmoci studené války ke zničujícímu nukleárnímu konfliktu. Osud světa nyní leží v rukách vystrašených námořníků a bude záležet na schopnostech obou velitelů, zda překonají osobní neshody tváří v tvář hrozící katastrofě.
Přestože v tomto vynikajícím westernu převládá spíše melancholická nálada, je snímek Nádherná země upřímným a energickým pohledem na realistická dobrodružství Martina Bradyho (Robert Mitchum, který snímek také produkoval). Brady ještě za svého mládí uprchl do Mexika, aby se vyhnul vězení v USA za to, že zabil vraha svého otce. Po letech pistolnické služby u bohatého mexického "padrona" nenávidí bílé Američany, ale musí se vydat na sever získat zbraně. Jakmile se octne na špatné straně hranice, dostane se do potíží s americkou armádou, protože jí nepomůže při honu na Apače. Ale lidé, které potká v jednom malém městečku (jedním z nich je evropský přistěhovalec) postupně začnou měnit jeho černobílé vidění světa. Mezitím se začne vzájemně přitahovat s Ellen Coltonovou, která je nešťastně vdaná za armádního důstojníka. Osud tohoto páru pak sice ovlivní několik dalších dobrodružství i pár tragédií, ale milenci nakonec dojdou ke šťastnému konci.