Ben Hur je šlechticem a současně i bohatým obchodníkem v Jeruzalémě-Judaie. Do města přichází nový římský tribun Messala, který byl v dětství Hurovým přítelem. Doba a politika je však brzy postaví proti sobě, hlavně také proto, že Ben odmítá udat své krajany, když jej o to Messala žádá. Z Antiochie v té době přijíždí dcera Simonidese Esther, které Ben dává coby své otrokyni jako svatební dar svobodu. V den příjezdu guvernéra vyjde celá rodina na střechu, aby se podívala na slavnostní průvod, Benova sestra Tirzah zavadí o uvolněnou dlaždici, a ta padá přímo na guvernérovu hlavu a vážně jej zraní. Tento incident bere Hur na sebe, a je za tuto nešťastnou náhodu odsouzen na galeje, a matka se sestrou uvězněny. Ben přísahá Messalovi pomstu. Po třech letech na galejích a později na galéře, Ben zachrání konzula Arria, který se stane vítězstvím nad piráty slavným.

Během vojenské diktatury v šedesátých letech se mladý vyšetřující soudce rozhodne vnést světlo do případu podle oficiální verze náhodné smrti opozičního poslance. S pomocí jednoho novináře dokáže úlohu vlády a zatažení armády a policie do této vraždy.

V tomto epickém příběhu odehrávajícím se v Indii před získáním nezávislosti se statečný bojovník na nebezpečné misi střetává s tvrdým policistou sloužícím britským silám.

Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.

Příběh se odehrává v Japonsku, v letech 1876-77, a popisuje přátelství dvou válečníků ze zcela odlišných kultur. Nathan Algren se účastnil občanské války i bojů proti indiánům a tuto temnou minulost utápí v alkoholu. Bývalý kapitán přijme nabídku, aby v Japonsku vycvičil císařské vojsko vyzbrojené americkými puškami. Když nastane prvotní bitva se vzbouřenci, padne Algren do zajetí. Během zotavování je nucen žít v odlehlé horské vesnici. Postupně se sbližuje s Kacumotem - nepřítelem, který vede samurajské povstalce. Algren pozvolna propadá kouzlu venkovských zvyklostí a vedle cizokrajných bojových technik si osvojuje bušidó: samurajské morální zásady. V rozhodující bitvě proti sobě povstává císařská armáda obtěžkaná palnými zbraněmi a samurajové vyzbrojení luky a meči. A Nathan Algren, kapitán-samuraj, tento civilizační střet ztělesňuje více než kdo jiný...

Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...

Píše se rok 1380 a Anglií zmítají mocenské boje mezi církví a světskou vrchností. Mladý kněz Niccolas de Valans je nucen uprchnout poté, co se dopustil cizoložství. Na své cestě narazí na potulnou hereckou společnost, v čele s Martinem (WILLEM DAFOE), a protože je schopný, přidá se k nim. Putují do města Daremu, kde mají hrát místnímu lennímu pánovi k narozeninám. Stržený most přes řeku je však donutí, aby prošli panstvím lorda de Guse a zastavili se u jeho hradu. Přicházejí zrovna ve chvíli, kdy je město vzrušeno vraždou malého chlapce, z níž byla obviněna hluchoněmá žena. Niccolas brzy pozná, že něco zde není v pořádku. Společně s Martinem se zapletou de temné sítě zločinu a nenávisti(oficiální text distributora)

Román kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové Příběh Služebnice vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti na půdě dnešních Spojených států amerických, které přestaly existovat a byly nahrazeny totalitním režimem. Snímek nás zavede do státu, ovládaného represivním režimem s přísně puritánskou etikou. Menšiny a nevěřící jsou odsouzeni do pracovních táborů. Následkem nukleárních katastrof a genetického experimentování se většina žen stává neplodnými. Ženy schopné rodit děti jsou vychovávány jako Služebnice a přidělovány do rodin vysokých státních úředníků. Kate se pokouší se svým mužem a dítětem utéci do Kanady. Na hranicích je muž zastřelen a dcerka odvlečena pryč. Kate čeká osud Služebnice, tak jako mnoho jejích nových přítelkyň. Ocitne se přímo v rodině Velitele, který má na starosti tajnou policii. Kate se ovšem nehodlá jen tak smířit se svým osudem a zvláštní přízeň Velitele jí dává nečekanou možnost...

Příběh královny Johany Kastilské, které dějiny daly ne zrovna lichotivý přídomek Šílená, se začíná odehrávat ve Španělsku na konci 15. století. Roku 1496 byla provdána za Habsburka Filipa I. Sličného, ke kterému téměř okamžitě vzplanula vášní, která neměla už nikdy pohasnout. Jejich vztah, z počátku rovnocenný se postupem času stával stále jednostrannějším, přičemž Johanina láska se čím dál více podobala spíše posedlosti, projevující se bouřlivými záchvaty vzteku a žárlivosti, které se nesnažila nijak utlumit.

Kamarádi Ruda a Vašek chodí společně pytlačit. Jednou v noci skolí v lese srnce, ale jsou přistiženi hajným. Ruda ho bez rozmýšlení zastřelí a společně s Vaškem jej pak v lese zahrabe. Jejich čin ale nezůstane utajen, a tak musí oba chlapci utéct z domova.