Mladá zaučující se lovkyně se s otcem vydává do Irska, aby tam pomohla s vymýcením poslední vlčí smečky. Vše se ale změní, když se spřátelí se svobodomyslnou dívkou ze záhadného kmene, o němž se říká, že se v noci proměňuje ve vlčí smečku.
Americký západ, Jižní Dakota, 1823. Místo a čas s hodně relativní hodnotou lidského života. Zkušený lovec a trapper Hugh Glass je se svým synem na výpravě s lovci kožešin. Glassovi se stává osudným střet s rozzuřenou samicí medvěda grizzlyho. Medvědí útok sice přežije, ale je těžce zraněný a lovecká výprava se musí rozdělit. Zatímco většina lovců pokračuje v cestě, s Glassem a jeho synem zůstanou jen dva muži. Ti více méně jen čekají, až zemře, aby jej pak pohřbili a mohli pokračovat v cestě. Ale zraněný lovec stále neumírá…
Kalifornské slunce, holky, mejdany, skejt a parta starších kluků, do které by hrozně rád zapadl. Tohle je prostě léto všech velkých poprvé, na které Stevie nikdy nezapomene. Tím spíš, že ho prožívá v polovině devadesátek – neopakovatelné době, jejíž atmosféru Jonah Hill ve svém režijním debutu dokonale vystihl, hudbou počínaje a módou konče.
Uprostřed rozpálené australské pouště zastaví auto. To, co by mohlo vypadat jako pokus o malý rodinný piknik, nečekaně nabere docela jiný směr a náctiletá dívka a její malý bráška se ve snaze dostat se zpět do civilizace vydávají na cestu podmanivou vyprahlou krajinou. Jejich putování se stane jakýmsi zasvěcovacím rituálem, iniciační cestou k dospělosti, na níž je provází mladý Aboridžinec, kterého jednoho dne potkají.
Modelový průzkum českého maloměšťáctví ve vypouklém zrcadle zvýrazňujícím hospodské vztahy, prázdné hlavy, dlouhé prsty a plytké svědomí, se odehrává na pozadí hasičského bálu. V karikování a pranýřování české národní povahy jsou režisér Forman a kameraman Miroslav Ondříček doslova nelítostní. Komedie se brzy mění v tragickou frašku s citem pro detail, gesto a dialog. V zobrazení požárnického plesu se spojují groteskní gagy s nekompromisním odhalením lidské přízemnosti a tuposti. Mravní stav společnosti se tu zrcadlí především v postavách starých lidí, obětí organizačních zmatků, živelných katastrof a hlouposti svých bližních, kteří svoji nekulturnost a nesvobodu považují za normální.
Už je to čtyřicet let, co v Beverly Hills nadělal spoušť poprvé. Teď se detroitský polda Axel Foley vrací na místo činu, a při honičkách s padouchy tak bude zase veselo.
Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci.
Filmová hvězda Roxy Carmichaelová opouští zářivá světla kalifornského Hollywoodu a vrací se do svého rodného městečka v Ohiu - alespoň na tak dlouho, aby mohla věnovat městskou budovu. Na návrat Carmichaelové se nyní připravuje celé městečko Clyde, především její dávná láska Denton Webb, který se oženil, a problémová teenagerka Dinky Bossettiová. Dinky, sirotek s několika přáteli, je přesvědčena, že Carmichaelová je její biologická matka a že si ji herečka po svém návratu vyžádá zpět.
Dva kamarádi a jejich dívky byli nuceni opustit město, a tak vyrazili na výlet. Chtějí se uvolnit a odpočinout si. Bohužel se ale znovu dostanou do extrémní situace, kdy každý ukáže svůj charakter a bude čelit svým vlastním démonům. V sázce je přátelství, láska a samotná možnost zůstat naživu