Německo. Současnost. Učitel gymnázia Rainer Wenger se rozhodne během jednotýdenního projektu na téma „Státní formy“ vyzkoušet jeden pokus, aby zhmotnil studentům počátek diktatury. Pedagogický experiment s ničivými následky. Nejdříve to začalo neškodně s pojmy jako disciplína a pospolitost, ale během několika dnů se teorie změnila v praxi. Název projektu: Vlna. Už třetí den začínají studenti ty, kteří smýšlejí jinak, odstraňovat a ustrkovat. Když se situace na turnaji ve vodním pólu nakonec vyhrotí, rozhodne se učitel experiment zrušit. Příliš pozdě! Vlna se už dávno dostala mimo kontrolu…
Cherbourg, listopad 1957. Madame Emery a její dcera Geneviève vlastní obchod nazvaný Paraplíčka ze Cherbourgu. Geneviève se zamiluje do Guye, dílenského automechanika. Její matka se vztahem nesouhlasí. Mladík, kterého vychovala těžce nemocná teta, musí brzy narukovat do války v Alžírsku. Zamilovaný pár se musí rozloučit. Těhotná Geneviève propadá zoufalství, protože má od svého milého jen málo zpráv. Na nátlak své matky se provdá za Rolanda Cassarda, bohatého obchodníka s drahými kameny. Spolu s matkou opouští Cherbourg.
Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. (Česká televize)
Skutečný příběh třináctileté Christiane Felscherinowé, která žije v západním Berlíně na konci sedmdesátých let. Dívka nemá co dělat, nudí se, život doma podle ní nestojí za nic. Nudu však střídá nadšení z nové diskotéky v centru města. Na vpuštění dovnitř je však příliš mladá, a tak se oblékne jako starší a vyrazí s další dívkou vstříc zábavě. Tady se však střetává s partou problémových lidí, a aby se jim vyrovnala, začne brát drogy. Ani ne ve čtrnácti letech si tak buduje krutou závislost na heroinu, která ji táhne nejen k ještě větší drogové závislosti, ale také k potřebě na drogy si vydělat – a to prostitucí. Hlavním dějištěm této činnosti se stává v té době největší železniční stanice ve městě, známá jako Berlín Zoo.(Zlín Film Festival)
Milostný příběh, zasazený do divokých šedesátých let plných protiválečných demonstrací, meditací a rock'n'rollu, se odehrává v Greenwich Village, bouřlivých ulicích Detroitu i na vietnamských bojištích. Milenci Jude a Lucy, jejichž láska je od začátku odsouzena k neúspěchu, jsou spolu s malou skupinkou přátel a hudebníků vtaženi do víru počínajícího protiválečného a protikulturního hnutí. Průvodci jim jsou „Dr. Robert“ a „Mr. Kite“. Síly, které se vymykají jejich kontrole, nakonec oba milence rozdělí, čímž je donutí, aby se navzdory všem překážkám pokusili znovu najít jeden k druhému cestu.
Čtyři osudy, které spojila válka a bizarní zvraty osudu. Mezi lety 1999 a 2000 během války v Čečensku se zdravotní sestra a členka nevládní organizace Carole ujme malého čečenského chlapce, jehož starší sestra Raisa po něm zoufale pátrá během exodu civilního obyvatelstva. A pak je tu dvacetiletý Kolja ―rekrut, kterého postupně ubíjí každodenní válečný režim.
Stárnoucí válečný veterán z Vietnamu, John Rambo, se usadil a kdesi v Thajsku vede samotářský život. Provozuje loďku, rybaří, chytá hady a především se snaží vyhýbat problémům. Ale problémy si najdou jeho. Poklidný Rambův život naruší misionářská skupina, vedená Sarah a Michaelem Burnettem, která se i přes jeho varování vydá do Barmy. Do končin, kde je nic dobrého nečeká. A Johnovi nezbývá než přispěchat na pomoc.
Agent CIA Jack Ryan bojuje nejen proti kolumbijské drogové mafii, ale i proti zradě a nepoctivosti vlastních spolupracovníků. Začalo to vraždou přítele prezidenta Spojených států. Přestože se ukazuje, že zločin mají na svědomí zabijáci kolumbijského kartelu, s nimiž byl „prezidentův přítel“ ve spojení, rozhodne se hlava státu k odvetnému útoku. Je vydán pokyn k vytvoření speciální tajné jednotky, která má centrálu kolumbijských šéfů zlikvidovat. Jde o nelegální akci, protože vojenské jednotky USA smějí v zahraničí operovat jen tehdy, hrozí-li „jasné nebezpečí“. CIA vedením celé operace pověří agenta Clarka. Mezitím pátrá po motivech vraždy i Jack Ryan. Odhaluje souvislost s kolumbijským obchodem s narkotiky a vydává se do Bogoty, aby získal další informace. Ryan riskuje svůj život i kariéru pro to jediné, čemu ještě věří – pro pravdu.
Na cestě z Berlína do New Yorku potká Kyle Pratt ta nejhorší noční můra každé matky - v rozlehlých prostorách moderního Boeingu 474 se beze stopy ztratí její šestiletá dcera Julia. Kyle, která je citově zničená z nedávné ztráty manžela, se zoufale snaží nevěřící posádce letadla, cestujícím a později i sama sobě dokázat, že není šílená. Přestože se kapitán Rich i letecký strážník Gene Carson snaží o tvrzeních zoufalé vdovy nepochybovat, směřují všechny důkazy ke skutečnosti, že její dcera nikdy na palubě letadla nebyla, což ještě více podněcuje paranoiu a pochyby ostatních cestujících a zbytku posádky. Kyle, která se najednou ocitá úplně sama, zbývá jediné - spolehnout se při pokusu o vyřešení celého tajemství a záchranu dcery pouze na svůj vlastní rozum.
Prosazování zákona je v méně luxusních čtvrtích L.A. proklatě drsná záležitost, to ví elitní detektiv Perry velice dobře. Tentokrát musí spolu s mladým partnerem vyřešit brutální vraždu, která rozpoutala rasovou bouři po celém městě.
Dva studenti West Coast University Arian a Ernest, se rozhodli, že uposlechnou výzvu svého idealistického profesora, doktora Malleyho, aby se svými životy udělali něco důležitého. Vstoupí tedy do armády a odjedou bojovat do Afghánistánu. Do osudů Ernesta, Ariana a dalších mladých vojáků začíná zasahovat ambiciózní senátor Jasper Irving, když se rozhodne v televizním interview s dravou reportérkou prozradit zásadní informace o válečné strategii.
Divácky nejvděčnější Gitaiův film o soužití lidí ze Západu, Izraelců a Palestinců se opírá o herecký koncert tří žen. Američanka Rebecca se rozešla se snoubencem, protože nedokáže žít v Izraeli. Izraelská taxikářka Hanna jede vymoci manželův dluh. A Palestinka Leila je dlužníkova přítelkyně. Všechny tři se setkají v bezcelní zóně v severovýchodním Jordánsku, kde spolu lidé všech vyznání bez problémů a zášti obchodují s auty. Hrdinky nemají na konfliktu na Středním východě nejmenší zájem - ale všechny tři bolestně řeší jeho důsledky. Film navazuje na linii danou snímkem Kaddosh (Svatý), kde Gitai poprvé zdůraznil to, co opakuje dodnes: „Klid do regionu může přinést jen obrat v politice - moc by měly dostat ženy.“