Talentované baletce Vicky (Moira Shearerová) se plní sen v podobě angažmá v ansámblu inspirativního a démonického impresária Lermontova (Anton Walbrook), neúprosně trvajícího na podřízení soukromí vyšším uměleckým cílům. Díky představení Červené střevíčky Vickyina kariéra strmě stoupá, ovšem v okamžiku, kdy se její přátelství s hudebním skladatelem Julianem (Marius Goring) změní v milostný vztah, je hvězda souboru postavena před osudovou volbu. Nejproslulejší titul v produkci The Archers průkopnickým způsobem spojuje dosud oddělená teritoria divadelního jeviště a filmu. Během novátorské patnáctiminutové baletní sekvence je divák z pohodlí sedačky vtažen do Vickyina vnitřního světa, v němž svádí souboj „pozemský“ cit s oddaností k umění.

Na začátku 70. let zaznamenal Hollywood svůj zatím poslední umělecký rozmach. Jedním z nejdiskutovanějších filmů té doby se stalo Poslední filmové představení režiséra Petera Bogdanoviche (nar. 1939). Někteří kritici ho dokonce označili za „nejlepší filmový debut od Občana Kanea“, neboť netušili, že režisér už má za sebou jeden hraný film, natočený pro Rogera Cormana (Terče z roku 1967 s Borisem Karloffem v hlavní roli hororové hvězdy, která silou své osobnosti zlikviduje sériového vraha). Dějištěm je texaské městečko Anarene v roce 1951. Vítr se prohání jeho prázdnými ulicemi a ti lidé, kteří tu ještě bydlí, nacházejí rozptýlení v místní hospodě s hernou a ve starém kině. Obojí vlastní Sam, zvaný Lev, svědomí městečka a jeho obyvatel, který ještě pamatuje dávno minulé dobré časy. Jeho chráněnci, kapitáni školního fotbalového týmu Sonny a Duane se snaží užívat si života v pomalu umírajícím městečku.

Nejslavnější filmová verze nejslavnějšího milostného příběhu všech dob. Romeo a Julie. Nejslavnější milenci světa, rozděleni za života nesmiřitelnou nenávistí svých rodů, navždy spojeni ve smrti, kterou vykoupili budoucí smír. Ze všech filmových i televizních verzí, které byly v průběhu mnoha desetiletí natočeny, je Zeffirelliho film nepochybně nejslavnější a nejlepší. Poprvé se v něm - proti zažité tradici, ale tak, jak to Shakespeare napsal - v titulních rolích objevili mladičcí představitelé, skoro ještě děti.

V Budapešti natočený přepis stejnojmenné klasické Rostandovej hry, napsané podle skutečné postavy fantasty, bouřliváka a snílka, ze kterého autor udělal romantického hrdinu, trpícího komplexem kvůli velkému nosu, fanfaróna a platonického milence Roxany, kterou okouzlují jeho listy, podepisovány ale jménem krásného Christiana. Velkolepě inscenovaný příběh natočený v realistickém duchu zachovává veršované dialogy. Risk vyšel díky perfektnímu výkonu G. Depardieua, ocenit hodno i dalších herců, promyšlenou režii, dobrou výpravu a kostýmy.

Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství.

Mustafa a jeho žena Salwa pocházejí ze dvou palestinských vesnic na Západním břehu Jordánu, vzdálených od sebe pouhých 200 metrů, ale oddělených izraelskou separační zdí. Mustafa žije v oblasti kontrolované Palestinci a Salwa s dětmi na izraelské straně. Jednoho dne se Mustafa dočká telefonátu, který si žádný rodič nepřeje: jeho syn měl nehodu a je v nemocnici. Mustafa udělá cokoli, aby se k němu dostal, a poté, co je mu z technických důvodů odepřen přístup přes kontrolní stanoviště, se rozhodne překročit hranice nelegálně. Z dvousetmetrové vzdálenosti se brzy stane dvousetkilometrová odysea. Debutové drama palestinského režiséra Ameena Nayfeha nám v naléhavém příběhu o odporu, důstojnosti, rodině a naději ukazuje trýznivý každodenní život pod okupací.

Neobvyklý příběh celoživotní lásky mezi nonkonformní spisovatelkou a filosofkou Iris Murdochovou a Johnem Bayleyem. Ten svoje vzpomínky sepsal do knihy, podle které vznikl tento film. Setkali se jako dva talentovaní mladí pedagogové na proslulé oxfordské univerzitě a přes jejich naprosto protikladné povahy - ona živelná a výstřední charismatická žena, on nesmělý a nenápadný muž - vznikl mimořádný milostný vztah. Hluboce zamilovaný Bayley velice těžce nese neuspořádaný bláznivý milostný život Iris, stále je ale okouzlován její mimořádnou inteligencí, talentem a vtipem. A stojí při ní i o čtyřicet let později, kdy se právě tyto její vlastnosti začínají nelítostným postupem Alzheimerovy choroby vytrácet a Iris se stává bezmocnou...

Hlavním hrdinou pohodového a úsměvného příběhu je mladý ambiciózní lékař Benjamin Stone, který by rád zkusil štěstí na vyhlášené hollywoodské klinice plastické chirurgie vedené doktorem Halberstromem. Cestou však zabloudí a kvůli krávě na silnici havaruje. Poškodí přitom svůj vůz a co je horší, zbourá právě vlastnoručně dokončený plot soudce Evanse, který ho za to odsoudí ke dvaatřiceti hodinám lékařské služby v místním středisku. Zcela proti své vůli tak Ben skončí v malém městečku Grady. Nadšení, které projevují místní občané, ho vůbec netěší a starostova nabídka stálého místa ho nezajímá. Netají se svými plány vydělávat velké peníze kosmetickými úpravami slavných hereček a okamžitě si tak u bodrých vesničanů vyslouží přezdívku Hollywood. Postupně se seznamuje s rázovitými obyvateli, pokouší se přežít péči sestry Parkerové, která ho nutí používat při příchodech a odchodech ze střediska píchačky a připadá si jako ve snu, když jednoho rána zahlédne ve vodách jezera nahou...

Tenisová kariéra smolaře Petera Colta se rychle blíží k neslavnému konci. Na poslední chvíli dostává divokou kartu na věhlasný šampionát ve Wimbledonu. V hotelu v Londýně mu dá recepční omylem jiný klíč a Peter se ocitne v luxusním apartmá, kde se právě sprchuje mladá naděje amerického tenisu, půvabná, ale také nadmíru energická a dravá hráčka Lizzie Bradburyová. Náhodné setkání těchto tenisových protipólů zažehne jiskru lásky. Rozvíjející se vztah i úspěchy na kurtu Peterovi dodají elán. Postupně se propracovává na přední místo a ocitá se blízko splnění svého životního snu - účasti v duelu o nejvyšší titul ve wimbledonském turnaji.

Hlavními hrdiny jsou Paul Matthews a Diane Farrow. Oba pracují jako psychobiologové specializující se na chování primátů, obývají sousední byty, poslouchají stejnou hudbu, čtou stejné knihy a mají stejnou smůlu v lásce. Diane rezignovaně přijímá noční návštěvy Garyho Logana a Paul má tak nízké sebevědomí, že se dá do řeči s ženami, pouze když je k tomu donucen kamarády. Zoufalý Paul navštíví tajuplnou cikánku a ta neomylně odhalí jeho problém. Nabídne mu nápoj lásky číslo osm, který ho zaručeně udělá pro ženy neodolatelným, ale Paul nevěří a vyhodí jej do smetí. Teprve když vidí jeho účinky na své kočce a potom na šimpanzech v laboratoři, souhlasí, že látku společně s Diane vyzkouší na sobě. Když se oba sejdou, aby porovnali výsledky skončí v jedné posteli. Paul se rozhodne nabídnout Diane manželství, než jí však stačí darovat prsten s diamantem, dívka uteče s Garym, který vypátral tajemství nápoje lásky. Paul se však nechce Diane vzdát a získá od cikánky nápoj lásky číslo devět.

Charlie Smith (Jack Nicholson) se s manželkou stěhují k mexickým hranicím v Texasu, kde Charlie začne pracovat jako pohraničník. Jeho nový parťák Cat je zjevně zapleten do špinavých kšeftů - tajně pašuje lidi přes hranice. Když Charlie pochopí, že se pohybuje na hraně, postaví se proti zkorumpovaným kolegům...

Na sklonku života Ann Lordová rekapituluje svůj život, ve kterém vyčnívá jedna silná vzpomínka, kterou nikdy nikomu neprozradila. Nyní se s ní však rozhodla svěřit svým dcerám – Constance a Nině. Obě bedlivě naslouchají, když jim matka začne vyprávět o muži, kterého milovala víc, než kohokoliv jiného. Kdo je však tento Harris, zajímají se dcery, a v jakém vztahu je k naší matce? Zatímco se Constance a Nina snaží poskládat střípky z matčina a zároveň svého vlastního života, matka cestuje ve své mysli zpět k letnímu víkendu před 50 lety, kdy byla ještě Ann Grantovou.