V tomto významném díle F. Felliniho, které je považováno za jedno z nejradikálnějších, je hrdinou filmový režisér Guido Anselmi, který se ocitl v profesionální a osobní krizi. Z této situace jej však, jak se zdá, nemohou dostat ani nové filmové projekty, ani ženy. Pod tlakem svého producenta připravuje nový film, zatímco je přitahován zároveň ke své inteligentní manželce Luise, smyslné milence Carle a krásné mladé herečce Claudii, avšak ani ony mu nepomohou najít smysl života.

Hlas ji volá. Z temných koutů Opery, která je domovem mladičké sboristky Christine Daaé, povzbuzuje její mimořádný talent. Jen učitelka baletu, paní Giryová, ví, že Christinin tajemný Anděl hudby je vlastně Fantom, znetvořený hudební génius, jenž obchází divadelními katakombami a děsí členy souboru. Temperamentní diva La Carlotta naštvaně odejde uprostřed kostýmové zkoušky na nejnovější inscenaci a divadelním šéfům nezbývá nic jiného než do světel reflektorů postavit Christine.

Paříž, Francouzské království, 18. srpna 1572. Aby zabránila vypuknutí náboženské války, provdá se katolická princezna Markéta de Valois, sestra slabého krále Karla IX., za hugenotského krále Jindřicha III. Navarrského.

Pro Daisy, bohatou a tvrdohlavou americkou židovku, která je už příliš stará na to, aby mohla řídit auto, najímá syn v padesátých letech 20. století, kdy se v ulicích i politice opět řeší rasové spory, černošského šoféra. Do rodiny přichází Hoke a musí si před Daisy, která předstírá, že ho nepotřebuje, svou pozici obhájit. Hoke nemůže pochopit její izolovanost od světa a neschopnost uchopit společenské změny. Ona zase nedokáže pochopit, proč jsou lidé jako Hoke neustále rozhořčeni… Až ve chvíli, kdy jde slečna Daisy do domova důchodců a Hoke je už moc starý na to, aby ji vozil, si oba dva uvědomí, jak moc se měli rádi a jakými dobrými přáteli byli…

V padesátých letech minulého století je C.S. Lewis uznávaný spisovatel a profesor. Nikdy se neoženil a vede poklidný, uzavřený a kultivovaný staromládenecký život. Ten však rázem vezme za své, když potká energickou básnířku Joy Greshamovou. Joy je odvážná rozvedená Newyorčanka, která si nebere servítky, a jejíž ostré a racionální postoje Lewise překvapují. Když nečekaně vtrhne do spisovatelova světa, šokuje jeho společníky a probudí v něm hluboké city, o kterých sice psal, ale nikdy je nezažil. Lewis začne této ženě pomalu otvírat své srdce a jejich láska zboří hradby jeho uzavřeného světa. Ale život plyne v křehké rovnováze a Lewis je nucen čelit zdrcující pravdě – srdce zaplavené velkou láskou je také otevřené velké bolesti.

Jaký by byl Romeo, kdyby se narodil v dnešní přetechnizované době? A co na to panensky čistá láska Julie ve světě neřestí a násilí? Mohl by jejich vztah vůbec přečkat věky, jak o tom vypráví William Shakespeare? Podívejte se na dávný příběh, který scénárista posunul o pár set let blíže atomovému věku. Nenechte se zaskočit, že místo romantických altánů, majestátných rób a ušlechtilých kordů jsou kulisami benzínové pumpy, kožené bundy a plné zásobníky pistolí. Skvělé výkony herců, nádherná hudba a ohňostroj světel vás přimrazí ke křeslu a zanechá tam někde uvnitř nesmazatelnou stopu.

Mladý mistr ve společenském tanci Scott Hastings tančí od šesti let a roky pracuje na tom, aby se s partnerkou Liz stal šampionem Jižní Austrálie v latinskoamerických tancích. Nikdo nepochybuje, že se jim to povede. Jenže Scott se díky svéhlavosti ocitne tři týdny před inkriminovanou Grand Prix bez partnerky. Vnutí se mu nesmělá začátečnice Fran, která v tanečním studiu spíš voskovala parkety a myla hrnky od kafe. Ta má stejně jako Scott chuť tančit vlastní kroky, které jsou ale pro porotu nepřípustné. Partnerstvím s Fran Scott naprosto vyděsí své nejbližší. Jenže kouzla se dějí právě v momentech, kdy to nejméně čekáte, což také Scott s Fran brzy objeví.

I po desetiletích od své předčasné smrti vyvolává princezna Diana dojem tajemství, půvabu a typické moderní pohádky, která se zvrtla. Princezna z Walesu byla symbolem rozšiřujících se trhlin oslabujících britskou monarchii i ničivé mašinérie tisku a prošla nebývalým vzestupem ke slávě a s ním spojenými zhoubnými problémy. Tento hypnotický a odvážně odhalující dokumentární film, vytvořený výhradně z poutavých archivních záběrů a oproštěný od rozptylujících retrospektivních hlasů, využívá osobitý formální přístup, který umožňuje, aby se před námi příběh princezny lidu rozvinul jako nikdy předtím.

Redaktor newyorského nakladatelství Will Randall je jedné noci na opuštěné silnici pokousán vlkem. Zpočátku se zdá, že se zranění obejde bez následků, ale Will si brzy uvědomí, že se v jeho těle děje cosi podivného. Cítí se neobyčejně svěží, až nepřirozeně se mu zbystřil sluch a čich. Vlk mu předal své schopnosti a co víc, i svou povahu. Will je náhle rozhodnější, tvrdší, agresivnější. Jen díky tomu dokáže vzdorovat situaci, v níž se ocitl. Jeho šéf se chce schopného a inteligentního redaktora zbavit, nejlepší přítel mu svedl manželku... „Starý“ Will by se před ranami osudu pasivně sklonil, „nový“ Will se rozhodne situace razantně řešit a postavit se na odpor. Jeho dny jsou vyplněny osnováním plánů, jak si udržet práci, a rodícím se milostným vztahem k šéfově krásné dceři Lauře. Noci jsou zahaleny tajemstvím. Will se probouzí zkrvavený a ve svých kapsách nachází důkazy hrůzné skutečnosti, že jeho život po setmění ovládá vlčí vášeň...

Během dne je Richard Haig (Pierce Brosnan) úspěšným a respektovaným profesorem angličtiny na renomované vysoké škole Trinity v Cambridge. Během noci se oddává své vlastní romantické fantazii se stálým zástupem krásných vysokoškolaček. Ale tyto hrátky jej začínají unavovat a hledá něco více smysluplného a trvalého. Když mu Kate (Jessica Alba), opálená atletická 25letá přítelkyně, řekne, že je těhotná, Richard je rozrušen. Těší se na vlastní rodinu, touží být otcem dětí, na které by mohl být pyšný, nikoliv zůstat sexem poháněným starým mládencem. Je tu pouze jeden problém. Richard není zamilován do Kate, ale do její sestry Olivie (Salma Hayek). Do ní se zamiloval, když ji poprvé spatřil. (filmbaze.cz)

Drama o posledních hodinách před popravou Julia a Ether Rosenbergových, kteří byli v USA odsouzeni k smrti za špionáž pro Sovětský svaz a za vyzrazení tajemství výroby atomové bomby.