Děj se odehrává koncem druhé světové války v Paříži. Německý plukovník von Waldheim dobře ví, že pařížská muzea jsou plna vzácných děl. Nechá mnohé z nich naložit do vlaku a hodlá je odeslat do Německa. Brání mu v tom přednosta stanice, který vymění návěští podél trati za fingovaná a nechá vlak jezdit dokolečka.
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
Komedie z druhé světové války nás přivede do Pacifiku a stísněných prostor ponorky. Kapitán Sherman (Cary Grant) není zrovna nadšený nově přiděleným pobočníkem Holdenem (Tony Curtis), který má velkou slabost pro ženy. Díky němu se dostanou na palubu zdravotní sestry a posléze i rodinka domorodců. Ponorka utrpí několik zásahů od Japonců, nefunguje vysílačka, a když musí ponorku natřít, jediná barva, která zbývá, je růžová. Ve finále růžovou ponorku pronásledují jak Japonci, tak Američané. Na konec zbývá jen jedna možnost, jak bez funkční techniky dát najevo přátelské úmysly. Který voják odolá dámskému prádlu?
Pět žen se ocitne na francouzském okupovaném území s úkolem zachránit britského geologa a zabít německého plukovníka. A Louise, Jeanne, Suzy, Gaëlle a Maria tvoří úžasný odbojový tým.Píše se květen 1944 a skupina pěti žen zapojených do odboje seskočí padákem na okupované francouzské území se speciálním úkolem. Mají zachránit britského geologa, který byl zajat v Normandii a zabít německého plukovníka SS Heindricha. Příběh pěti žen, které se staly hrdinkami, byl inspirován skutečným osudem Lisy Villameurové, která působila za 2. světové války ve francouzském odboji.
Celý napínavý příběh se odehrává v uzavřeném prostoru vojenské základny chemické brigády, kam přijíždí na inspekci ekolog dr. Steve Malone. Ve shodě s tradicí hororu devadesátých let však hlavní postavou není on, ale jeho šestnáctiletá dcera Marty. Ani ona si však dlouho neuvědomuje podivné chování některých obyvatel posádky, což není zase tak neobvyklé, neboť vojáci jsou divní, tváří se nepřístupně a mají vyhaslé pohledy, i když jsou normální. Když si pak Marty uvědomí, že něco opravdu není v pořádku, je už téměř pozdě. Vetřelci útočí, omotávají své oběti tenkými šlahouny a zmocňují se jejich těl i vědomí a vytváří kopie, které jsou od originálů téměř k nerozeznání podobné. Tyto kopie pomáhají lovit a zabíjet ty, kdo ještě nenápadné invazi nepodlehli a chystají se k útoku. Nakládají kamiony slizkými kokony a jdou do světa šířit zkázu. Zbývá už jen poslední šance na záchranu světa a pouhá hrstka těch, kdo jsou schopni nebezpečí vzdorovat.
Dramatický příběh Charlese Saganna (Gérard Depardieu), muže pocházejícího z obyčejných poměrů, který dobrovolně vstoupí do francouzské armády a svou pílí a přesvědčením se vypracuje na důstojníka. Ke svému poslání v africké Sahaře přistupuje s nejčistšími úmysly nastolit na Sahaře mír. Z obyčejného důstojníka se postupně rodí vojenský vůdce, který si svou rozhodností a odvahou získává respekt po celé Sahaře, mezi arabskými kmeny. Saganne slouží pod aristokratickým plukovníkem Dubreuilhem (Philippe Noiret), a zamiluje se do Madeleine (Sophie Marceauová), dcery místního regionálního správce. Avšak brzy je Charles jako válečný hrdina vyslán zpět do Paříže na diplomatickou misi, kde se setkává s krásnou novinářkou Louise Tissotovou (Catherine Deneuveová)...
Při výbuchu vesmírné stanice Patriot osvítila oblohu mezi Dallasem a Washingtonem obrovská exploze a na území Ameriky se snesla spousta trosek. Psychiatrička Carol Bennel má obavu, že neznámá látka z paluby lodi se nepozorovaně dostává do ulic města i k ní domů. Carol se spojí se svým kolegou Benem Driscollem a svěří se mu se svým tušením. Zdá se totiž, že v celém Washingtonu její obava nikoho nezajímá. Epidemie se šíří a Carol si uvědomuje, že ti, kteří by s virem měli bojovat, šíří něco mnohem horšího – zárodky neznámého viru, které zaútočí na DNA spícího člověka a postupně jej promění v něco, co je nám navlas podobné, ale zbavené všech emocí. Během jediné noci se většina lidí v její blízkosti promění v bytosti, jež mají jediný cíl: infikovat druhé a ovládnout prostor...
Hitler si už nevěří a sotva se může považovat za rovného i svému ovčáckému psu. Aby se však mohl chopit válečného kormidla, musel by vytvořit jeden ze svých slavných plamenných projevů, který by mobilizoval masy. Goebbels proto přivede z tábora židovského učitele herectví Grünbauma a jeho rodinu, aby vůdce vycvičili v rétorice. Grünbaum je rozpolcen, ale začne Hitlera při jeho terapii ...
V květnu roku 1945 použili čeští revolucionáři v bojích několik pancéřových vlaků - dílem ukořistěných, dílem sestavených ze všeho, co přinesla trať. Jednomu z nich velel posunovač Jan Chýň, kterému se podařilo dovézt zbraně z muničního skladu v Libčicích na pomoc bojující Praze.