Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...
Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Ramón je již 30 let upoután na lůžko a jeho rodina se o něj stará. Jediný pohled na svět mu umožňuje pouze okno v jeho ložnici. Dívá se na moře, na které se často plavil a na kterém utrpěl úraz, který zkrátil jeho mládí. Od té doby má jediné přání - důstojně ukončit svůj život. Jeho svět je však převrácen naruby příchodem dvou žen: Julie, právničky, která mu pomáhá v jeho úsilí legálně ukončit svůj život; a Rose, žena z vesnice, která se ho snaží přesvědčit, že život za to stojí žít až do konce. Obě ženy jsou zaujaty Ramónovou poutavou osobností a jsou nuceny se samy sebe ptát po důvodech, které ovládaly jejich životy až potud. Ramón ví, že pouze jedna z nich, která ho skutečně miluje, mu pomůže podstoupit tu poslední cestu. Pravdivý životní příběh Španěla Ramona Sampedra, který 30 let vedl kampaň za právo na euthanasii a za právo na svou vlastní smrt. (oficiální text distributora)
Uprostřed Velké hospodářské krize, která ve 30. letech 20. století téměř srazila Ameriku na kolena, se zničehonic objevil hrdina, jemuž se díky pevnému odhodlání a železné vůli podařilo nejen vybojovat druhou šanci pro svou rodinu a sebe samotného, ale také stát se idolem celého národa. Tím hrdinou z lidu byl James J. Braddock (RUSSELL CROWE), muž, který se i přes nepřízeň osudu měl brzy stát jednou z nejinspirativnějších legend v dějinách sportu. Na začátku 30. let byl tento bývalý boxer na dně - stejně jako zbytek americké populace, zasažené obrovskou ekonomickou katastrofou. Jeho kariéra se zdála být u konce, neměl z čeho zaplatit účty a jediná věc, na které mu v životě záleželo - jeho rodina - se ocitla v nebezpečí. Hluboko uvnitř však stále dřímalo jeho odhodlání. Láska, čest a silná vůle mu pomohly proměnit v realitu zdánlivě neuskutečnitelný sen.
V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.
Burt Lancaster znovu spojil síly s režisérem Johnem Frankenheimerem a zahrál si hlavní postavu v autentickém příběhu vězně Roberta E. Strouda. V roce 1909 byl Robert Stroud odsouzen k deseti letům vězení za zabití člověka. Později ztrácí veškeré naděje na propuštění, protože bodne jiného vězně. Uvězněný v Leavenworthu, zpečetí svůj osud zabitím vězeňského strážce, když jeho matce (Thelma Ritterová) není dovolena návštěva. Tehdy je odsouzen k smrti. Jeho matka prosí manželku Woodrowa Wilsona o přímluvu a prezident nakonec zmírní Stroudův trest na doživotí v izolaci. Bezútěšné přežívání mu ztrpčuje krutý dozorce Harvey Shoemaker (Karl Malden). Jednoho dne se však cosi změní, Stroud najde na vězeňském dvoře poraněného vrabce, ošetří ho a pečuje o něj dokud se neuzdraví, dokonce vrabčáka naučí i pár veselých kousků.
Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech 20. století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... Biografii kontroverzního černošského politika natočil známý černošský režisér Spike Lee a do hlavní role obsadil Denzela Washingtona, který byl za svou roli nominován na Oscara...
Andy Kaufman byl označován za nejnápaditějšího komika, mistra v provokování obecenstva, který dokázal vyvolat bouře smíchu, úplné ticho i skutečné slzy. Měl obrovskou popularitu a slávu. Již v mladém věku ho však postihla nevyléčitelná choroba. Ve filmu "Muž na Měsíci" spojili své síly a schopnosti tři z nejúspěšnějších osobností v oblasti současného filmu - Oscary ověnčený režisér Miloš Forman, úspěšný producent a herec Danny De Vito a komediální superhvězda Jim Carrey. Filmový příběh zachycuje divokou a zábavnou jízdu Andyho životem - od prvních důležitých chvil až po smutný konec
Poslední týdny Frankensteinova otce, režiséra Jamese Whalea. Nemocný Whale žije osaměle se svojí hospodyní Hannou a při pokusech malovat bezmocně sleduje, jak ho se zdravím opouští i jeho umělecká tvořivost. Potřebný vzruch do posledních týdnů jeho života přináší mladý zahradník Clayton Boone, který zprvu netuší nic o starcově filmové minulosti ani o jeho sexuální orientaci.
Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo.
Touko Laaksonen, vyznamenaný důstojník, se vrací domů po strastiplné a hrdinské službě své zemi ve druhé světové válce, ale život ve Finsku v době míru se ukazuje jako stejně strastiplný. Zjišťuje, že v mírových Helsinkách bují pronásledování homosexuálů a muži v jeho okolí jsou dokonce nuceni, aby se oženili se ženami a měli děti. Touko nachází útočiště ve svém osvobozujícím umění, specializuje se na homoerotické kresby svalnatých mužů bez zábran. Jeho dílo - proslavené podpisem "Tom of Finland" - se stalo symbolem celé generace mužů a rozdmýchalo plameny gay revoluce.
V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.