Příběh ze středověkého Japonska popisující zločin z pohledu několika různých osob. Nikdo nemluví tak docela pravdu a každý něco skrývá.

Do malého bytu se nastěhuje svobodná matka se svými čtyřmi dětmi. Lépe řečeno nastěhovala se tam s dvanáctiletým synem Akirou a tři mladší děti do bytu doslova propašovala. Aby se na černé nájemníky nepřišlo, nesmí mladší děti z bytu ven. Akira nechodí do školy a stará se o své sourozence, zatímco matka pracuje. Jednoho dne matka odjede za svým novým přítelem a nechá děti plně na starost Akirovi. I když by tomu premisa nasvědčovala, Nikdo to neví není obžalobou disfunkčních rodin. Naopak je jemným a poetickým příběhem o chmurách dospívání a krásách dětského světa. Film se natáčel jeden rok, přičemž cílem režiséra bylo vytvořit dětským nehercům přirozené prostředí, které nebude přítomnost kamery nikterak narušovat. (FebioFest 2006)

Jednoho žhavě slunečného dne roku 1943 přibude do japonského zajateckého tábora uprostřed džungle další várka britských zajatců. Přestože jsou muži zbídačení vyčerpávající cestou, připochodují s říznou písničkou. Jejich nadřízený, plukovník Nicholson, totiž nehodlá nepříteli ukázat žádnou slabost. Velitel tábora, plukovník Saito, viditelně znervózní: tuší, že na jeho úseku stavby železnice, která má ve vražedně krátkém termínu spojit Bangkok s Rangúnem, nastávají problémy. Jeden ze zajateckých „starousedlíků“, Američan Shears, to všechno ironicky sleduje ze stínu marodky, kam se právě ulil. Plukovník Nicholson si dokáže pro sebe a pro své důstojníky vyvzdorovat právo nepracovat. Postupně pak propadá posedlosti vybudovat dokonalý most...

Příběh filmu, který je zasazen do tajemného a exotického světa, jenž si dodnes uchovává své kouzlo, se odehrává v letech před Druhou světovou válkou, kdy je malá japonská holčička odtržena od svých chudých rodičů, aby pracovala jako gejša. Přestože má v domě nebezpečnou rivalku, které se téměř podaří zlomit její vůli, vyroste z malé dívky legendární gejša Sayuri. Krásné a zkušené Sayuri se daří okouzlit nejmocnější muže své doby, avšak sužuje ji tajná láska k muži, který je mimo její dosah.

Tři povídky inspirované nešťastnou láskou z tradičního loutkového divadla Bunraku. Macumoto a Sawako se velmi milovali a vše spělo k jejich svatbě. Rodiče rozhodli jinak. Přinutili Macumota, aby se s dívkou rozešel, protože mu již nevěstu vybrali. Zoufalá Sawako se pokusí o sebevraždu. Je zachráněna, ale ztratí paměť. Macumoto se cítí zodpovědný a vrací se ke své lásce. Hiro je šéfem japonské jakuzy, ale i když má vše, na co si vzpomene, cítí se velmi osamělý. Před třiceti lety pracoval v továrně jako dělník, jeho milá mu nosila každé poledne oběd a snili o životě. Hiro se ale vydal špatnou cestou. Nyní se vrací do míst, kde hledá ztracenou lásku. Haruna Jamaguči bývala slavnou zpěvačkou, ale po automobilové nehodě má znetvořenou tvář, za kterou se stydí, a skrývá se před světem. Možná slepý Nukui, její obdivovatel, bude mít trochu štěstí.

Sayo se stala očitým svědkem přepadení a zavraždění svého manžela a synka, sama pak byla útočníky krutě mučena a několikrát znásilněna. Naplněna nenávistí a touhou po pomstě za své utrpení se vydala na cestu, na jejímž konci měli být všichni její nepřátelé do jednoho mrtví. Naneštěstí pro ni byla již po prvním aktu odplaty umístěna do ženské věznice, a její plány tak naznaly náhlého obratu. Touha po spravedlivém zadostiučinění byla ale tak neukojitelná, že ve vězení zplodila dceru Yuki, jež se měla stát dalším vykonavatelem její msty. Sama Sayo ale při porotu umírá a malá Yuki následně podstupuje tvrdý bojový výcvik a výchovu, jež ji učí, že jediným smyslem jejího života je náležitě krvavě pomstít zkázu své rodiny; po takřka dvaceti letech nelidského drilu se Yuki konečně může vypravit uskutečnit přání, za něž její matka položila život. Japonský snímek SHURAYUKIHIME se stal hlavním inspiračním zdrojem pro film KILL BILL (2003) amerického režiséra Quentina Tarantina.

Jin-Roh je velmi temný animovaný film, který se odehrává v době nepokojů roku 1960 v Tokiu v alternativní historii. Proto jsou vytvořeny zvláštní policejní síly, Capitol Police Organization (CAPO). Uvnitř CAPO je speciální jednotka, která plní tu nejtěžší práci. Někteří z mužů v této speciální jednotce tvoří podle pověstí strážnou skupinu s názvem Vlčí brigáda. Hlavní hrdina Fuse, člen této speciální jednotky, je svědkem, jak se před ním odpálí mladá dívka, která byla členkou teroristické skupiny. Později potkává sestru této dívky a začne být ovlivňován city. Očekáváte, že celý film budete provázeni trápením hrdiny až k šťastnému konci?

Hlavní hrdinka Futaba , snažící se vypořádat s velice složitou situací, která na rozdíl od svého manžela Kazuhira, který ze dne na den zmizel, dál pečuje o svou dospívající dceru a snaží se jí dopřát maximální podporu i v momentě, když zjistí, že má rakovinu a zbývá ji posledních pár měsíců života.

Saeki Kentaró pořád ne a ne udělat přijímací zkoušky na práva, a tak netuší, co dál dělat. Má starší sestru Keiko, která je spisovatelkou na volné noze. Ti dva spolu začnou pátrat po informacích o jejich dědečkovi Mijabem Kjúzóovi, který patřil ke speciální jednotce během 2. světové války. Byl to člověk, který se bál smrti a lpěl na životě, tak proč dobrovolně vstoupil ke speciálním jednotkám? Krok za krokem Kentaró a Keiko odhalují pravdu, která byla 60 let pohřbená.

Do třídy, ve které studoval neprůbojný Kosuke Okuda, přišla kdysi nová spolužačka Mao Watarai. Místo, aby se představila před všemi, šla přímo k němu a představila se pouze jemu. Byla trochu zvláštní, ale Kosuke ji začal ochraňovat a cítit k ní lásku. Před deseti lety se jejich cesty rozešly. Nyní se Mao opět objevuje - ještě krásnější, než byla dřív. Kosuke si sice vůbec není jist, zda ho bude chtít, Mao se však projeví aktivně. Při nejbližší příležitosti ho políbí a svým rodičům oznámí, že se chtějí vzít.

Inspirováno životem jednoho z nejslavnějších japonských spisovatelů.